Jakub Kabele byl v utkání proti Rudolfovu obráncem a brankářem v jedné osobě

Dočkal jste se ocenění Muž kola, co tomu říkáte?
Jsem překvapený, protože si nemyslím, že bych si to zasloužil. Naše letošní výkony nejsou optimální, ale samozřejmě jsem za takové ocenění rád.

Možná je to pro vás tak trochu i satisfakce za předchozí nepovedené utkání v Oseku, kde jste si dal vlastní gól?
Tam to bylo trochu jinak. Připsali mi sice vlastní gól, byli jsme tam však čtyři a mě určili jako autora vlastňáku. Nemyslím si ale, že jsem ho dal já. Těžkou hlavu si z toho rozhodně nedělám.

Duel s Rudolfovem byl, předpokládám, dost odlišný...
Doma na našem velkém hřišti se nám hraje mnohem lépe. Snažíme se na něm soupeře roztáhnout. Ti většinou brání a my jejich obranu dobýváme. Naše letošní výkony však zatím zůstávají za očekáváním. Nedaří se nám tak jako na podzim.

Čím si to vysvětlujete?
Na tuhle otázku hledá odpověď celý náš tým, zatím jsme ji ale nenašli. První půle proti Rudolfovu ještě odpovídala tomu, co chceme hrát, druhá polovina už ale dobrá nebyla. Někdy mám pocit, že se na hřišti neposloucháme, a myslíme si, že to půjde samo. Ale zaplať pánbůh za výsledky, které máme a že jsme na prvním místě.

Vyhovuje vám jako obránci hrát spíš proti kvalitnějším týmům, kdy je obrana pod větším tlakem, nebo jste radši, když soupeř většinu času brání a bezprostřední nebezpečí vaší bráně tolik nehrozí?
Já už jsem si ve své kariéře zahrál na všech postech, takže nerozlišuji, jestli hrajeme proti slabšímu nebo silnějšímu týmu. Vždycky se snažím odvést co nejlepší výkon, abych měl sám ze sebe dobrý pocit. Nejdůležitější je ale týmový výkon. Nemusí se dařit úplně všem, avšak týmová hra je klíč k tomu, abychom uspěli.

Vy máte pověst spolehlivého obránce. Obvykle patříte mezi nejvytěžovanější hráče, kteří za sezonu odehrají nejvíc minut...
Zranění se mi celkem úspěšně vyhýbají a když mi to zdravotní stav dovolí, většinou odehraji celé utkání.

Platí i vaše stoprocentní účast na trénincích?
Fotbal mám rád a snažím se být na každém tréninku. I práci jsem si našel takovou, abych zvládal tréninky a víkendové zápasy. Z Českých Budějovic to mám do Krumlova zhruba dvacet minut cesty.

V zápase s Rudolfovem jste dvakrát zastoupil již překonaného brankáře Beránka...
Od toho jsem na hřišti, abych klukům pomáhal. Byly to nepřehledné situace a už dopředu jsem předpokládal, že to může jít do brány. Běžel jsem tedy za Štefana a dvakrát jsem míč vykopával z brankové čáry.

Má to u vás schované, dluží vám něco?
Kdepak, určitě mi nic dlužen není (úsměv).

Co obdržený gól, dalo se mu předejít?
Už té standardce, po níž jsme inkasovali gól, se dalo předejít. Byla to i moje chyba, protože jsme se špatně domluvili se spoluhráčem Danem Poláčkem. Já jsem nepřebral balón, Dan tam nechal protihráči nohu a byl z toho faul. Druhá chyba byla, že tři hráči Rudolfova zůstali ve vápně úplně sami. Naštěstí už jsme to pak zvládli ukočírovat a zápas jsme dovedli do vítězného konce.

Věříte, že se do Českého Krumlova opět vrátí divize?
Rád bych si jí zase za Krumlov zahrál. Snažíme se však na divizi nyní nemyslet a spíš se soustředit na to, abychom znovu začali předvádět výkony, jaké jsme podávali minulý půlrok.