Petr Dvořák: Věděli jsme, že krajský přebor nebude jednoduchá soutěž
Výsledky exdivizního Milevska se dají přirovnat k nezmarnému jarnímu počasí. Poslední dva venkovní zápasy ale ukázaly výrazné zlepšení. Vzduchotechnici získali ze dvou výjezdů na Strakonicko plný počet bodů. Vyhráli jak na horké půdě v Katovicích, tak posledně v Oseku. Dvěma góly za necelou půl hodinu se na tom podílel rychlonohý útočník Petr Dvořák (23). Redakce Jihočeského fotbalu ho za to zvolila Mužem 25. kola.
Osek nutně potřebuje body, ale vy jste mu odvezli hned všechny tři. Pravdou je, že domácí mají dlouhodobé potíže se zraněnými. Přesto vyhrát o tři góly a žádný nedostat, to je veliké plus. Byla neúčast jejich klíčových hráčů opravdu tak znát, nebo i tak kladli odpor?
Abych řekl pravdu, osobně sestavy soupeřů nijak nesleduji, tím pádem ani nemám tušení, kdo soupeři chyběl. Co se týče odporu soupeře, tak z mého pohledu neměl ze hry pomalu žádné šance. Párkrát zazlobil Osek ze standardních situací, ale jinak si nic nevytvořil. Myslím si, že jsme zaslouženě vyhráli.
Vy sám jste zajistil svými góly poločasový pohodlný náskok. Kdo vás vyslal kolmicí k prvnímu úspěchu? To bylo nacvičené? Při druhé brance jste se asi cítil ve vápně osamocen, tak jste samotu rázně ukončil přesnou střelou.
Teď, když nad tím přemýšlím, ani nevím, kdo to byl, asi někdo ze stření zálohy (kluci mi to snad odpustí). Určitě na tréninku nějaké situace nacvičujeme, ale toto spíše vyplynulo ze hry. Při druhé brance jsem zůstal sám ve vápně a jednoduše míč uklidil do sítě. Nutno podotknout, že po pěkné přihrávce Fandy Koutníka.
Určitě jste počítali s tím, že se budete pohybovat ve vyšších patrech tabulky, ale nějak se nedaří. Chybí lepší koncovka? Promiňte coby útočník.
Určitě jsme se chtěli pohybovat v horní části tabulky. Zároveň po pádu z divize jsme věděli, že krajský přebor nebude jednoduchá soutěž, což se také ukázalo. Ze začátku se nám moc nedařilo. Je pravda, že co se koncovky týče, také to nebylo slavné. Doufejme tedy, že to teď bude jen lepší.
Nebo to je tím, že se vám moc nedaří v domácím prostředí, a vozíte body spíš ze hřišť soupeřů? Obyčejně to bývá naopak.
Ano, obyčejně to tak bývá, že v domácím prostředí se daří více. Bohužel, nám se na domácí půdě moc nedařilo, tak snad to teď vyvrátíme s Rudolfovem.
S bratrem Pavlem máte zcela odlišné role. On stráží branku, vy se naopak snažíte gólmana protivníka překonat. Nechtěli jste si někdy roli vyměnit? Nebo už se někdy stalo?
Já jsem vždy byl takový hyperaktivnější a ulítanější, pro mě ten post gólmana moc není. Táhne mě to kupředu. Zato můj bratr je těžký flegmatik a myslím si, že se do té branky i hodí. Je pravda, co si vzpomínám, v dorostu jsme spolu pár utkaní odehráli v útoku a bylo to celkem fajn.
Kdo začal s fotbalem dřív? Vyvíjela se vaše fotbalová kariéra souběžně, nebo jste se někdy rozešli a sešli se až v Milevsku?
Jelikož jsem starší, tak jsem s fotbalem začal dříve já. Ale oba jsme k fotbalu přišli až později. Já jsem začal hrát ve dvanácti letech pod trenérem Jaroslavem Hladkým. Brácha začínal ještě déle, v kolika, to přesně nevím. Ani jeden jsme v jiném týmu nehráli.
Dvořáků funguje v přeboru víc a žádný z vás nejde přehlédnout. Třeba i soběslavský Martin. Ten může zlobit vašeho bratra Pavla. Neuspořádáte Dvořákův sjezd?
Dvořákův sjezd? To jste mě rozesmál. Nikdy mě nic podobné nenapadlo. Osobně na pořádání sjezdů čas nemám, ale pokud ho někdo uspořádá a pozve nás s bratrem, určitě rádi přijedeme.
Pomalu už tradičně jste přivezli body zvenku, ale čeká na vás tvrdý oříšek v podobě Rudolfova, který přivítáte doma. To asi bude veliká výzva.
Je třeba ke každému soupeři přistupovat s respektem, ať k prvnímu, tak k poslednímu. Proto nemůžu říci, že to bude výzva. Bude to další zápas, který jako tým budeme chtít vyhrát.
