S Maradonou bych mé sólo nesrovnával, směje se autor čtyř gólů Filip Vaněk
Soběslav - Jednou z osobností divizní Soběslavi a velkou oporou je Filip Vaněk. Potvrdil to i v domácím střetnutí proti celku Klatov, v němž předvedl mimořádný výkon. Západočechům nastřílel čtyři góly a měl lví podíl na výhře Spartaku v poměru 5:1. Hvězdu zápasu a kanonýra víkendu vyzpovídal Jihočeský fotbal. Ve sportovních novinách TV Nova byl dnes vybrán s nevídaným sólem jako Borec na konec.
Dá se říci, že jste odehrál životní zápas? Nebo alespoň mimořádně skvělý?
Po individuální stránce se mi zápas hodně povedl. Čtyři góly jsou super, to se často nepodaří. Hlavní je, že se mi podařilo přispět k zisku tří bodů, protože po minulé porážce na Aritmě jsme potřebovali bodovat, abychom si polepšili v tabulce.
V úvodu sezóny se Soběslavi tolik nedařilo. Bylo to i tím, že jste hráli souběžně pohár?
Vzhledem k tomu, že máme poměrně úzký kádr, bylo znát, když se hrálo dvakrát v týdnu. V poháru jsme hráli náročné zápasy se soupeři z vyšších soutěží a síly ubývaly o to rychleji. Na výsledky v divizi to mělo samozřejmě vliv.
Klatovům jste dal čtyři góly. Z kterého jste měl největší radost?
Určitě z toho třetího, protože to se mi snad nikdy nepovedlo, abych obešel několik hráčů a nakonec i gólmana. Ten gól se líbil i fanouškům.
Velice podobný gól dal Argentinec Diego Maradona Anglii na mistrovství světa v roce 1986, v té době jste ale ještě nebyl na světě. Viděl jste ho někdy?
Viděl jsem ho, tyhle ikonické góly fotbalistů znám, ale ten můj bych k tomu asi nepřirovnával (úsměv). Bylo to něco jiného, s Maradonou bych se nesrovnával.
Hrál jste v českobudějovickém Dynamu, dostal jste někdy příležitost zahrát si ligu?
Do Dynama jsem přišel v dorosteneckém věku. Mám dva ligové starty, zahrál jsem si proti Spartě a Liberci. Ve druhé lize jsem nastoupil asi v patnácti utkáních.
Jak došlo na vaše angažmá v divizní Soběslavi?
Já jsem se v Soběslavi narodil a s fotbalem jsem tady začínal. Když pak bylo zřejmé, že profesionálně se fotbalu věnovat nebudu a naskytla se možnost vrátit se do rodného města, neváhal jsem. Byla to přirozená volba.
Soběslav právě postoupila do divize. Vrátil byste se sem, i kdyby se to Spartaku nepovedlo a hrál krajský přebor?
Tenkrát jsem pomýšlel i na vyšší soutěž než je divize, a kdybych dostal nabídku, asi bych ji využil. Pak jsem se ale oženil, narodil se nám syn, našel jsem si práci a fotbal dnes beru jako koníčka, volnočasovou aktivitu. Ambice hrát fotbal profesionálně už nemám. Kdyby ale tenkrát hrála Soběslav krajský přebor, nejspíš bych sem nešel.
V minulé sezóně byl v Soběslavi i váš bratr. Není vám líto, že šlo jen o jednu sezónu?
Mrzí mě to, že se brácha rozhodl odejít. Nedostával tolik prostoru, kolik asi očekával. Ale na druhou stranu jsem rád, že jsme si aspoň tu jednu sezónu spolu zahráli. Vždycky jsme chtěli hrát spolu a třeba ještě někdy ta příležitost bude.
Před začátkem sezóny vám mnozí věřili a Soběslav považovali za jednoho z favoritů soutěže. Má Spartak na to hrát třeba o postup?
Po loňské sezóně nás mnozí letos považovali za favority, realita je ale v této sezóně trochu jiná. Začátek se nám moc nepovedl a nyní se to snažíme dohnat. Uvidíme, jak se nám bude dařit dál. Sezóna je ještě dlouhá a nyní bychom si přáli dostat se do první pětky. Na jaře se potom ukáže, na co máme a na co ne.
Máte nějaký svůj osobní cíl?
Každou sezónu si dávám za cíl nastřílet dvacet gólů. Zatím jsem jich dal sedm.