Následky pandemie budeme napravovat několik let, míní předseda krajského svazu Jan Jílek

Jak hodnotíte současný stav nebo spíše paralýzu amatérského a mládežnického sportu?
Stav, který dál trvá, je obecně pro sport jako takový i pro celou společnost doslova katastrofou. To si určitě uvědomujeme všichni, co dnes sport děláme. Následky, které pandemie zanechá, budeme napravovat několik let. Některé ztráty budou nevratné, což se projeví zejména na mládežnických, ale i dospělých kategoriích. Podle našich prvotních analýz se až třicet procent dětí k fotbalu nevrátí. Jde zejména o děti, které měly fotbal jako doplněk k jiným aktivitám. Dalších deset až dvacet procent dětí může na fotbal zanevřít, pokud nebudou mít, řekněme do poloviny dubna, možnost začít s tréninky a týmovými aktivitami. Pokud si vezmeme klubová čísla jak v mládeži, tak v dospělých čísla, kdy nám stále chybí v daných kategoriích kvantita, jedná se o faktický problém, kterému musíme být připraveni čelit.

Jak se promítne covid do výkonnostního fotbalu? Skončí starší hráči, nebo se vše rychle vrátí do normálu?
Obávám se, že u dospělých kategorií to může být podobné jako u mládeže. Patrný úbytek aktivních fotbalistů můžeme zaznamenat především v nižších krajských a okresních soutěžích, kde řada starších hráčů, kteří hráli především pro zábavu, se už nemusí na trávník vrátit. S řadou z nich jsem v kontaktu a opravdu ta nálada taková je. Zvykli si zkrátka na jiný režim života a některým již fotbal nechybí. Restart bude složitý a obtížný.

Může vůbec pandemie přinést i něco pozitivního?
Ano, i pandemii můžeme vnímat jako příležitost. Budou se muset urychleně nastavit restart covid aktivity a tam se projeví chuť funkcionářů pracovat jednotně, systémově, ale přidat i individuální náplň. Zájmem krajských i okresních svazů by měl být nastavit jednotný, říkejme tomu Covid Restart Systém, který by měl přitáhnout hlavně děti a mládež zpět k fotbalu. Do karet by nám mělo hrát to, že případný restart vychází na jarní měsíce, a že máme prakticky asi pět měsíců na to, abychom fotbal znovu nastartovali oddílově, soutěže, sportovně a jako celospolečenskou zábavu hravě. Aktuálně hodně bude záležet na trenérech a rodičích, aby se děti opět vrátily na sportoviště. Momentálně na to děti plně nastavené nejsou, což vidím i u svých dvou ratolestí. Doba po covidu bude podle mého názoru jiná. Opatření mohou trvat ještě dlouho a tím se podle mě změní přístup k fotbalu. Záleží, jak bude nastavená společnost a jaká budou pravidla. Jaká bude společnost a její nálady, takový bude rovněž fotbal. My z toho musíme být připraveni vytěžit maximum.

Krajské soutěže neměly větší problémy a probíhaly až do pandemie obvykle klidně. Je ale něco, co vás u soutěží dospělých trápí a co by bylo dobré zlepšit?
Oddíly k tomu celkově přistupovaly velice zodpovědně, tady žádný problém nebyl. Soutěže opravdu proběhly klidně, bez větších excesů, férově což je opravdu zásluha synergie oddílů a řídícího orgánu. Poděkování si zaslouží i rozhodčí, kteří se vyvarovali zásadnějších chyb. Všichni jsou si vědomi, že jde o výkonnostní sport a děláme to zpravidla pro radost. Jsme jedním z mála krajů, které téměř pět roků zápasy v krajském přeboru a aktuálně i dva roky v I. A třídách natáčíme na video a se záznamy následně pracují naše odborné komise. To se povedlo a bylo by dobré v tomto pokračovat. Uvažovali jsme, že budeme natáčet zápasy na video také v I. B třídách, ale bohužel k tomu nejsou na řadě hřišť technické podmínky, aby se podařilo pořídit kvalitní záznam z utkání. To vše ale zůstává výzvou pro další období.

Prakticky každý okres v republice bojuje s poklesem mládeže. Co dělat s případným úbytkem, jak s tím bojovat konkrétně?
Vloni v červenci začal fungovat v okresech projekt GTM, bohužel ho ale přibrzdila pandemie. V našem kraji máme sedm GTM, tedy Grassroots trenérů mládeže. Celý projekt je nastaven tak, že jej řídí Krajský fotbalový svaz společně s profesionálními trenéry mládeže na úrovni kraje. Jedná se o trenéry, kteří pracují pro potřeby oddílů v daném okrese. Bohužel, kvůli covidu nemohli naplno pracovat a plnit vytyčené cíle, které jsme si stanovili. Nečinní ale rozhodně nejsou. I během zimního období připravovali aktivity, které by nám měly pomoci právě nastartovat fotbal, jakmile to bude možné. V našem kraji tato aktivita i podpora funguje, ve všech krajích republiky to ale samozřejmostí není. V řadě krajů se proti tomuto projektu vymezují a deponované finanční prostředky využili jinak. Je to však podle mě jedna z možností, jak děti přitáhnout zpátky k fotbalu.  Konkurují nám jiné sporty i řada jiných aktivit, které mohou děti provozovat. Naším cílem je, aby děti fotbal nebraly jen jako vedlejší aktivitu, ale aby se mu věnovaly cíleně. V tom nám ale musí pomoci především rodiče, na nichž hodně záleží a nadále bude hodně záležet.

Co je podle vás největší problém regionálního fotbalu?  
Já bych to otočil. Pojďme stavět na dobrých věcech. Pokud totiž budeme mít dobře nastavený systém řízení a organizace soutěží, spolupráci s oddíly, tak se problémy budou snáze odstraňovat. Problémy tu budou vždycky. Hlavní problém je nedostatek dobrovolných funkcionářů, dílčí problémy jako nedostatek dorostu nebo nedostatek hřišť, nebo kvalita a počty rozhodčí. Vše se ale v rámci KFS snažíme prací a přístupem řešit. Ale hlavně si musíme říct, co máme, na čem stavíme. V kraji máme stabilní a dobře fungující kluby, máme funkční členskou základnu a dále patříme mezi zhruba pět nejlepších krajů v ČR, kde stabilně fungují krajské soutěže. Dobře komunikujeme s okresními fotbalovými svazy. Máme kvalitní zázemí, servis a také funkcionáře. To jsou věci, které jsme systematicky vybudovali a na kterých se dá stavět. Za poslední roky jsme se stali finančně stabilním KFS na rozdíl od jiných krajů, což byl model, který jsem přinesl a aplikoval ze samosprávy. Máme dobře nastavené pilíře, pokud se týká organizace soutěží.

Žádné problémy tedy nejsou aktuálně k řešení?
Velkým problémem je počet hráčů v kategoriích dorostu. Před nějakými šesti, sedmi lety jsme začali systémově dělat nábory přípravek a dnes tato mládež dospívá do dorosteneckých kategorií. V kategoriích přípravek a žáků máme systém dobře nastavený, nyní si ale musíme říct, co je potřeba udělat pro to, aby ty děti u fotbalu dál vydržely a pokračovaly i v kategoriích dorostu. Ve spolupráci s okresy musíme nastavit dorostenecké soutěže v kraji tak, abychom zapojili co nejvíc mladých hráčů. Potřebujeme nejdříve klást důraz na kvantitu, a teprve ve druhé fázi na kvalitu. Nesmí být jen prvořadým úkolem naplnit krajský přebor staršího a mladšího dorostu. Ideální by bylo, kdyby ve většině klubů fungoval mladší i starší dorost i v I. A třídách, což nyní se snažíme řešit takzvanými společenstvími dvou oddílů. Ano vrátit soutěže dorostu 10+1 do OFS, jako například na Strakonicku, by mělo být jedním z našich hlavních cílů.

Další palčivou otázkou jsou rozhodčí. Nábory probíhaly celorepublikově. S jakou odezvou?
Řeknu to na rovinu, ta kampaň se nepovedla, i když úmysl byl dobrý. Nepovedla se hned ze dvou důvodů. Jednak se nepodařila správně komunikovat na kraje a oddíly. Druhá věc je, že výstupy z náboru přišly do doby, kdy naplno vyšly na povrch aféry okolo Romana Berbra. Mnohé z adeptů to odradilo, nechtěli do takového prostředí jít. Budeme se muset vrátit ke strategii, která byla v minulosti úspěšná a tou je vlastní náborová celokrajská kampaň směřovaná na oddíly a osoby, které s fotbalem aktivně skončili, ale fotbal mají rádi. Náš kraj dodal do českých fotbalových soutěží třináct nových, vesměs perspektivních rozhodčích, podařilo se omladit krajský přebor i I. A třídy. Projevila se dobrá práce v úseku komise rozhodčích. Tyto sudí stále sledujeme a držíme palce, aby se prosadili, a třeba se někteří z nich v budoucnu objeví v první či druhé lize.

Jak se dařilo svazu v těžké době hospodařit?
Hospodaření svazu je zásluhou dobré práce celého výkonného výboru stabilizované. Náš kraj dostává od asociace v posledních letech podporu na provoz ve výši 1,3 milionu korun. Krajský rozpočet sestavujeme na úrovni 2,4 až 3,2 milionu korun. Abychom mohli realizovat naše projekty, musíme tedy prostředky shánět ještě z dalších zdrojů. Tohle řada lidí vůbec neví a neuvědomuje si. Rozpočtově nejvíc peněz dáváme na aktivity mládeže. Dosud byl výsledek našeho hospodaření vždy kladný. Stále nám zbývají prostředky na projekty, které plánujeme rozjet v době po covidu a jsme na to připraveni. Dále bylo dodrženo i to, že oddílům potažmo okresním fotbalovým svazům byly prostřednictvím Krajského fotbalového svazu či Nadačního fondu na podporu fotbalové mládeže Jihočeského kraje rozděleny do oddílů, OFS nebo trenérům účelově prostředky či pomůcky v celkové výši 20 milionu korun za obě funkční období. Dalších cca 10 mil spolklo fungování Regionální fotbalové akademie a péče o talentovanou mládež.   

Jak probíhala komunikace KFS s okresy?
Tři OFS byly zastoupeny ve Výkonném výboru KFS přímo mandátem svého předsedy, další okresy tam měly členy svých VV OFS, tudíž za mě lepší interakci si nelze ani představit. Schůzky mezi pracovníky krajského a okresních svazů probíhaly pravidelně dvakrát do roka. Jinak členové jednotlivých okresních výkonných výborů spolu komunikovali průběžně, a myslím, že to fungovalo na velmi dobré úrovni. Některé okresní projekty se dobře prolínaly s projekty a aktivitami krajského fotbalového svazu.

V čele fotbalového kraje jste osm let. Co vás nejvíc potěšilo?
Potěšilo mě, že soutěže probíhají bez zásadnějších problémů a že se podařilo stabilizovat mládežnickou základnu. Povedlo se sehnat poměrně značné množství finančních prostředků, takže za těch osm let jsme investovali zhruba třicet milionů korun do regionálního fotbalu a aktivit řízených společně s Fotbalovou asociací České republiky, například akademie. Mládežnický Nadační fond v Jihočeském kraji byl jedním z ukázkově vnímaných v rámci celého fotbalu v Čechách i na Moravě. Jsme nositelé myšlenky odděleného financování řízení kraje a aktivit mládeže. U nás to nebyl Black Box, ale živá aktivita.  Část těchto deponovaných prostředků šla přímo na trenéry. Další část šla na vybavení a modernizaci hřišť. Pořídili jsme tak například bezpečné branky do více než osmdesáti oddílů, sady tréninkových pomůcek pro všechny oddíly mužů KFS ale i OFS, které mají minimálně jedno družstvo mládeže, nové stativy a FULL HD kamery pro natáčení zápasů pro oddíly krajského přeboru a I. A tříd. Vzdělávali jsme a materiálně vybavovali nové mladé rozhodčí, pořídili do všech oddílů včetně OFS také nové bezpečné rohové praporky a nová hliníková bezpečná nosítka či reflexní vesty pro pořadatele. Podporovali jsme krajská střediska mládeže, kde FAČR od nás okopíroval tento model a praktikoval jej na celý systém. Pro všech sedm okresů jsme zakoupili defibrilátor, který najde využití při masovějších akcích, jako jsou například dětské turnaje a velkoformátové mládežnické projekty. Dále máme na skladě připraveny pro všechny oddíly mužů KFS elektronické střídací tabule. Zatím se je vinou současné epidemiologické situace nepodařilo na oddíly distribuovat.

V neděli proběhne volební valná hromada Jihočeského KFS. Kvůli covidu se musela několikrát odkládat. Teď už asi není zbytí, že?
Musí to vyjít, jiná možnost není. Republiková Valná hromada FAČR má proběhnout třetího června. Každopádně, pokud by se jihočeská valná hromada neuskutečnila, nemusel by náš kraj mít na VH FAČR hlasovací právo a volební mandát.

V některých okresech probíhaly valné hromady i na dálku, třeba prostřednictvím Skype. Co téhle variantě říkáte?
Zajímal jsem se o to. Tímto způsobem to vyřešil okresní fotbalový svaz v Teplicích, kde na sedm míst ve výkonném výboru kandidovalo sedm aspirantů. Za těchto předpokladů je to OK. V našich podmínkách VH KFS by to bylo složité a navíc to není úplně levná záležitost. Do budoucna snad, ale nyní to není prakticky proveditelné.

Několik personálních změn ve výkonném výboru a komisích proběhlo už na konci roku. Skončil Marek Janíček a rozhodčím už nebude velet Milan Makovička. Co je vedlo k odchodu?
Marek Janíček oznámil, že z pracovních důvodů nebude kandidovat na předsedu okresu Jindřichův Hradec. Utlumil i své aktivity na krajském fotbalovém svazu. S kolegou Milanem Makovičkou jsme se gentlemansky dohodli, že dokončí svou práci na úseku komise rozhodčích v rámci svého mandátu, ve funkci předsedy komise rozhodčích už ale dál pokračovat nebude. Oběma bych chtěl tímto ještě jednou poděkovat za to, co pro jihočeský fotbal vykonali.

Hodláte přijmout návrh kandidatury od oddílů a OFS Strakonice na předsedu jihočeského fotbalu?
Aktuálně je to velice složitá otázka a svůj definitivní postoj ke kandidatuře sdělím delegátům až přímo na valné hromadě Jihočeského KFS. Nechci zde říkat a sdělovat to, co se okolo toho vše děje a jak vypjatá je situace okolo voleb.

Co říkáte vašim protikandidátům?
Pana Karmazína tolik neznám, je to slušný a úspěšný člověk ve veřejnoprávní sféře a svoji fotbalovou stopu v jižních Čechách historicky určitě zanechal, ale aktuálně má značný kontaktní fotbalový odstup. Tomáše Pintéra samozřejmě znám jak fotbalově, tak z pozice samosprávy, ale aktuálně nevím, jaké jsou jeho představy o řízení krajského fotbalu. Nicméně není to jen o předsedovi. Je to o celém týmu, jak členech Výkonného výboru KFS, kteří chtějí kandidovat, tak především o lidech majících chuť pracovat v odborných komisích. Musíte disponovat pracovním týmem čítajícím minimálně 25 až 30 osob, aby byla zabezpečena celková úroveň nastavení a řízení jednotlivých svazových úseků. To je zásadní otázka, protože je nutné si uvědomit, že ne každý může spolupracovat s každým, a většinou to bývá tak, že když skončí jedna skupina, musí nastoupit druhá a převzít plnou zodpovědnost. Nelze říci, že vyměníme hlavu a ruce a nohy budou fungovat dál. Tak to nefunguje. Samozřejmě se může stát, že po volbách všichni skončí včetně erudovaného sekretariátu KFS.

Jak vnímáte kritiky z Fotbalové evoluce, kteří vás označují za „berbrovce“?
S tímhle jsem v určitou chvíli přestal navenek i vnitřně bojovat. Řídím se totiž heslem, že kdo se moc obhajuje, ten se ve skutečnosti ještě víc obviňuje. Mělo by platit, že ukázaná platí, že člověka bychom měli hodnotit a posuzovat dle toho co udělal, dle výsledků a ne v jaké době, kdy, kým a za jaké éry byl. Bohužel mě velice zklamal jeden ze zakládajících členů Fevoluce Tomáš Maruška, který se mnou velice úzce spolupracoval šest let jako šéf krajské komise mládeže, krajský profesionální trenér mládeže, při zakládání Regionální či klubových fotbalových akademií a dva roky byl členem VV KFS. Jeho hodnocení je mimo jiné zmíněno v jednom z rozhovorů (zde) a otevřeně prohlašuji, že se nic jiného za tu dobu u nás na KFS neodehrálo a nezměnilo. Bohužel dnes se Tomáš k mé osobně staví naprosto jinak a je pro mě velkým lidským zklamáním. Podle mě bychom měli spojit všechny dobré myšlenky ve prospěch fotbalu. Mrzí mě, když slyším, že kdo není z F-evoluce, ten je „berbrovec“. Tak to samozřejmě není a považuji to za obrovský problém celého fotbalu. Všichni cítíme ze všech stran obrovský elán a chuť změnit věci k lepšímu. Je však nutné, abychom tyto věci dokázali objektivně vyhodnotit a případně pro fotbal sjednotit.

Novinář Luděk Mádl se nedávno zmínil, že jste se s Berbrem nerozešel před dvěma roky v dobrém a dokonce jste měl odmítnout lukrativní nabídku delegáta UEFA.
Ano, odmítl jsem to.  Před dvěma roky jsem skončil jako prvoligový rozhodčí ze dne na den. První ligu jsem pískal čtrnáct let bez zásadnějšího problému a jsem přesvědčený, že jsem si zasloužil skončit lépe. Měl jsem půl roku do věkového limitu konce kariéry a představoval jsem si, že skončím na hřišti, nikoliv že budu odsunutý na vedlejší kolej jako člověk, se kterým se právě kvůli věku nepočítá. Následně mi nabídli možnost stát se okamžitě delegátem první ligy a rovnou delegátem UEFA. To není vůbec standardní postup a byla to mimořádná a plošně neopakovatelná nabídka. Ano, možná do sedmdesáti let jsem si mohl jezdit po Evropě a po celém světě, ale odmítl jsem. Mohlo by to být třeba vnímáno jako zinscenovaný proces a o takovou trafiku jsem nestál.

Co říkáte na kandidaturu Jihočecha Karla Poborského na šéfa celé FAČR? Podařilo by se mu vrátit důvěru ve fotbal?
Je dobře, že se našel člověk, který sebral odvahu a rozhodl se kandidovat. Je to dobrý signál pro veřejnost, sponzory a celkové společenské vnímání fotbalu. Jeho kandidatura je nadějí na potřebné změny. Bude třeba, aby si Karel k sobě vybral dobrý tým. Líbí se mi, že do toho jde bez ohledu na výsledek okresních a krajských voleb, což např. u Fevoluce postrádám. Má chuť lidi spojovat a být předsedou všech. Karel Poborský je navíc jednou z největších polistopadových fotbalových osobností v jižních Čechách a má i dobré jméno ve světě. Já jeho kandidaturu vítám.