Jakub Říský: nejčastější dodavatel oseckých gólů a také trenér ve sparťanské školičce

Jakube, utkání s Roudným pro vás bylo důležité v tom směru, že jste se mohli odtrhnout od druhé poloviny tabulky. Uvědomovali jste si to, připomínal vám to trenér?
Ano, uvědomovali jsme si to a i trenér nám to několikrát zdůrazňoval, když tohle utkání zvládneme, můžeme hrát zase v klidu, protože se k nám začaly pomalu přibližovat týmy ze spodku tabulky.

Předchozí zápas u Lafaty a spol. vás vrátil trochu na zem?
To máte pravdu. Po velmi dobrém vstupu do jarní části sezony se nám tento zápas vůbec nepovedl. Jeli jsme do Olešníka s tím, že to bude těžký zápas s nejlepším týmem soutěže, ale odjet s debaklem jsme rozhodně nechtěli.

Co říkáte k průběhu jara a aktuální tabulce? Překvapilo vás něco?
Tabulka je nesmírně vyrovnaná a o sestup se bude hrát do posledního kola. Překvapení je pro mě asi Roudné. Po tom co odhlásili divizi a přihlásili se do krajského přeboru, se nachází na posledním místě tabulky. Ještě asi to, že jsem si myslel, že boj o titul bude o trošku vyrovnanější, ale Olešník jde bezkonkurenčně a zaslouženě za vítězstvím.

Trenér Voříšek nám prozradil, že Osek je tak trochu specifickým mužstvem. Někteří hráči se vidí jen při zápasech.
Je to tím, že spousta kluků je pracovně třeba v Plzni a tréninky nestíhají. I já jsem přes týden v Praze, ale snažím se jet v pátek dříve, abych stíhal páteční trénink. Trenér je pak někdy rád, že nás má pohromadě alespoň na zápas.

Někdy hrajete v útoku, jindy zase v záloze. Kde vám sedí líp?
Jsem spíše útočník, ale nevadí mi ani hrát ve středu zálohy, kde si balon můžu vyvést a jsem i více na míči.

Vloni jste dal za celou sezonu 16 gólů, letos už jste tuhle hranici překonal. Stanovil jste si nějakou metu, když vám to tam tak padá?
Před začátkem jara jsem si říkal, že by bylo pěkné překonat hranici 20 gólů, tak doufám, že se mi to povede.

Vyšší soutěž vás neláká? Jednu sezonu jste to zkoušel i divizní Čížové.
Divizi jsem hrál také dva roky ve Strakonicích, ale už mě to ani moc neláká. Záleželo by, ale na nabídce, kdyby teda nějaká byla.

Kudy vedla vaše fotbalová dráha, kde všude jste hrál?
Jsem odchovanec blatenského fotbalu, zahrál jsem si tam za všechny věkový kategorie. V 16 letech jsem přestoupil do dorostu Strakonic, kde jsem hrál i dva roky za muže. Když se fotbal ve Strakonicích začal měnit ve farmu Dynama a mužský fotbal pak na nějakou dobu úplně zanikl, tak jsem přijal nabídku Horažďovic a rok si zahrál plzeňský krajský přebor. Následoval přestup do Čížové a po roce jsem vzal nabídku ze Sedlice, kde se nám na začátku dařilo. Byli jsme překvapením v kraji. Bohužel jsem se ale zranil a více než rok nehrál fotbal. Po zranění jsem začal hrát v té době už mém mateřském klubu Bělčicích. Po půl roce se mi ozval trenér Voříšek, se kterým jsem se znal už dlouho, jestli bych nechtěl hrát v Oseku. A tam hraji již třetím rokem.

Na jakou štaci nejraději vzpomínáte?
Na všechny vzpomínám rád. V každém klubu byla fajn parta a něco na co rád vzpomínám. Ale kdybych měl vyzdvihnout jen jeden, tak asi první půlrok v Sedlici.

Váš mladší bratr David válí v Rakousku. Zahráli jste si někdy spolu?
Hráli jsme spolu právě v Sedlici, bohužel jsem se pak zranil a pak už nám to nevyšlo. Určitě bychom si ale zahrát spolu ještě chtěli, snad se nám to brzy povede.

Na registraci máte příjmení krátce Řiský, bratr to má zase jinak. Jak je to tedy správně?
Vůbec nevím, proč já to mám krátce, protože správně je to dlouze.

Zpátky k zápasu s Roudným. Byl jste u tří ze čtyř branek. Navíc se za faul na vás kopala penalta, kterou Hoch výjimečně nedal. Z vaší strany určitě povedený zápas, že?
U něj to zase tak výjimečný nebylo (smích). Ano, řekl bych, že se mi tento zápas povedl oproti těm předchozím na jaře, kdy se mi úplně nedařilo, tak jak bych si představoval.

Z kterého gólu jste měl největší radost?
Větší radost jsem měl z toho prvního, protože jsem protrhl svoji čtyřzápasovou šňůru bez gólu.

Neměl jste za stavu 3:2 strach, že tak výborně rozehraný zápas ztratíte? Jaký dojem na vás udělalo Roudné?
Trochu mi to hlavou problesklo, že bychom mohli zápas ještě ztratit. Ale spíš jsem se snažil soustředit na to, aby to tak nedopadlo a podařilo se nám to dotáhnout do vítězného konce. Roudné hrálo velice sympaticky a nebyl to snadný zápas, jak by mohlo napovídat postavení v tabulce. Rozhodlo to, že jsme byli více efektivní v zakončení.

S Osekem se držíte na čtvrté příčce. O tom jste před sezonou asi ani nesnili.
Chtěli jsme se pohybovat v klidném středu tabulky, takže současné postavení je nad plán a jsme za něj rádi. Jsme určitě pro spoustu lidí překvapením. Podařilo se nám i zvládnout všechny derby v sezoně.

Stát se Mužem kola není jen tak. Nezapomínají na to ani spoluhráči v kabině. Ptáme se každého, takže co to stojí v Oseku?
Určitě to nepřejdou a na konci sezony mě to bude něco stát. Kolik to ale bude nevím. S Kubou Kozlíkem, který to vyhrál před pár koly, nám to pak pokladník spočítá.

Fotbalový národ se dělí na sparťany a slávisty. Jak je tomu u vás a komu doma fandí?
Jsme sparťanská rodina, takže i já jsem to spartanství tak trochu zdědil (smích). Nyní od února jsem začal trénovat i malé sparťany ve sparťanské školičce, takže je to podtrhnuté i tímto.

Jak jste se k trénování dostal, baví vás? Láká vás do budoucna zkusit trénovat?
Dostal jsem se k tomu přes nabídku na internetu, kde sháněli trenéry. Nabídka mě oslovila, proto jsem se přihlásil a absolvoval školení a pár tréninků u sparťanské mládeže, abych viděl, jak to mají na Spartě nastavené a poté začal trénovat. Trénování dětí mě nyní baví a naplňuje, takže v tom bych rád pokračoval.

Neplánujete se po skončení kariéry usadit v Praze?
Co se týče bydlení v Praze, tak to záleží na práci a na rodině. Ještě nemám jasno v tom, kde se usadím.

Otázka na závěr. Dva nadcházející zápasy odehrajete na půdě soupeřů. V Čimelicích a na Hluboké. S jakými plány k nim pojedete?
Čimelice se na jaře zvedly a stoupají tabulkou nahoru a Hluboké se naopak vůbec nedaří, takže nás čekají týmy s rozdílnou formou. Oba zápasy budou těžký a očekávám, že budou i dost vyrovnané a rozhodovat budou maličkosti. Pojedeme určitě bodovat a udržet se v horní části tabulky.