Je jedno, kdo kde hraje, důležitou jsou body, tvrdí Muž kola Jaromír Vorel
Protivínský kouč Kobetič byl nucen před střetnutím uspořádat svůj tým v jiném složení než obvykle. Zamíchal postavením a střelec Jaromír Vorel (26) dostal nové úkoly, tentokrát ve středu zálohy. Nastoupil tam sice vedle svého mladšího bratra Zbyňka, přesto to nebyl jeho šálek kávy. Ovšem popasoval se s tím po svém a zatížil konto posledních Dačic hattrickem. Prokázal opět svoje střelecké schopnosti, ať nastupuje kdekoliv. I proto se zaslouženě stal Mužem 10. kola KP.
Na Dačice jste vyrukovali v hodně pozměněném složení. Třeba bek Zach si tentokrát zaútočil, vás postavil do zálohy. Bylo vidět, že vám je jedno, kde nastupujete, góly vám tam zase padaly. Mančaft se také znovu probudil, jakoby najednou bylo jedno, kdo kde nastoupil. Prozradil vám tréňa, co ho k tomu vedlo?
Trenér využil Míru Zacha, který je velmi důrazný a i přes svůj starší věk pořád rychlý fotbalista. A nám opět chybělo několik hráčů včetně Ondry Prášila, který většinou hraje střední zálohu. Tak trenér posunul mě do středu zálohy.
Jak jste se vedle bráchy na novém postu cítil? Šéfoval? Nebo se už těšíte na svůj obvyklý post?
V útoku se určitě cítím lépe, než ve středu zálohy. Bratr hraje střední zálohu každý zápas, takže má určitě více zkušeností na tomto postu. Uvidíme příští kolo, jak trenér poskládá sestavu. Je jedno, kde kdo hraje, důležité je, aby nám to přineslo nějaké body.
První gól padl až po půlhodině hry, takže tým se asi přece jenom musel sžívat. A dá se předpokládat, se ani Dačice nechtěly být jenom tak namazány na krajíc, a kladly odpor. Je to tak?
Byl to těžký zápas. Dačice určitě nechtěly odjet bez bodů. Trošku nám pomohl první gól, ale soupeř hrozil z rychlých brejků. Hned ze začátku druhého poločasu jsem mohl zvýšit na 2:0, ale bohužel jsem šanci neproměnil. Až dvacet minut před koncem se nám podařilo dát dva rychlé góly. A nakonec jsme zápas dotáhli do vítězného konce.
V poslední době se Protivínu moc nevedlo, smím-li to tak říct. Přinesl zápas s Dačicemi nový obrat k lepšímu?
Je to pravda. Z posledních třech zápasů jsme uhráli tři body a dali jeden gól. Doufám, že se od zápasů s Dačicemi odrazíme k lepším výsledkům, i když nás čekají dva zápasy u silných soupeřů. Nejdříve jedeme na hřiště táborského béčka a o týden později do Katovic, které teď mají skvělou formu.
To mě přivedlo i k zatím možná doposud největšímu mediálnímu úspěchu, když jste před televizními kamerami České televize vysoko porazili Hlubokou. Jak se hrálo v tak nezvyklém prostředí? Jak se cítil kapitán týmu, když se dozvěděl, že povede svoje muže do zápasu, který budou sledovat fanoušci v celé republice? Nervozita, větší zodpovědnost?
Nervozita určitě byla větší než na jiný zápas. Na téhle úrovni se takový zápas hraje jednou za život. Přišlo hodně diváků a atmosféra byla výborná. A jsem velice rád, že jsme zápas s Hlubokou zvládli. Myslím si, že za výkon, který jsme předvedli, se nemusíme vůbec stydět.
Pomohl radou Ondřej Prášil, který má s podobnými situacemi větší zkušenosti?
Ondra je výborný hráč a v kabině je vždy slyšet. Jsme rádi, že je v týmu. Zápas před televizními kamerami se mu povedl, byl skoro u všech gólů a právem byl vyhlášen hráčem zápasu.
Vy sám jste se potom zúčastnil oficiální tiskové konference, znovu ve světle reflektorů. Budou to asi dlouhodobé vzpomínky zažívat pocity jako při prvoligových zápasech. Navíc váš výkon byl opravdu skvělý.
Určitě na to nezapomenu. Jsem rád, že jsem si mohl něco takového zkusit. Tiskovka proběhla ve skvělé náladě. Potěšilo mě, že se do tiskovky zapojilo tolik lidí. I když o některé záludné nebo spíš zábavné otázky se postarali spoluhráči, například Honza Moravec (smích).
Ale zpátky do současnosti, lépe řečeno do blízké budoucnosti. Zavítáte na hřiště táborské zálohy, která na vás asi sestavu nabije několika pendly. To určitě bude těžká šichta.
Na hřišti táborského béčka nás nečeká vůbec nic lehkého. Opět nastoupíme bez Ondry Prášila, který si bude plnit trenérské povinnosti v Písku. Ale přesto doufám, že nějaký bod domů přivezeme.