V Želči máme skvělou náladu jak v kabině, tak i na hřišti, tvrdí Radek Novotný

V pondělní dohrávce jste zmákli vaším gólem nebezpečný Protivín, který se střelecky docela rozjel. Byla to makačka?
Věděli jsme, že nás nebude čekat nic lehkého, protože jsme hráli ve třech dnech dvě utkání. V týdnu tomu byly přizpůsobené i tréninky. V sobotu jsme hráli okresní derby s Planou, které jsme zvládli velice dobře a zejména v druhém poločase utkání jsme mohli pošetřit i trochu sil. Musím říci, že zápas s Protivínem byl velice podobný tomu na podzim, kdy utkání rozhodla jediná branka. Hrálo se tvrdé a bojovné utkání. V utkání jsme měli více ze hry než soupeř. Protivín jsme, snad kromě nastřelené tyče, v prvním poločase do ničeho vážnějšího nepustili. Druhý poločas už byl v naší režii. A po zásluze jsme dovedli utkání do vítězného konce.

Mohl jste přidat i druhou branku, ale už se nezdařilo. V čem jste byl poprvé úspěšnější než ve druhém případě?
Při gólu musím pochválit Jirku Rabiňáka za výborně kopnutý roh.  Já jsem se jen odpoutal od protihráče, podíval jsem se, kde stojí gólman, a míč jsem poslal hlavou o zem vedle něj. V druhém případě jsem běžel od poloviny hřiště, obhodil jsem si prvního obránce, poté jsem přesprintoval druhého, ale bohužel mi malinko utekl míč. Nezbylo mi potom nic jiného než zkusit udělat kličku brankáři Hanusovi a následně nějak dopravit míč do branky. Na pořádné zakončení už jsem neměl dost času a ani sil. Vracející se Prášil stačil odkopnout míč na brankové čáře.

Hráli jste na jednoho útočníka. Nebál jste se vepředu takové samoty, nebo podobný systém praktikujete i proti jiným protivníkům, či byl ambiciózní Protivín výjimkou?
Vepředu jsem se určitě sám nebál, kluci mě velice dobře doplňují. Tento systém v Želči praktikujeme již delší dobu, takže Protivín nebyl výjimkou.

Samotný vstup do soutěže nebyl nejšťastnější, když jste prohráli na Rudolfově 0:3. Ale pak jste začali vítězit a tabulkou stoupat.  To byl asi důrazný budíček. Ovšem doma jste porážku oplatili i s úroky po vítězství 5:0. Vzpomínáte si?
Ano, na obě dvě utkání si velice dobře pamatuji. Na Rudolfově to byla pro nás taková facka na začátek. Domácí byli stoprocentně lepším týmem. A i když jsme také my měli pár šancí, tak domácí vyhráli zcela po zásluze. Změna v naší hře nastala s příchodem Ondřeje Kosobuda a hra celého týmu šla nahoru. Ondra si umí dirigovat celou obranu a hráče před sebou. Po prvním nevydařeném zápase jsme udělali několik výher po sobě. To se potom hraje hned lépe.  Zápas doma byl ale úplně jiný, Rudolfov jsme přejeli ve všech směrech a nadělili jsme mu k tomu na cestu bůra.

Želeč prožívá skvělou sezonu a znovu jste asi vyrušili z klidu vedoucí Soběslav. Postupně snižujete její náskok, už jste zase na dohled. Mluvíte v kabině o hesle „Dohnat a předehnat“?
V Želči teď zažíváme skvělou náladu jak v kabině, tak i na hřišti. Atmosféra je uvolněná, žádný stres a je nálada i na nějaké ty srandičky. Fotbal si teď prostě užíváme. Výsledky soupeřů sledujeme, ale nějak moc je neřešíme. Do konce sezony je ještě hodně kol a může se stát cokoli. Soběslav teď sice doma ztratila body s Osekem, ale stále to má ve svých rukou. Na jednom se v kabině určitě shodneme - budeme chtít lídrovi soutěže oplatit domácí porážku.

Vy sám jste s fotbalem začínal v Želči? A proveďte nás svým fotbalovým žitím.
Ne, s fotbalem jsem začínal v tehdejším Spartaku Sezimovo Ústí.  V mladších žácích jsem přestoupil do FK Tábor, kde se hrála žákovská liga. Tehdy jsem hrál v útoku jako dnes.  V Táboře jsem také jezdil na soutěže krajských fotbalových výběrů a pak si mě vytáhli trenéři Novák s Maruškou do Dynama České Budějovice. V Dynamu jsem působil celý dorost, ale bohužel přišla zranění. V utkání se Spartou jsem si přetrhl křížový vaz na pravé noze a rok jsem promarodil. Aby toho nebylo málo, hned po mém návratu na začátku letní přípravy jsem si přetrhl křížový vaz na levé noze.  Rok a půl jsem si dal od fotbalu volno. Nedíval jsem se na něj ani v televizi. Řekl jsem si, že už budu hrát jen pro zábavu a začal jsem hrát tu úplně nejnižší soutěž, co se dá. Byla to čtvrtá třída za Táborsko C. K přestupu do  Želče mě pak  přemluvil Jirka Holub, který tam taky hraje.

V příštím kole hostíte dalšího vlčáka, který jde po vaší stopě naprosto vytrvale. Čimelice určitě nebudou snadným protivníkem. Tam jste vyhráli 1:0, soupeř bude prahnout po odvetě.
Myslím si, že to bude podobné utkání jako to s Protivínem. Hosté posílili a určitě přijedou s cílem oplatit nám porážku. Myslím, že se budou také chtít dotáhnout zpět na nejvyšší příčky v tabulce. Podle mého názoru se bude hrát velmi kvalitní utkání, v zápase se bude určitě na co koukat. Tímto bych chtěl pozvat všechny naše příznivce, ať se přijdou na utkání podívat. Vstup bude tentokrát zdarma.