- Jihočeský fotbal
- Rozhovory
- Bavorovice se všestranně připravují na jaro. Vylepšují zázemí a chtějí posílit
Bavorovice se všestranně připravují na jaro. Vylepšují zázemí a chtějí posílit
Tým bavorovického Marineru dlouho patřil ke stálicím krajského přeboru, ale po krizi, která vyvrcholila tvrdým pádem, se octil v I. B třídě. Tam sbíral síly k postupnému návratu na výsluní krajského fotbalu. Rapidně se proměnil kádr, což viditelně náladě v kabině i výsledkům prospělo. V současnosti Bavorovice okupují první příčku A třídy, skupiny A, a mají nadějně našlápnuto k návratu do přeboru. O tom všem jsme mluvili se spolumajitelem Marineru Jiřím Řehořem.
Po podzimní části na vaší tváři asi veliké stopy smutku nenajdu.
To je pravda, i když zlepšovat je toho pořád dost. Vzhledem k tomu, že jsme po podzimu v tabulce první, tak nic jiného než spokojenost nepřichází v úvahu. Ale abych to s tou chválou nepřehnal, v posledních pěti zápasech šel náš herní projev dolů. Ubývaly i tréninky. Samozřejmě chápu, že každý má svoji práci, mladí kluci zase studují, to je přednější. Právě i díky tomuhle mě ten podzim těší, že to kluci dokázali udržet.
Po předloňském sestupu do B třídy to v Bavorovicích vypadalo všelijak. Novou chuť do fotbalu ale prý dostali i vy, majitelé klubu.
Byl to z kraje rychlý sešup. Ale i to se ve fotbale stává. Byl jsem možná jeden z mála, který to tak trochu uvítal, i když to pro nás bylo hodně nepříjemné. V mančaftu totiž nefungovala parta, která dřív stála za našimi výkony. Objevovali se hráči, kteří něco slíbili, ale nesplnili to. A od toho se všechno začalo odvíjet. Jejich vztah k Bavorovicím se projevil i tím, že po sestupu okamžitě odešli někam jinam. Nechtěli za nás hrát.
V prvních pěti kolech jste prohráli jenom venku v Týně a Strakonicích. Pak už jste do konce podzimu porážku nezažili. Chtělo to chvilku čas než si sestava sedla a noví hráči se sehráli?
Ze začátku jsme prohráli s Týnem, je to mančaft, na který se nám tradičně nedaří. Zase jsme měli šance, které jsme bohužel neproměnili, na rozdíl od Týna. Soutěž dobře začal i strakonický Junior, měl nabitou sestavu zkušenými hráči. Jenže potom podával nevyrovnané výkony. Já osobně bych vyzvedl tým Vacova, ten se mi líbil svým zarputilým fotbalem. Prachatice zase předváděly opravdu technický fotbal. S Vodňany to byl srdeční zápas pro Karla Fraňka, který tam dlouho působil. Bylo to bojovné utkání a Karel řádil jako zamlada. Užil si to.
Velkou roli při návratu do vyšší soutěže sehrálo posílení týmu. Ve volném přestupovém okně jste získali několik hráčů. Někteří hráli ligu dorostu, Smékal přišel coby obávaný divizní střelec. Shrnuto, posily se osvědčily, že?
Nebylo to zadarmo, ale vyplatilo se to. Skoro všichni, které jsme angažovali, splnili naše očekávání. Nálada v kabině se zlepšila a zase se táhne za jeden provaz. Dali jsme dost gólů a málo jsme jich dostávali. Mezi ty druhé bohužel zatím patří Marek Procházka. Snad se ale po zimě zapojí pořádně. Taky mě mrzí hodně červených karet, které jsme obdrželi. Občas by se to dalo omluvit za faul, ale za kecání, to je trestuhodné.
Kdo z týmu vynikal, zaslouží někdo mimořádnou pochvalu?
Každopádně celý tým. Na tréninku jsme měli dvanáct až čtrnáct hráčů. Když začalo být déle vidět, daly se přizpůsobit i jejich začátky. Ale stejně nemůžu zapomenout někoho připomenout. Z těch starších hlavně Jirku Hanouska, obětavýho kluka, který nám moc pomáhá. A taky Filipa Šafránka. Vím, že je svůj, ale teď za Baby dýchá. Pomáhá Karlovi Fraňků i se správcováním. Navíc přišel zkušený střelec Smékal z divizního Jankova, z Dynama Vacek, Řehák, Štěpánek a Rotterborn. Ten udělal největší pokrok. Všichni jsou přínosem, odehráli si svoje. A snad velikou odměnu by si zasloužili Jirka Trnka s Pepou Kuchařem. To jsou naši srdcaři.
Ve skupině A, kam jste v létě přešli z béčka, poznáváte nové protivníky. Jaký dojem na vás udělala její kvalita a celková úroveň?
To je těžké. Od té doby, kdy jsme sestoupili, se úroveň měnila. Jednou horší, jindy lepší. Každopádně je vyrovnaná. Neexistuje čtyři až pět mančaftů, které by soutěži kralovaly. Tady každý může porazit každého, je to pořád otevřený. Navíc Rakousko má pořád hranice nebezpečně blízko, to nám všem bere síly. Nejde pořád doplňovat kádr. My všichni si hráče vypipláme, Rakousko pak zaplatí víc peněz a my jsme bez hráče i financí, které jsme do něj investovali. Není pak kde brát.
Co jste nachystali hráčům na zimu?
Tentokrát jsme zvolili jiný model. Obyčejně jsme začínali už začátkem ledna, ale soutěž začíná daleko později. Kluci pak byli z dlouhé přípravy otrávení, utahaní a ztratili chuť do fotbalu, ani se na něj netěšili. Proto začneme až asi šestadvacátého ledna. To by měl být první trénink, kdy si taky povíme víc o našich plánech a vizích. Nejdřív budeme kluky trápit doma, pak vyrazíme od 20. února na soustředění za Třeboň.
Jak bude vypadat realizační tým?
Trénovat budou pořád Petr Smejkal a Robert Hanzal. Jejich tréninky jsou moderní a kluci je kvitují s povděkem. Já s Karlem Fraňkem na to budeme dohlížet a rádi kdykoliv a s čímkoliv pomůžeme.
Plánujete v zimě přivést posily?
Kádr je stabilizovaný, ale posílit samozřejmě budeme chtít. Přemýšlíme tak o dvou lidech do ofenzivy. Ale zároveň chceme postupovat opatrně. Nemůžeme si dovolit rozbourat partu, která znovu funguje. Do toho musíme vstupovat s citem.
Koho považujete za největšího soupeře v boji o první místo?
Každopádně to určitě bude Týn. Má vyzrálý tým a skvělé zázemí. Každopádně bude patřit k nejvážnějším kandidátům na postup. Stejně bodů jako on má i budějcká Slavia a určitě se budou lepšit i Vodňany. My máme pořád co dělat, abychom jejich útokům odolali.
Jste ve hře o postup do kraje. Co když skončíte první i po posledním kole na jaře?
Samozřejmě nás těší, že jsme první a máme náskok čtyř bodů. To je příjemné, ale zrádné. Jak jsem už řekl každý, může vyhrát i prohrát s každým. Naši největší soupeři budou čekat na naše zaváhání. Teď je nejdůležitější rivaly odrazit a soutěž vyhrát. Pak teprve se můžeme rozhodnout o tom, co dál. Každopádně si o tom pak popovídáme. Ale to všechno teď záleží na přístupu kluků k tréninkům a zápasům. Když budou kluci chtít, mají na to, aby to dokázali a Bavorovice vrátili do KP.
Chcete ještě něco dodat?
Když mi dáte šanci, proč ne. Jako spolumajitel klubu bych chtěl poděkovat hráčům i trenérům za jejich úsilí. Ale samozřejmě našim věrným divákům, kteří nám pořád fandí. Věřím, že po našich výkonech se i jim vrátila pohoda. A pak samozřejmě příjemné Vánoce i hodně zdraví a pohody do Nového roku. No a našim klukům ten postup.
A abych nezapomněl. Zrovna jste byl uprostřed kontroly stavebních prací na vašem hřišti. Co to tam chystáte za novoty?
Celkové zlepšení zázemí. Už loni jsme provedli kompletní rekonstrukci vnější části budovy včetně střechy. V současnosti pokračujeme v pracích na kabinách, klubovně a sociálním zařízení pro veřejnost. To všechno bude stát nemalé prostředky. Sami bysme to nezvládli, proto musíme ocenit pozitivní přístup města Hluboká a jeho zastupitelů. Máme tady tři mládežnické týmy, kam chodí děti z celého okolí. A na Hluboké podporují mládežnický sport. Práce by měly skončit do přelomu ledna a února. I to je naše příprava na jaro, nejenom ta fotbalová.