- Jihočeský fotbal
- Rozhovory
- Taktika slavila úspěch, říká po svém druhém zisku mistrů světa lékařů Ladislav Bernát
Taktika slavila úspěch, říká po svém druhém zisku mistrů světa lékařů Ladislav Bernát
Českobudějovičtí fotbalisté Ladislav Bernát mladší a Roman Čapek byli opět součástí veleúspěšného reprezentačního týmu českých lékařů na mistrovství světa v Rakousku. Čeští specialisté znovu ovládli světový šampionát World Medical Football Championschip a triumfovali potřetí za sebou. Stomatolog MUDr. Ladislav Bernát se z titulu mistra světa radoval podruhé. Radost mu zkalilo zranění kolena, kvůli němuž sledoval vyřazovací boje ze střídačky a operaci se zřejmě nevyhne.
Po Naganu se ujal termín zlatý hattrick. Ten jste v Rakousku získali i vy. Určitě obrovská radost.
Jsme moc rádi, že se nám podařilo získat titul potřetí za sebou. Samozřejmě do každého ročníku jdeme s tím, že se o to musíme pokusit. A zatím to vychází. A kdyby to vyšlo i příští rok, bylo by to světový, protože šampionát se bude konat v Praze. Ale to nechci zakřiknout.
Jak se fotbal na šampionátu mění?
Řekl bych, že úroveň fotbalu se každý rok zvyšuje. To, co stačilo třeba loni nebo předloni na finále, by už letos bylo málo. Náš trenér zvolil skvělou taktiku, která slavila úspěch. Vycházeli jsme z pevné obrany, kterou navíc v brance jistil Honza Vojáček. Hrával za Sigmu Olomouc, má za sebou dvě ligové sezony. A že obrana byla pevná, potvrzuje i to, že Roman Čapek byl vyhodnocen nejlepším obráncem turnaje. No a souhra postupovala přes halvy až k útočníkům.
Vaši pochvalu defenzivy potvrzuje i to, že skupinou jste propluli s čistým kontem, když jste postupně zdolali Kolumbii a Litvu shodně 2:0, Mexiko vysoko 6:0.
Musím poznamenat, že my jsme gól nedostali v regulérním čase po celou dobu šampionátu. Honza Vojáček kapituloval jenom ve čtvrtfinále s Maďarskem při penaltách. A to měl i smůlu, protože pokaždé vystihl směr, na balon si sáhl, ale gólu nezabránil. Jednu z vítězných penalt proměnil i Roman Čapek.
V semifinále jste narazili na Uzbekistán a zvítězili jste nad ním nejtěsnějším výsledkem 1:0. Jaký to by soupeř?
Uzbekistánci byli hodně nepříjemní. My jsme šli do vedení už v prvním poločase a věděli jsme, že by to mohlo být málo. A taky jsme se po přestávce nadřeli, abychom ten náskok aspoň udrželi. Soupeř nás dostal pod tlak, ale odolali jsme.
Finále proti Ukrajině, soudě podle výsledku 3:0, jste zvládli s menším úsilím.
To nejde takhle říct. Výsledek může být matoucí, každý zápas byl náročný. Říká se, že poslední krok bývá nejtěžší, zmákli jsme i ten. Samozřejmě si hodně ceníme i toho, že nás nikdo fotbalově nepřehrál, nedostal nás na kolena.
Vyskytl se na šampionátu tým, na který jste si vyloženě nepřáli narazit?
Musím přiznat, že los byl k nám tentokrát dost milostivý. Moc nám nesedí mančafty typu Irů nebo Švédů. Jejich tvrdá, agresivní hra severského stylu na tělo nám nedělá dobře. Spíš nám vyhovují technické týmy, které upřednostňují kombinaci, stejně jako my. Ty pro nás nepříjemnější se tentokrát ocitly v další polovině pavouka a nakonec se vybušily mezi sebou.
Na podobných profesních soutěžích se stává, že se každý tým snaží o co nejkvalitnější složení kádru. Takže se na soupisce objeví fotbalisti, kteří s tou danou profesí nemají nic společného, leda snad sympatie. A když jsou navíc mladí, veliké plus kvůli zápasovému zatížení. Jak tomu je u lékařů?
Tady mají „černoši“ smůlu. Každý hráč musí mít deklarovanou odbornost potvrzenou. Je také zajímavostí, a to užitečnou, že v každém celku musí nastoupit dva hráči nad pětatřicet let a dva nad čtyřicet. Takže se podíváme na plac i my.
Říkal jste, že každý účastník musí mít doloženou svoji odbornost. Ale když ho tým nominuje, tak už to zřejmě nikdo nekontroluje. Možná se vyjadřuji neobratně, ale víme, že papír snese všechno.
V běžném životě možná, ale ne tady. Pokud někdo výkonnostně vyčnívá a soupeři se to nezdá, může podat podnět k přezkoumání jeho lékařské způsobilosti. Svolá se odborná komise z jeho oboru, která ho profesně protřepe ze všech stran. Už se stalo, ale myslím, že žádný podvod ještě nikdo neudělal. To si asi nikdo nelajzne.
Také mě napadá, že u vás nemůže existovat žádná jazyková bariéra. Když někdo nezvládá třeba angličtinu nebo francouzštinu, tak se s ostatními hravě domluví latinsky. A musí být kouzelné třeba si zanadávat v řeči klasiků. To by byli i rozhodčí mimo.
Tak to by možná zajímavé bylo, ale latina na hřišti slyšet není. Úředním jazykem je angličtina, žádný problém pro nikoho.
Když už jsem se zmínil o rozhodčích, z jakých sfér se nominují?
Vždycky to jsou místní. A musím říct, že i ti rakouští byli opět fantastičtí.
Už jsme se zmínili o tom, že příští světový šampionát se bude konat v Praze. Víte něco o přípravách?
Každý z hráčů chce přiložit ruku k dílu a něčím být prospěšný, něco pomoct zorganizovat. Je to mistrovství nás všech. Hrát by se mělo na Strahově v tréninkovém centru a na Motorletu. Snad se jednalo i o Spartě, ale nevím, jak je to tam daleko.
Jakým způsobem probíhá nominace? Přece jenom jste rozstrkaní po ordinacích v celé republice a není takový přehled jako při fotbalových soutěžích. A jak se třeba vybírají noví členové?
Scházíme se na campech čtyřikrát do roka, a ten závěrečný je rozhodující, tam se rozhoduje o nominaci. A co se týká náboru, tak v lékařských novinách vyšel inzerát, ve kterém se na tuhle možnost upozorňuje. A navíc má možnost někoho dalšího doporučit.
Ve vyšších soutěžích už nefigurujete, ale s fotbalem jako takovým jste určitě úplně neskončil. Kde ještě působíte?
Hrál jsem za hlubockou pětatřicítku a pořád nastupuju v podnikovce za Zeppelin. Ten dal dohromady známý jihočeský manažer Jarda Hrubý.
Rozhovor s českobudějovickým Romanem Čapkem, hráčem Lokomotivy ČB, druhým mistrem světa fotbalových lékařů, přineseme zítra.