Po pěti letech jsem vycítil, že nastal čas skončit, říká Karel Kladenský
Sotva fotbal ulehl k zimnímu spánku, českobudějovická Slavia se ocitla bez trenéra. Nic netrvá věčně. Kormidelník Karel Kladenský odvedl u Malého jezu kus práce. Mužstvo, které předvádělo atraktivní herní projev, vytáhl z průměru mezi nejlepší v I. A třídě. Na fotbal v červenobílém podání teď bude chodit už jen jako fanoušek.
Jak hodnotíte podzimní část sezony v I. A třídě?
Jako velmi úspěšnou. Chtěli jsme figurovat po dvou povedených sezónách znovu v horních patrech a to se nám povedlo. Dokonce jsme soutěž několik kol vedli, ale v závěru nám trochu došel dech.
Co vás během podzimu nejvíc trápilo a co naopak udělalo největší radost?
Trápili jsme se při bránění standardních situací, inkasovali jsme z nich naprostou většinu branek. Radost nám udělal zápas s Vacovem, ten nám vyloženě sednul, bylo nás plné hřiště, pěkné akce, hezké góly.
V létě jste byli přeřazeni do skupiny A. Říká se, že je kvalitnější a silnější. Zkuste je srovnat.
Přiznám se, že jsme měli z přeřazení obavy, na druhou stranu to byla velká výzva utkat se s devíti novými týmy. Pokud mám porovnávat, tak skupina A je skutečně o něco náročnější, týmy jsou hodně vyrovnané.
Až na poslední zápas ve Strakonicích vám výborně pracovala obrana.
To už je taková naše doména, snažíme se hrát do obrany zodpovědně, každý hráč na svém postu zná své úkoly při defenzívě. Rád musím zdůraznit výborné výkony našeho brankáře Gottfrieda Wolfa.
Jak dlouho jste si pohrával s myšlenkou, že opustíte kormidlo Slavie?
První takovou myšlenku jsem měl po skončení minulého ročníku, s kterou jsem se svěřil našemu úžasnému vedoucímu Frantovi Lisů. Rozhodl jsem se pokračovat, ale tato úvaha se mi vrátila hned po skončení podzimu.
Někdo by si řekl, jestli nestálo za to sezonu dokončit, když je tak dobře rozehraná.
Ano, to je správná otázka a pro mě zároveň velmi těžké rozhodnutí. U tohoto týmu jsem byl pět let a prostě vycítil, že nastal ten čas. Myslím, že by došlo v lepším případě ke stagnaci mužstva a to by nebylo dobré pro nikoho.
Kam se podle vás tým během vašeho působení posunul?
Výsledkově na špic I. A třídy, herně k solidnímu kombinačnímu fotbalu, který ovšem vychází z dobré organizace hry. Posunuli jsme se hlavně v tom, že jsme si svými výkony získali respekt u soupeřů i u fotbalové veřejnosti.
Budete u Malého jezu působit v jiné funkci nebo končíte se vším všudy?
Dostal jsem nabídku na druhého asistenta u klobás, kterou pečlivě zvažuji. Ale vážně, v žádné další funkci působit nebudu, zůstávám samozřejmě slávistickým fanouškem a rád se budu na naše zápasy koukat.
Jak na těch deset let trénování ve Slavii budete vzpomínat?
Jen v dobrém, byly to krásné roky. Začal jsem z nuly, jako táta Petra, který hrál za žáky. Pět let u mládeže mělo svůj hlubší smysl a já měl štěstí na hráče, kteří fotbal milovali. A také na trenérského kolegu Víťu Jarolíma, s kterým jsme se hodně spřátelili. V začátcích i v další trenérské dráze mi hodně pomohl Petr Skála. Díky všem.
Už víte jméno svého nástupce?
Vím, že bude pokračovat trenérský kolega Pavel Janků v pozici asistenta, což jsem moc rád. Je to další člověk, kterému bych chtěl poděkovat za bezvadnou spolupráci. S novým hlavním trenérem se právě vedou jednání.
Jaké šance budou mít slávisté na jaře? Vypadá to na postupový souboj trojice Bavorovice, Slavia a Týn.
Ano, bude to jeden z této trojice. Bavorovice jsou opravdu silné a jsou největším favoritem, Týn má zase zkušeného kouče Orlíčka, který postoupit umí. Slavia má v této konkurenci šanci jedině takovou, že si hráči sami sednou a rozhodnou se, že za postupem půjdou jako jeden muž. Potom usnadní roli trenérům a třeba to vyjde.
