V Dačicích jsme měli šílený začátek, pomohla přestávka, řekl Muž kola Vojtěch Kostka

Tak nevím, jestli se vás ptát na situaci v áčku nebo béčku Táborska. Patříte do kádru prvního mužstva, ale hattrick v Dačicích jste zaznamenal v dresu rezervy. Budeme se tedy věnovat tomuto utkání. Do střelecké listiny jste se dvěma zásahy, kterými jste orámoval přestávku. A do třetice všeho dobrého vám to tam padlo po hodině hry. Hodně vám byl při tom nápomocen velice hbitý kolega Blecha, byl u všeho. Popište, prosím, vaši spolupráci.
Tak co se týče prvního gólu, co jsme vstřelili, tak Filip Blecha vybojoval balon. Popovezl ho a vystřelil, tak, že se míč odrazil od obou tyčí. Na dorážku čekal Honza Peterka, který opět trefil tyč, a pak se míč se štěstím odrazil ke mně. No a já už neměl takovou práci vstřelit gól. U druhé branky jsem dostal krásnou přihrávku od Michala Drse prakticky do prázdné branky. Poslední trefu mi přichystal jako na podnose právě Filip Blecha a na mně už bylo jenom obejít brankáře a trefit zařízení.

Přitom začátek střetnutí tak jasnému vašemu vítězství vůbec nenaznačoval. Domácí hodně trápili vaši defenzivu, jenže nebyli tak efektivní jako později vy. Stačil jste z předních pozic sledovat největšího rošťáka a zlobila Dačic? Kdo to byl?
Máte pravdu, úvod utkání byl z naší strany šílený. Nemohli jsme se vůbec chytit, vázla kombinace, prohrávali jsme souboje, nebylo to zkrátka ono. O poločase jsme si něco řekli, změnili rozestavení a myslím, že jsme domácí ve druhé půli jasně přehráli. Jinak, co se týče největšího ´zlobila´ Dačic, tak se mi velmi líbil výkon mého bývalého spoluhráče Marka Šimánka, který nedal naší obraně vydechnout.

Přitom po přestávce došlo ke kuriózním situacím, které se na našich trávnících nebývají k vidění. Nejdřív gól Peterky, potom vaše snaha vrácení stavu do psychické rovnováhy darováním gólu. Vaše reakce musela být blesková, určitě nebyl čas na domluvu s lavičkou. To jste přímo na trávníku hlasovali jak to řešit?
Byla to zvláštní situace, se kterou jsem se ještě nikdy nesetkal, a popravdě ani nevím, jak se to mělo řešit. Ale tím že jsme domácí nechali dát gól, na kterém jsme se jako celý tým domluvili, tak se naštěstí atmosféra uklidnila a závěr utkání byl v poklidu.

Prozatím jste v kraji zaznamenali jenom dvě porážky, a to od Milevska a Želče. Ta musela hodně bolet, byl to dost propadák. Nastoupil jste v těch utkáních? Pokud ano, jak prožívá útočník takový příděl, když ho nemůže ovlivnit?
Ani v jednom utkání jsem nenastoupil, takže nemůžu hodnotit, protože jsem neviděl průběh utkání. Ale prohra 0:7 od Želče je dost potupná. I přesto, že Želeč má skvělý tým.

A teď k Táborsku samotnému. Klub se před sezonou ocitl před těžkou situací, kdy musel řešit obtížnou situaci. Otázkou bylo i další účinkování béčka. Variant bylo několik – buď divize, sestup ještě níže, nebo snad i zrušení. Když vy sám nastupujete v krajském přeboru, nepřivítal byste raději účinkování v divizi? Přece jenom to je kvalitnější soutěž.
Tak pro nás co chodíme hrát za béčko, tak by divize byla o poznání lepší soutěž, kde bychom lépe otestovali naše kvality. Ale vedení se rozhodlo, že se bude hrát kraj a my to musíme respektovat.

Druhá liga je na druhou stranu přece jenom jiná káva. Kolik utkání jste tam odehrál? Taky vám to sypalo jako teď v Dačicích?
Druhá liga je úplně jiná soutěž absolutně ve všem. Hlavně co se týče rychlosti a práce s balonem. Nastoupil jsem asi do čtyř nebo pěti zápasů, ale pokaždé jako střídající hráč. Podařilo se mi dát gól Olympii ve 2. kole v poslední minutě. A to byl úžasný zážitek.

Ať dělám, co dělám, pořád se mi při jménu Kostka objevuje křestní jméno Tomáš. Zrušte, prosím, moje bezesné noci a prozraďte, máte spolu společné jenom jméno? Střelecké schopnosti by vypovídaly o něčem jiném.
Tak tady vás asi zklamu, ale půjde nejspíše o shodu jmen. Žádná jiná spojitost mezi námi není.

Kudy všudy jste putoval, než jste zakotvil v Táborsku? Nebo jste věrný jednomu klubu od začátku?
Jako malý kluk jsem začínal v mé rodné Kamenici nad Lipou, kde jsem prošel přípravkou a jeden rok mladšími žáky. Poté jsem šel na hostování do Pelhřimova, kde se hrála divize a pro mě to byla velká zkušenost. Po roce jsem se opět stěhoval, tentokrát do Jindřichova Hradce. Tam se nám, ale moc nedařilo a skončili jsme na předposlední pozici. Následně jsem se zatím naposledy stěhoval, a to do Tábora, kde jsem od kategorie U-15 až doteď.

Jenže repre přestávka skončila a vy se zřejmě vrátíte k druholigovým službám. Áčko přivítá Třinec, béčko zamíří do Katovic. A ty jsou v poslední době hodně protivné. Kde vás uvidíme? Samozřejmě vám přejeme hattrick i proti Třinci.
Děkuji. Samozřejmě by to bylo nádherné, ale sám nevím, kde nastoupím, protože nominace je vždy den před utkáním, takže uvidíme.