Z desítek případů mi jeden utkvěl v paměti, říká předsedkyně ORK Ilona Řimnáčová

Jak dlouho jste členkou Odvolací a revizní komise?

Už je to 17 let. Začínala jsem, když byl předsedou Honza Rybák z Kaplice, shodou okolností pochází také ze Zlivi, dalšími členy během těch let byli Tomáš Hajdušek z Katovic, ten po celou dobu, na poslední valné hromadě již nekandidoval, Zdeněk Osvald ze Čtyráku, Popela z J. Hradce, Vláďa Kašpar z Vodňan, chvíli Vávra z Čížové. Dlouhodobí kolegové jsou Novotný z Tábora a Kubeš z Borovan, nyní se k nám přidali Žižka z Č. Krumlova a Flaška z Budějovic.  

Mezi muži jste tam jedinou Popelkou. Neutlačují vás?

V žádném případě, já bych se ani nedala. (smích) Jsou to vše osobnosti, nepamatuji si, že bychom měli někdy mezi sebou nějaký problém.

Kdo vás k této funkci zlákal?

Byl to dlouholetý sekretář Jč. KFS Vláďa Eibl. Už si přesně nepamatuji, ale potkali jsme se na nějaké akci, možná to bylo i ve Březí, údajně nebyli do této komise lidi, ale já si myslím, že chtěl „emancipaci ve fotbale“. (smích)

Za tu dobu jste řešili několik odvolání. Které vám nejvíc utkvělo v paměti?

Bylo jich během té doby dost. Nejvíce mi utkvělo v paměti odvolání hráče Fialy z Olešnice proti výši trestu za vážné zranění gólmana Borovan Jenknera. To bylo drsné. Nohu mu nakonec lékaři zachránili, na to nerada vzpomínám. Další sledované bylo odvolání hráče Jonáše z Hluboké proti trestu za zlomenou nohu Davida Lafaty.  Nutno připomenout, že ORK neřeší jenom odvolání, ale zároveň kontroluje i hospodaření Jč. KFS.

Vaším letitým parťákem byl katovický Tomáš Hajdušek. Jak se vám s ním spolupracovalo?

Ano, s Tomášem Hajduškem jsem v ORK spolupracovala 16 let, spolupráce vynikající, na úrovni, má přehled, prostě profík.

Jak vůbec takové odvolání probíhá a proti čemu se mohou kluby a hráči odvolat?

Hráči nebo kluby se odvolávají proti rozhodnutí DK nebo STK, které rozhodují v 1. stupni. Odvolávají se proti tomu, že se přečin nestal nebo to bylo, či mělo být jinak, často jde o nesouhlas s výší trestu či pokuty. Odvolání se podá ve stanovené lhůtě a zaplatí se poplatek. Pokud je úplné podle disciplinárního řádu, shromáždí se podklady – zápis o utkání, zpráva delegáta, zápis DK nebo STK, videozáznam, případně další. Poté se svolá jednání, na které se přizve vždy odvolatel, předseda DK či STK a dále zúčastněné osoby, např. HR, AR, DS, zástupci obou stran. Pokud jde o závažnější případ, vyžádají se odborná vyjádření, posudky, zdravotní dokumentace. Po jednání se komise poradí, rozhodne a sdělí odvolateli výsledek. Máme zažitou praxi, že vyhotovujeme následně i písemné rozhodnutí bez poplatku. Postupujeme podle disciplinárního nebo procesního řádu, buď se odvolání zamítne, pokud je důvodné zruší se napadené rozhodnutí nebo jeho část a ORK sama rozhodne. 

V případě nespokojenosti je možnost odvolání k nevyšší instanci. Stává se to často?

Naše rozhodnutí je konečné. Je možnost podat mimořádný opravný prostředek, tím je přezkum rozhodnutí k nejvyšší odvolací komisi v Praze. Co si pamatuji, stalo se to právě u dvou zmíněných případů a nejvyšší odvolací komise potvrdila naše rozhodnutí.

Kolik případů řešila ORK v letošní sezoně? O co konkrétně šlo a jak odvolání dopadla?

V letošní sezóně jsme řešili dva případy, teď je podané třetí odvolání. Prvním případem bylo odvolání hráče Kadlece z Roudného proti výši trestu udělenému za incident v utkání Roudné – Planá. DK udělila trest za §48/1 – tělesné napadení 5 soutěžních utkání nepodmíněně (z maxima 2 měsíců). ORK trest snížila na 3 soutěžní utkání, tak jak DK za tento přečin běžně trestá. Zjednodušeně řečeno, za přečin je dle disciplinárního řádu daná nějaká výše trestu a přihlíží se k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem, které jsou taxativně vyjmenované. Ve druhém případě šlo o přečin fanoušků Mirovic v utkání Strunkovice – Mirovice (pyrotechnika a fyzické napadení), kdy DK trestala klub pokutou 10 tisíc korun. Maximální sazby jsou 2,5 až 5 mil. Kč. Pro DK to byl první takový případ. Odvolání směřovalo opět k výši pokuty, s ohledem na pokutu udělenou pořadateli utkání. Zde ORK rozhodla postih pro klub zmírnit a snížila pokutu na 8 tisíc, čímž se vrací i poplatek za odvolání 2 tisíce korun. Třetí případ, který budeme řešit, je závažnější, vysoký trest za zranění gólmana.  

Nutno také zmínit, že ORK je nezávislá a jako samostatný orgán nespadá pod krajský svaz.

Je to tak, odvolací a revizní komise je samostatný, a zdůrazňuji nezávislý orgán. Volena je celou valnou hromadou, jak zástupci klubů, tak OFS.

Kde hledáte míru spravedlnosti při rozhodování o trestech?

My o trestech nerozhodujeme, to dělá disciplinárka nebo STK, my jen v případě odvolání posuzujeme, jak bylo rozhodnuto, zda formálně správně a zda je rozhodnutí objektivní. Už to, že jsme voleni celou valnou hromadou, je určitý závazek. Já osobně přistupuji ke každému případu zodpovědně, pečlivě si všechny podklady projdu, shromáždím dostupné informace, hodně mi napoví výpovědi účastníků a podle toho se rozhoduji. Myslím, že mohu mluvit i za ostatní členy, že postupují stejně. Ve většině případů jsme se i jako komise shodli nebo jsme hlasovali. Výsledky rozhodnutí byly různé – snižovali jsme, zvyšovali jsme, zamítali i potvrzovali rozhodnutí nižší instance. Za celou dobu nemám pocit, že bychom někoho výrazně poškodili nebo naopak někoho zvýhodnili.

Asi se nespletu, ale ať rozhodnete tak či onak, nikomu se většinou nezavděčíte, že?

Nejsme od toho, abychom se někomu zavděčili. Opakuji, že jsme nezávislí, rozhodnout musíme, za svým rozhodnutím si musíme stát a musíme si ho zdůvodnit. Někdo od nás odchází spokojený, jiný méně a někdo nespokojený. To tak je, pokud je nespokojený odvolatel, má ještě další možnost, ve většině případů emoce opadnou a našim rozhodnutím to končí. Osobně jsem přesvědčena, že většina z odvolatelů, kteří práva odvolání využili, cítili nějakou křivdu, ale pár se našlo i takových, co to jen zkoušeli, že to třeba vyjde. 

Zároveň působíte jako funkcionářka v FC Vlachovo Březí. Jak se vede místnímu fotbalu?

V FC Vlachovo Březí působím přibližně od roku 2009, předtím jsem byla několik let v SK Zliv. Ve Březí jsou skvělí lidé, přirostlo mi to tam k srdci a jezdím tam ráda. Fanoušci jsou také super, pravidelně chodí kolem stovky lidí, muži, ženy, děti. Momentálně se  fotbalu ve Březí daří, muži A postoupili po 3 letech (z toho 2 roky se kvůli covidu nepostupovalo) do I. B třídy, momentálně jsou na 4. místě s 20 body. Muži B hrají OS PT, po podzimu skončili též čtvrtí, dorost hraje OP ST – 7. místo, žáci krajskou I. A třídu – starší jsou po podzimu třetí, mladší pátí, daří se i starší přípravce a minipřípravce. To vše z vlastních zdrojů, bez společenství. Trénují bývalí či současní hráči. To mi dělá největší radost, v tom vidím smysl a úspěch. Co nás trápí je hřiště, dělá se sice, co může, ale při takovém množství je hodně zatížené a stejně tak zázemí by si zasloužilo rekonstrukci. Oddíl letos žádal o dotaci z NSA na rekonstrukci kabin, podpora obce je, snad to vyjde.

Děkuji za rozhovor, všem fotbalovým příznivcům přeji hlavně hodně zdraví a radosti z fotbalu.