Útočník David Ledecký poprvé naskočil za Dynamo. Těší se, až za ním dorazí rodina

Rodák z Brandýsa nad Labem prošel mládeží pražské Sparty, poté se přesunul do Jablonce. Jméno si udělal při angažmá v druholigovém Znojmě, kde patřil k obávaným střelcům. Odtud zamířil do kdysi slavného polského klubu Górnik  Zabrze, kterému svými góly hned v první sezoně pomohl k návratu do Ekstraklasy. Tam sehrál loni na podzim jedenáct mačů, ale vždy jen střídal. Na jaře hostoval o soutěž níž v Opole. Po vítězství Dynama 1:0 nad Vlašimí se David Ledecký svěřil Jihočeskému fotbalu se svými dojmy.

Odnášíte si dobrý pocit ze své premiéry na českém jihu?
Naštěstí byla vítězná. Dali jsme gól z jedné z posledních akcí v zápase. Řekl bych, že celých devadesát minut jsme drželi pevně v naší režii. Na druhou stranu soupeř dobře bránil na své půlce, bylo těžké se tam dostat, a zachytal mu gólman. V tom vedru se hrál určitě kvalitní fotbal. Uspěli jsme zaslouženě, Ivo Táborský to tam nakonec uklidil po krásné akci.

Co konkrétně chybělo v útočné fázi, že se čekalo na rozhodnutí do 89. minuty?
Mělo tam být asi více klidu a důrazu. Jinak si myslím, že tam byly dobré náběhy, ale soupeř nám zblokoval střely. Nestálo při nás štěstíčko.

Vítěznou trefu jste oslavovali skoro jako ve finále mistrovství světa.
Povedl se nám vstup do soutěže, získali jsme třetí vítězství v řadě. Radost byla tím umocněná a chceme v tom pokračovat. Není důležité, kdo dá gól, hlavně když budou body.

Na trávníku jste se cítil optimálně?
Po dlouhé pauze jsem se strašně moc těšil a jsem rád, že mi trenéři dali příležitost. První dva zápasy za Dynamo jsem nemohl nastoupit, protahovaly se administrativní záležitosti. Na hřišti jsem dělal, co jsem mohl. Gól jsem nedal, ale vzhledem k výsledku to vlastně byla dobrá premiéra.

Rozuměl jste si s novými spoluhráči?
Bude to už třetí týden, co tady trénuju. Vím, jak kluci hrajou. V tom nebyl problém.

Jak dlouho jste postrádal herní praxi?
Utkání jsem nehrál přes dva měsíce. Ale věřím, že se do toho brzy dostanu. Ještě potrénuju a půjde to. Fyzicky jsem se proti Vlašimi cítil dobře. Až od 70. minuty jsem začal trochu odpadávat. Místo mě šel Tábor (Ivo Táborský – pozn.) a ukázalo se to jako úspěšné střídání.

Co předcházelo vašemu angažování do klubu z jihočeské metropole?
Týden jsem trénoval v Hradci Králové a během toho týdne se mi ozvali z Budějovic, takže jsem zvažoval dvě nabídky. Nakonec jsem rád, že to dopadlo takhle. Podepsal jsem dvouletou smlouvu a cítím se tady dobře. Znám tady plno kluků, s nimiž jsem hrával v mládeži.

Proč jste ukončil působení v Polsku?
První sezonu jsme s Górnikem postoupili do nejvyšší soutěže. Hrál jsem všechno, dal nějaké góly. Stadion byl plný, neuvěřitelná atmosféra, nedá se to vůbec srovnat s návštěvami na Dynamu. Bylo to vydařené období. Po postupu dostal šanci druhý útočník. Trenér dával přednost mladším odchovancům, bylo těžké protlačit se do sestavy. Poslali mě na hostování, které mi moc nevyšlo. Teď vítám, že jsem se dostal zpátky do Česka. I kvůli tomu, že se mi před nedávnem narodil syn.

Rodinu jste si přivezl do Českých Budějovic?
Zatím ne, ještě hledáme byt. Těším se, až budeme ve svém a doufám, že se to vyřeší za pár dnů. Rodina mi tady chybí, ale co se dá dělat. Přechodně bydlím u spoluhráče Lukáše Poučka.