- Jihočeský fotbal
- Rozhovory
- Šampion Roman Čapek byl vyhlášen nejlepším obráncem mistrovství světa doktorů
Šampion Roman Čapek byl vyhlášen nejlepším obráncem mistrovství světa doktorů
Suchovrbenský Roman Čapek zatím slaví větší fotbalové úspěchy v zahraničí než v dresu své domovské českobudějovické Lokomotivy. V rakouském Leogangu v týmu českých lékařů nejenže pomohl obhájit titul mistrů světa ze Španělska, ale navíc byl vyhlášen nejlepším obráncem celého šampionátu. Jeho původním oborem byla chirurgie, ovšem nakonec se přeškolil na ortopeda. Obojí se ve fotbale hodí.
Titul mistra světa, navíc okořeněný vyhlášením nejlepším obráncem šampionátu, to je sakra porce úspěchů. Zřejmě jste si tím vydobyl i účast v All-stars týmu, tomu se postaru říkalo sukces. Věřil jste tomu, že dosáhnete tak vysoko?
Když jsme na mistrovství jeli, tak jsme samozřejmě chtěli obhájit loňský titul. Všechno ostatní už byl příjemný přídavek. Udělali jsme pro úspěch všechno a odměnou nám byl třetí titul českých doktorů v řadě. To je opravdu úspěch. All-stars tým jako takový se ale nevyhlašoval, organizátoři vybrali jenom hráče z každé pozice.
Vytvořili jste v defenzivě pevnou hráz, kterou žádný ze soupeřů nedokázal v běžném hracím čase zdolat. Kdo společně s vámi ji tvořil?
Kolegou ve stoperské dvojici byl čtyřicátník, sportovní lékař Miloš Barna, napravo nastupoval chirurg Dan Malý a nalevo pediatr Lukáš Trejtnar. A nechyběla ani moje nyní už ortopedická maličkost. Přešel jsem k novému oboru z chirurgie. A navíc jsme měli za zády gólmanskou jistotu, Honzu Vojáčka s ligovými zkušenostmi.
Když jste zmínil jednoho čtyřicátníka, určitě jich bylo i víc. Jak to zvládali fyzicky?
Muselo jich být víc, tak to stanovila pravidla. Ale mohli jsme si i dáchnout. Během zápasu se střídalo hokejově, beci to měli tak po dvaceti minutách. To se dá zvládnout.
Ladislav Bernát upozorňoval na výkon nebezpečných Uzbekistánců. Trápili i vás?
Ti hodně zlobili halvy ve středu pole, my jsme si museli dávat pozor hlavně na Kolumbijce. Byli na tom skvěle technicky i rychlostně, měli jsme s nimi dost práce. Ale zvládli jsme je. Přesto bych každopádně řekl, že vůbec nejtěžším protivníkem byli pro všechny Maďaři. S nimi jsme měli i trochu štěstí, měli obrovskou šanci. Kdyby ji proměnili, nevím, jestli by se nám podařilo vyrovnat.
Váš budějovický parťák Bernát také prozradil, že do reprezentačního campu se může hráč dostat buď po reakci na inzerát, nebo na doporučení. Jak tomu bylo u vás?
Nás tam doporučil Jakub Šedivý, se kterým jsme společně studovali medicínu. Hrávali jsme spolu malý fotbal a asi jsme ho zaujali.
Kolikátého mistrovství jste se už zúčastnil?
To v Rakousku bylo druhé. Oproti tomu předcházejícímu ve Španělsku mělo obrovskou výhodu, že se hrálo na přírodní trávě. Na Pyrenejském poloostrově jsme nastupovali na umělce. Na tu jsme tady zvyklí jenom v zimní přípravě.
Účastníci si prostředí i zázemí v Leogangu pochvalovali. Připojil byste se?
Naprosto souhlasím. Nemělo to chybu, všechno bylo propracované. Domácí organizátoři byli skvělí a obstarali i kvalitní rozhodčí. Ti k tomu hladkému průběhu turnaje také přispěli. Jedinou vadou snad bylo jenom počasí, To se nám v průběhu času pokazilo a šampionát se musel dohrávat i na umělce. Výjimkou bylo finále, které se jako jediné konalo na normálním trávníku. Ale to bylo náročné utkání, protože terén byl opravdu rozmoklý a těžký.
Tolik doktorů na jednom místě, to je na sympózium. Scházeli se vzájemně třeba chirurgové nebo ortopedi?
Každé ráno se konal takový traumatologický kongres. Účastnili se ho lékaři všech profesí, ať už chirurgové, ortopedi, nebo internisti. Všem to mělo co říct, protože přednášky se týkaly všech oborů.
Kdy vás čeká další reprezentační camp? Asi jste si ještě něco schovali pro další oslavy? Možná po takových úspěších přivítáte i nové tváře.
Myslím, že jo, že si to vychutnáme ještě jednou. Chystáme se na přelom září a října. Ale moc nových zájemců asi očekávat nemůžeme. Lidi fotbal nějak nebaví. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu, že doktořina je hodně náročné povolání. Stálé studium zabírá hodně času, navíc se musíte postarat o rodinu.
Vraťme se tedy domů. Ještě jednou se moc omlouvám, že jsem vás otravoval při dovolené.
To nic, to je dobrý. To hlavní volno jsme si už s rodinou vybrali na Šumavě.
Teď se vrátíte i do dresu českobudějovické Lokomotivy do plné letní přípravy. Bývá zvykem, že reprezentanti mívají určité úlevy. Týká se to i vás?
Myslím, že jo. Oni už jedou, já se teprve připojím. Chceme ve Vrbně navázat na úspěšné jaro. Náš podzim sice za moc nestál, ale po zimě jsme se zvedli, a vystoupali do středu tabulky. Takže tam minimálně zůstat, spíš se podívat ještě výš.