Marek Černoch: Fotbal se nedá dělat jen z kanceláře

Necelý rok jste měl od fotbalu přestávku. Stačil jste si dostatečně odpočinout a nabrat nové síly?
No utíká to pěkně rychle. Určitě jsem si dostatečně odpočinul a nabral potřebnou novou sílu. Ta pauza už byla potřeba, cítil jsem na sobě, že se ta únava skládá, vlastně jsem byl v jednom kole 22 let, z toho 17 let bez nějaké dovolené a delší pauzy. Ale to znají všichni trenéři, kteří mají opravdu fotbal pod kůží. Fotbal je skvělá záležitost, avšak nějaká občasná pauza je potřeba.

Sedmnáct let v jednom klubu, z toho jedenáct u A-týmu, to je slušná porce. Jak budete na tohle, dá se říct životní angažmá, vzpomínat?
Zcela určitě budu na toto angažmá vzpomínat jedině v dobrém, jak na dobu strávenou u mládežnických týmů, tak na následné působení u prvního mužstva. Potkal jsem a měl možnost spolupracovat se zapálenými funkcionáři, trénovat hodně dobrých hráčů, zkrátka bylo to moc fajn. S mládeží se nám podařilo vyhrát KP a postoupit poprvé v historii do celostátních soutěží, získali jsme Sportovní středisko mládeže, což bylo rozhodně velmi dobré období. U dospělého týmu bylo za cíl stabilizovat mužstvo a zařadit se mezi kluby KP na delší dobu. To se podařilo a dokonce jsme si vyzkoušeli Divizi, kterou kluci hrají dodnes, a věřím, že to bude opět na dlouhou dobu. Ne vždycky to bylo růžové, ale dařilo se nám většinou určité překážky překonávat společně s každým vedením klubu a trenéry ostatních družstev.

V jindřichohradeckém FK 1910 jste si rovněž vyzkoušel funkcionářskou činnost v roli jednatele. Další zkušenost, která se vám teď určitě hodí, že?
Tak to máte pravdu. Každá zkušenost dobrá a teď se to možná bude i hodit. Poznal jsem chod klubu i z jiné stránky, běžné starosti a prostě vše, co klub potřebuje k tomu, aby fungoval.

V nadcházejících volbách OFS Jindřichův Hradec kandidujete na post předsedy. Jak dlouho jste tuhle možnost zvažoval? Cítíte podporu okresních mužstev?
Ano, opravdu kandiduju na post předsedy OFS Jindřichův Hradec. Ze zimního spánku mne probrali kluci z  Fevoluce, hlavně Tomáš Maruška, nějakou dobu jsem to promýšlel a pak kývnul. Za pomoci „Kanaďana“ Michala Krtka se dala dohromady skupina lidí, kteří dělají fotbal už nějaký pátek, jsou to fotbaloví nadšenci, co chtějí dělat fotbal, jak nejlépe to jde. Vykrystalizovala se skupinka, se kterou proběhlo setkání s kluby Jindřichohradecka, další byla plánována, bohužel protipandemická opatření už nám to neumožnila, a zástupci klubů nám vyjádřili podporu. Takže do toho jdeme.

Počítám, že jen v kanceláři byste neseděl. Rýsuje se nějaká trenérská možnost?
Určitě neseděl. Nějaká možnost byla hned po mém konci v Hradci, ale to jsem opravdu potřeboval odfrknout. Teď momentálně žádnou nabídku nemám. Velice rád bych se vrátil do trenérského kolotoče, třeba se nějaká nabídka objeví a já ji velmi rád přijmu.

Okresní fotbal znáte dobře z letitého působení v týmu Hraničáře Staňkov. Hrajete stále ještě aktivně?
Ano, ještě stále hraju za Staňkov, slíbil jsem předsedovi, že do padesáti budu hrát určitě a potom se uvidí. Máme tam skvělou partu. Pořád mne to baví, i když po zápase sotva lezu, bez fotbalu to nejde. Myslím, že znalost okresních soutěží přímo z trávníků je určitou výhodou, protože, jak jste se ptal v předcházející otázce, fotbal se nedá dělat jen z kanceláře. Právě při zápasech se dovídáte spoustu věcí, názorů na to co udělat lépe, jaký problém jednotlivé mužstva trápí a kde a čím pomoci. Fotbal v klubu nejsou jen funkcionáři, i někteří hráči si mají k určitým věcem z klubového ražení co říci, proto si myslím, že práce v terénu je nejen velice potřeba, ale je přímo nutností.

Praktiky Romana Berbra na divizních trávnících jste na rozdíl od ostatních pocítil přímo na hřišti. Tehdejší předseda klubu Josef Žižka byl neustálým Berbrovým kritikem v médiích a váš klub se ocitl na černé listině. Vás to v roce 2015 stálo dlouhý dištanc a pokutu 10 tisíc korun. A teď zamlely boží mlýny.
Jsem moc rád, že to tak dopadlo. Sice to trvalo, ale přece jen jsme se dočkali. Doktor Žižka byl v tomto nezlomný optimista. Něco jsem se najezdil do Prahy na disciplinárku… Vzpomínám na zasedání disciplinárky, kdy pánové Ploch, Hořejší a spol. mne odsoudili za znevážení dobrého jména fotbalu a udělali si plus u Berbra. Pomalu se na člověka ani nepodívali, a kdyby mohli, tak mne sežrali za živa, co jsem si to vlastně dovolil. No a za pár let se dovídáte, že Hořejší roznáší určité poplatky po Praze. Byl to opravdu hnus se vším všudy. Bude však ještě nějakou dobu trvat než se to vyčistí od Berbrových pohůnků.

Není tajemstvím, že některé divizní kluby platily Berbrově skupině takzvanou jízdenku, aby měly v sezoně klid. J. Hradec a Roudné na tuhle hru nikdy nepřistoupily a na hřišti to podle toho taky vypadalo. Cílené zářezy byly na denním pořádku. Roudné divizi raději dobrovolně opustilo. Neměli jste taky chuť se na to vykašlat?
Ano, jízdenka - za tento výraz jsem byl potrestán. My ji nikdy neměli, vlastně jsme jezdili na černo (smích). Proto těch zářezů bylo hodně, opravdu jsme to pocítili dost tvrdě. Určité myšlenky, jestli to máme zapotřebí, tam byly, nicméně kluci se s tím chtěli rvát až do konce a taky se rvali, protože pomalu zápas co zápas museli něčemu nekalému čelit.

Budete mít ve volbách do OFS protikandidáta? Stávající předseda Marek Janíček ohlásil, že končí. Zaslechl jsem, že by se o předsednické křeslo měl ucházet šéf fotbalové Třeboně Lubomír Skála.
Přesně tak, Marek Janíček avizoval dopředu, že už nebude kandidovat. Co se týče pana Skály, tak jsem to také slyšel, ale nic podrobnějšího opravdu nevím.

V jaké kondici se hradecký OFS podle vás teď nachází. Má nějaký zásadní problém k řešení?
Já určitě nebudu ten, kdo by nějak VV OFS J. Hradec kritizoval, naopak míním, že tam odvedli dobrou práci a OFS pracoval tak jak měl. Myslím, že kondice je v pořádku. Jediným velkým problémem bylo to, že ve volbách podpořili takzvaný Berbrův systém a určitá nekomunikace. Právě komunikace na jiné úrovni je jedním z našich základních bodů programu naší skupiny, ve které jsou i někteří členové minulého VV. Jedním z nich je Ivo Ježek.

Všechny okresy trápí nízký počet rozhodčích. Vesměs pískají starší ročníky. Jak je tomu u vás?
Řekl bych, že je to taková ročníková směsice. Soudím, že máme celkem dobré rozhodčí na okrese. Někteří starší bardové však dokážou leckdy zapískat zápas lépe než mladší ročníky. Pokud se do OFS dostaneme, je to další bod programu - chceme jejich počet navýšit a samozřejmě i zkvalitnit, motivovat je ke své činnosti, samozřejmě vše ku prospěchu fotbalu.

Chtěl byste něco zásadního změnit či přinést? Fotbal na vesnici by měl být především zábavou a OFS má k tomu zajistit podmínky a servis. V tom se jistě shodneme.
Přesně tak. Chtěl bych, aby fotbal opět získal svou neotřesitelnou pozici sportu číslo jedna. Aby rostla hráčská základna a to hlavně na okresech. Tam se fotbal rodí. Chci aby po vzoru Rakouska, kde jsem také hrál, chodili o víkendu celé vesnice na fotbalové zápasy, byla to taková malá společenská událost jak pro diváky, tak pro hráče. Výsledkem toho bylo, že se všichni dobře pobavili. Fotbal musí mít hlavu a patu.

Chcete ještě něco doplnit na konec našeho rozhovoru?
Na závěr bych chtěl úplně všem popřát hlavně pevné zdraví a optimistickou mysl.