- Jihočeský fotbal
- Rozhovory
- Na hřiště to mám pět minut od baráku, říká k návratu do Malše Ladislav Vávra
Na hřiště to mám pět minut od baráku, říká k návratu do Malše Ladislav Vávra
Roudné – V zimě přivedlo vedení Roudného do kádru Malše potřebnou zkušenost. Současně s gólmanem Tomášem Hřebejkem přišel do týmu další fotbalista s divizními zkušenostmi – Ladislav Vávra (27). Od ofenzivního záložníka čekají trenéři především zklidnění hry a dirigentskou taktovku. Do mateřského klubu se vrací po štacích v Třeboni a Č. Krumlově.
Jak došlo k tomu, že jste se po pěti letech vrátil do Roudného?
Ozval se mi Honza Rezek, s nímž jsem se velmi dobře znal z mého předchozího působení v Roudném. Tenkrát mě trénoval spolu s Rudolfem Otepkou. Jeho nabídka se mi líbila, navíc jsem chtěl z Krumlova odejít.
Čím vás jeho nabídka oslovila?
Na roudenské hřiště to mám pět minut od baráku. Ve hře bylo ještě angažmá v Rakousku, ale když se naskytla možnost jít do Roudného, bylo rozhodnuto.
Hrál jste ale za Český Krumlov divizi…
V Českém Krumlově jsem chtěl skončit z osobních důvodů. Stavím barák a mám toho opravdu hodně. Divize byla navíc náročná soutěž a nebavilo mě jezdit o víkendech takové dálky na zápasy. Už jenom to, že cesta na tréninky do Českého Krumlova mi zabrala tři čtvrtě hodiny, pro mě byla zátěž. Nyní jsem rád, že na trénink jedu pět minut a mám pohodu.
Nechyběl vám také na podzim ve Slavoji váš parťák David Růžička, s nímž jste byli velcí kamarádi?
David v létě odešel do Rakouska a chyběl mi. Před startem podzimu pár kluků odešlo, tým se rozpadl a už to nebylo ono.
Jak vzpomínáte na vaše poslední působení v Malši Roudné?
Hráli jsme divizi a už tenkrát byl mým spoluhráčem brankář Tomáš Hřebejk. To mi bylo osmnáct a trénovali nás Rudolf Otepka právě s Honzou Rezkem. V divizi jsme působili asi čtyři roky.
Znal jste některého ze současných roudenských spoluhráčů už předtím?
Kromě Tomáše jsem s žádným z nich nehrál, vlastně akorát v žácích jsem se potkal s Danem Vogelem. Spoustu kluků ale znám od vidění.
Jak vám vyhovuje zimní příprava v Roudném?
Příprava má určitě něco do sebe. Jsme hlavně na hřišti, neběháme nikde po kopcích, a to mi vyhovuje. S tréninky jsem spokojený.
V Krumlově se vám nedařilo, Slavoj na podzim získal jen osm bodů. Nebylo to frustrující?
Určitě, skoro rok jsem pořádně nepoznal výhru, takže doufám, že nyní si spravím chuť. Přeji si, abychom s klukama vyhrávali a aby nás to bavilo. Kluci to na podzim rozjeli dobře na to, jak mladý mají tým.
Jaké máte plány pro jaro?
Rádi bychom naháněli týmy, které jsou před námi, Olešník i Hlubokou. Uvidíme, jaký bude na konci výsledek. Hlavně abychom hráli hezký fotbal a bavili nejenom sebe ale i diváky.
Věříte, že můžete třetí příčku na jaře ještě vylepšit?
Proč to nezkusit. Sice teď máme pár hráčů zraněných, snad se ale dají do začátku jara zdravotně dokupy. Máme super tým, tak věřím, že nám to bude fungovat.
Co trenér očekává od vás osobně?
Měl bych přispět svými zkušenostmi. Mladí kluci budou hrát dopředu a já bych je měl zajišťovat a rozdávat jim balóny. Očekává se ode mě, že budu hru spíš dirigovat.
Mluvil jste o tom, že divize je časově náročná soutěž. Je to pro vás uzavřená kapitola?
Neříkám, že už nikdy hrát divizi nebudu, ale nyní to nechci řešit. Nejprve musí Roudné vyhrát krajský přebor. Pokud se taková možnost naskytne, budu o tom přemýšlet. Teď to ale neřeším.