Lukáš Janů: V Katovicích budeme chtít udržet tříletou venkovní neporazitelnost

Utkání s Č. Krumlovem se hrálo nahoru dolů. Podle trenéra Císaře si hosté nezasloužili prohrát tak vysoko.
V prvních patnácti minutách jsme měli problém udržet balón a delší čas zakombinovat. Krumlov držel míč a vypracoval si i nějaké šance. Nám se podařilo z brejku skórovat a to nás trochu uklidnilo. Za pár minut jsme přidali další gól a už to vypadalo dobře. Jenže Krumlov nic nezabalil a po hlavičce snížil. V druhém poločase měli hosté opět dost šancí na vyrovnání, ale nakonec jsme přidali další dvě branky a to nás uklidnilo. V závěru měli hosté penaltu, ale Laco si s ní zkušeně poradil a podtrhl tak vynikající výkon.

V prvním poločase se vám podařilo během krátké doby dvakrát skórovat a korunovat skvělý výkon. Jak k těm trefám došlo?
Při prvním gólu jsem si na půlce narazil míč s Michalem, ten ho vrátil na Fidela, který mi poslal krásný balón za obranu, a já si pak jen obhodil vybíhajícího gólmana. Druhý gól byl v podstatě podobný. Na půlce jsme si narazili míč s Míšou a ten mě podruhé během osmi minut poslal do samostatného sóla proti brankáři a já zvolil tu samou kličku jako při prvním gólu a naštěstí to vyšlo (úsměv).

Byl jste nedílnou součástí postupového hattricku Lomu z okresu až do kraje. Kvalitu potvrzujete i v nejvyšší krajské soutěži. Počítali jste s tím, že se budete držet v popředí?
Jsem rád, že jsem mohl být součástí tohoto skvělého úspěchu. Mám štěstí, že kolem mě jsou samí skvělí fotbalisti. Naším cíle bylo skončit v horní polovině tabulky. To se nám podařilo a navíc máme možnost v závěru zabojovat o 2. místo.

Co říkáte na kvalitu krajského přeboru? Naplnila očekávání?
Jsou tam jak kvalitní, tak i slabší týmy. Celkově oproti okresnímu přeboru či třídám je úroveň vyšší. Čekal jsem to více běhavější a soubojovější, a to se taky naplnilo.

Říkal jste, že v Lomu máte výbornou partu. Kvůli ní jste dokonce ochoten pravidelně dojíždět až z Budějovic.
Je to tak. Parta je tu úžasná jak na hřišti, tak i mimo něj a i to je základ našeho úspěchu.

Jak je náročné skloubit zaměstnání s fotbalem?
Samozřejmě to není nic jednoduchého, ale snažím se stíhat, co nejvíce můžu.

Málokdo ví, že s fotbalem jste začínal v Liberci. Váš otec Tomáš Janů je bývalým dlouholetým obráncem Slovanu.
Měl jsem štěstí, že jsem mohl odmala nastupovat za Slovan a měřit síly s těmi nejlepšími pod vedením skvělých trenérů. Bylo to super mít v něm vzor a někoho, kdo mě odmalička vedl k tomu být nejlepším.

Jak na své první krůčky vzpomínáte?
Bylo to úžasné. V Liberci bylo všechno, co si mladý kluk může přát. Hráli jsme turnaje proti spoustě kvalitních zahraničních týmů, kde jsem nabral spousty zkušeností a rad od výborných trenérů.

Otec trénoval libereckou juniorku. Co dělá teď a hraje ještě někde aktivně?
Po konci kariéry začal dělat u mládeže. Udělal si kurz kondičního trenéra a to je v podstatě jeho hlavní náplní. Stará se prakticky o všechny kategorie, když někdo potřebuje poradit s fyzickou kondicí, obrací se na něj. Ještě minulý rok chodil hrát za Hrádek nad Nisou, který je kousek od Liberce.

V mládeži jste po přesunu do Táborska patřil mezi talentované hráče. Co přibrzdilo slibně se rozvíjející kariéru?
Do Tábora jsme přišli v mých jedenácti letech. Měl jsem dvě nabídky, buď jít hrát za Vodníky, nebo za Spartak MAS. Zvolil jsem Sezimák. Vlastně až do juniorky jsem neměl žádné vážnější zranění, co by mě vyřadilo ze hry. Ale v přechodu ze staršího dorostu jsem začal mít problém s kolenem, který se mi táhl skoro tři roky, kdy jsem skoro nehrál. Když už jsem se vrátil do plného tréninku a všechno vypadalo, dobře udělal jsem si lýtko. To bylo zase pár měsíců bez fotbalu.

Teď už hrajete fotbal jen pro radost?
Fotbal mám stále rád. Nedokážu si představit nejít na trénink nebo o víkendu si nezahrát zápas. Ale stále chci pokaždé vyhrávat.

Kdo stál za vaším příchodem do Lomu?
Do Lomu mě přivedl Marek Císař. Po těch zraněních, co jsem měl, mi nabídl, jestli nechci přijít a zase začít hrát. V Lomu mám hodně kluků, s kterými jsem hrál v dorostu, takže jsem neváhal a tu možnost přijal. Chtěl bych mu poděkovat za možnost znovu se vrátit k tomu, co miluju.

Většinou nastupujete na kraji zálohy. Uprostřed pole vládne Honza Šimák. Jak se vám s ním hraje?
Už v Liberci jsem hrával na křídle. Okres v Lomu jsem začal nastupovat na středu zálohy a docela se mi tam i dařilo. Ale příchodem Davida Neužila a Honzy jsem se přesunul zpátky na kraj a týmu to prospívá. Honza byl a stále je výjimečný fotbalista, což potvrzuje v každém utkání.

Další hvězdou soutěže je David Lafata. Bohužel nebudete mít ani napodruhé možnost si proti němu zahrát.
David patří s Honzou bezpochyby k tomu nejlepšímu, co může tenhle ročník nabídnout. Je to velká škoda, že si proti němu nezahrajeme ani na jaře, ale to se nedá nic dělat. Všichni mu přejeme brzké uzdravení a aby byl co nejdříve zpátky.

Už jste si zvykli na azyl na táborské Svépomoci? Kdy se vrátíte na hřiště do Lomu?
Hřiště na Svépomoci patří k těm nejlepším v celé soutěži. Zatím to vypadá tak, že nadále zůstáváme na Svépomoci a Lom využíváme občas k tréninkům. Jak to bude nadále, ukáže čas.

V sobotu váš čeká šlágr v Katovicích o druhé místo. S jakým přáním tam pojedete?
Jedeme tam s tím, že budeme chtít hrát naši hru. Držet balón a pomocí kombinace se dostávat do šancí. Stále držíme úžasnou sérii tři roky na venkovních hřištích bez porážky, takže jí budeme chtít opět prodloužit, ale víme, že to nebude nic jednoduchého.