František Brož slouží dobrovodskému fotbalu přes čtyřicet let

Při příležitosti devadesátého výročí od založení klubu jste přebral dárkový koš od současného předsedy klubu Jana Baštáře. Za co jste si to zasloužil?
Byl jsem oceněn za dlouholetou práci pro fotbal na Dobré Vodě.

Pro klub pracujete již čtyřicet let. Jak vypadaly vaše začátky na Dobré Vodě?
Na konci sedmdesátých let jsem začal na Dobré Vodě stavět rodinný dům. S aktivním fotbalem jsem zrovna končil, protože jsem měl problémy s koleny. Později mě ale kluci přemluvili a ve třiceti jsem zase začal hrát fotbal za Dobrou Vodu. Hrál jsem asi čtyři roky do svých pětatřiceti a pak jsem se stal funkcionářem.

Sportovní klub Dobrá Voda tedy není vaším mateřským oddílem?
Jako žák jsem s fotbalem začínal ve Zlivi společně s brankářem Pepíkem Čalounem, který později chytal i za nároďák. K fotbalu mě přivedl táta, v předválečných letech býval výborným fotbalistou (František Brož starší byl vyhlášeným kanonýrem SK Č. Budějovice, za Protektorátu přestřílel i slavného Bicana, pozn. red.).

Spousta kluků v té době hrála v létě fotbal, v zimě zase na rybníku hokej. Jak jste to měl vy?
No je pravda, že hokej mě také bavil. Možná víc než fotbal. Měl jsem docela šikovné ruce a dával jsem hodně gólů. Hrálo se na venkovních kluzištích a jezdili jsme do Protivína, Blatné, Netolic, Humpolce nebo Pelhřimova. V šedesátých letech jsme hráli krajskou soutěž a hezky se na to vzpomíná. Parta byla perfektní.

Zůstaňme u fotbalu. Začínal jste ve Zlivi, kudy vedly vaše kroky dál?
V roce 1966 jsem šel jako dorostenec do českobudějovického Dynama. Hrál jsem převážně za béčko I. A třídu. Několikrát jsem nastoupil i v áčku, které hrálo divizi. Neměl jsem však takovou výkonnost, abych hrál v áčku stabilně. Později jsem hrával i za staré pány s takovými fotbalisty, jakými byli Zeman nebo Šerý.

Jak si vedla Dobrá Voda v době, kdy jste tam přišel?
Když jsem v roce 1979 přišel na Dobrou Vodu, hrála se tam I. B třída. Sestoupilo se ale až do III. třídy a tam se začalo budovat nové mužstvo, které jsem pak vedl. Podařilo se vykopat okresní přebor, z něhož jsme se ale dlouho nemohli dostat výš. Až někdy v devadesátých letech se naskytla možnost koupit I. B třídu, čehož Dobrá Voda využila a tak jsme šli do krajské soutěže. Díky sponzorům se nakoupili hráči a podařilo se nám postoupit do I. A třídy.

V roce 2011 jste dokonce usilovali do posledního kola o postup do krajského přeboru. Jak na tu sezonu vzpomínáte?
Hráli jsme rozhodující zápas v Soběslavi. Utkání probíhalo za hrozné průtrže mračen. Ten zápas jsme prohráli a postoupila Soběslav. Na Dobré Vodě ale tehdy byli výborní fotbalisté, jako například Kasper nebo Granov. Pod tehdejší úspěchy byli podepsaní trenéři Klimeš a Hanel.

Pak to ovšem šlo s dobrovodským fotbalem z kopce a klub znovu spadl do okresního přeboru. Co se stalo?
Řada kluků odešla jinam a na Dobré Vodě nezůstal dostatek kvalitních fotbalistů, aby mužstvo mohlo hrát v I. A třídě důstojnou roli. Proto se odhlásilo a přihlásila se I. B třída s vírou, že v nižší soutěži se Dobrá Voda udrží, kádr se doplní a znovu bude usilovat o návrat do I. A třídy. Jenže ani tam se nedařilo a spadlo se do okresu.

Jak to vypadá s ambicemi Dobré Vody hrát na krajské úrovni v současné době?
S trenérem Jindřichem Dejmalem přišli mladí nadějní hráči, kteří předtím hráli divizi dorostu. Hrají hezký fotbal, ale trápí je neproměňování šancí. Věřím však, že mají potenciál se zlepšovat a že za takové dva roky budou mít na to, aby se do krajských soutěží vrátili.

Spolu s vámi byl oceněný i další činovník klubu Antonín Libertin. Jak se vám s ním celá ta léta spolupracovalo?
Pan Libertin se staral hlavně o mládež. Dostal dárkový koš stejně jako já. Nyní po nás nastupuje mladá generace a současný předseda Honza Baštář si s kolegy trenéry vzali na starost žáky a přípravky. Myslím, že to dělají dobře, protože na tréninky chodí okolo sedmdesáti dětí.

Budoucnost fotbalu na Dobré Vodě tedy vidíte slibně?
Problém je jen v tom, že nám chybí lepší zázemí. Máme pouze jedno hřiště a to nestačí. Už několik let hledáme pozemek, kde by se dala vybudovat další travnatá plocha, ale zatím se to nedaří. První vlaštovkou je nově vybudovaná malá umělka u školy, kde hrají zápasy nejmenší přípravky. To nám hodně pomohlo. Do budoucna plánujeme rekonstrukci hřiště, ale musíme se snažit najít ještě nějaké náhradní.