- Jihočeský fotbal
- Rozhovory
- Lukáš Polanecký: Dráha profesionálního rozhodčího je lákavá, ale nakonec jsem se rozhodl pro práci v akademickém prostředí
Lukáš Polanecký: Dráha profesionálního rozhodčího je lákavá, ale nakonec jsem se rozhodl pro práci v akademickém prostředí
Roky píská fotbal na Vysočině. Nic na tom nezměnil ani fakt, že už nějaký čas bydlí v Českých Budějovicích, kde pracuje na Vysoké škole technické a ekonomické (VŠTE). Role rozhodčího je srdeční záležitostí, které není snadné se vzdát. Povídali jsme si s Lukášem Polaneckým.
Být fotbalovým rozhodčím v krajských soutěžích je časově náročné. Vzhledem k tomu, že žijete v Českých Budějovicích, se hned na začátek nabízí otázka, jak to zvládáte…
Máte pravdu, krajské soutěže jsou náročné. Jezdíte po celém kraji, na místě musíte být hodinu před zápasem, po něm následuje zápis a dlouhá cesta domů. Dříve jsem jezdil pískat každý týden, vzhledem k celkovému vytížení mám ale na pískání stále méně a méně času. Na druhou stranu…, letos to situace a restrikce ze strany Vlády ČR stejně příliš nedovolí.
Nepřemýšlel jste, že byste dělal rozhodčího na jihu Čech?
O tom jsem uvažoval, ale jak říkám, času je stále méně, navíc na Vysočině jsem fotbal hrával a to prostředí fotbalové tam znám více… Takže nyní to pro mě není na pořadu dne, ačkoliv nevylučuji, že se tak stane v budoucnu.
Jaký je rozdíl v pískání okresní a krajské soutěže?
V okrese jste na to sám (nebo v okrese Pelhřimov tomu tak vždy bylo), z každého týmu dostanete pomezního, na kterého se jako rozhodčí samozřejmě nemůžete tolik spolehnout. (smích) V krajské soutěži už jezdíte tří, což je zábavnější…
Být aktivním hráčem vás nelákalo?
Fotbal jsem hrál odmala, ale postupně ta aktivita uhasla. Pořád mě vábí se na hřiště občas vrátit, ale něco vám povím… Nedávno jsme šli s rodinou na procházku, přičemž ke mně přilétl přes plot míč od jednoho kluka. Chtěl jsem mu ho kopnout zpátky, ale bylo to těžší, než jsem si myslel. (smích) Každopádně fotbal jsem hrál i na jihu Čech – za Mokré. Na Vysočině jsem hrával za SK Obrataň, což je také můj mateřský klub a mám zde mnoho přátel a TJ Slavoj Pacov.
Co vás přivedlo do jižních Čech?
Studoval jsem tady. Následně jsem dostal práci na VŠTE, takže jsem zůstal. Mimochodem dá se říct, že jsem jihočeský rodák, protože okres Pelhřimov kdysi spadal pod Jihočeský kraj.
Mohl jste být profesionálním rozhodčím, ale nakonec jste tedy skončil ve školství…
Dráha profesionálního rozhodčího je samozřejmě lákavá, ale povím vám upřímně, že k tomu mám hodně daleko. Když jsem začal studovat, uvědomil jsem si, že bych se chtěl pohybovat ve školství. Asi ho mám trošku v krvi, protože mamka je vychovatelkou ve školní družině, přičemž občas suplovala na základní škole nějaké předměty. Když jsem viděl, že se bude konat výběrové řízení na VŠTE, řekl jsem si, že to zkusím. Přihlásil jsem se a ono to vyšlo. Škola mi za tu dobu přirostla k srdci. Prošel jsem několika pozicemi, takže akademické prostředí znám z více pohledů.
A momentálně je vaše pozice jaká?
Ředitel pro administraci studia a celoživotní vzdělávání. Začal jsem na škole jako asistent na Katedře ekonomiky a managementu, následně jsem působil jako zástupce vedoucího katedry. Když se pak transformovala na Katedru ekonomiky, působil jsem jako její vedoucí. Poslední pozicí, před současnou byla na Ústavu podnikové strategie jako zástupce ředitele pro pedagogickou činnost.
Mluvili jsme o fotbalu, ale určitě se rád věnujete i jiným sportům…
To ano, dříve jsem hodně sportoval. Florbal, běhání a tak dále… Dokonce jsme byli v mateřské obci velmi dobří v požárním sportu. Nyní se ale snažím věnovat především rodině. Fotbal je však i nadále velkým koníčkem!
Komu fandíte?
Jsem zarytý Sparťan, k tomuto klubu mám veliký vztah. Ze zahraničních klubů pak zmíním Real Madrid.
Na jihu Čech máte oblíbený tým?
Snažím se navštěvovat zápasy Dynama, i když ne nějak pravidelně. Každopádně mu samozřejmě také fandím.
Je rozdíl mezi fotbalem v Jihočeském kraji a na Vysočině?
Když jsem studoval, kolikrát jsem nad tím přemýšlel. Řekl bych, že největší rozdíl je v zázemí klubů. Kamkoliv přijedete na zápas v jižních Čechách, vidíte hřiště, sportovní areály na úrovni i v těch nižších soutěžích. Rozdíl je také v počtu klubů, na jihu jich je víc. Co do fotbalové úrovně bych byl ale opatrnější, Vysočina proti jižním Čechám nijak nestrádá…
Na závěr bych se zastavil u dobrovolných hasičů. Stále jste jedním z nich?
Pořád jsem členem SDH Obrataň, i když se dá říct, že už jen figuruji v evidenci. V minulosti jsem byl ale poměrně dost aktivní. Když jsem byl na základní škole, hodně se nám dařilo, pět let jsme byli nejlepší na okrese! Jednou nám dokonce unikl postup na mistrovství České republiky o pouhý bod – přiznám, že i možná mojí vinou.