Přípravky a školička: Rozdíly a co mají společného

Když mluvíme o kategoriích dětí ve věku 5-11 let, souhrnně v Česku tyto kategorie označujeme jako přípravky. V tomto pokračování článků, kterými osvětlujeme, popisujeme, prezentujeme co, proč a jak v dynamáckých přípravkách děláme, budeme mluvit o rozdílných záměrech a posláních naší tzv. Školičky a Přípravky.

Nejmladší děti (3-6/7 let), děti v předškolním věku, spadají do kategorií školičky a starší děti (6/7-11 let), děti mladšího školního věku, spadají pod kategorie přípravek. Jedním z našich cílů je, aby bylo Dynamo známé a postupně pověstné vysoce kvalitní prací s dětmi a chceme, aby bylo zřejmé, že se obě součásti pyramidy rozvoje mládeže se liší svými zaměřeními, cíli, požadavky na odbornost a přístupy, které vychází z potřeb dětí spojených s daným věkem.

Školička SK Dynamo České Budějovice, kategorie U6, U7 

Děti v předškolním věku se rychle učí cokoli. Tento věk je (mimo jiné) charakteristický také tím, že si děti osvojují nejen dovednosti, ale také vztah k činnostem, ve kterých je rodiče podporují. Když víme, že cenu činnostem dítěte v předškolním věku dává rodič svým hodnocením (nejen slovním), a že sdílená činnost s rodiči (za určitých předpokladů) posiluje emoci k dané činnosti, máme jasné východisko pro společné hraní si dětí a rodičů v naší nejmladší kategorii U6.

Dynamácká pohybová školička stojí na společném hraní si dětí a rodičů, aby emoce – vztah k pohybu, pohybové činnosti, sportu měly děti kladný a je úplně jedno, jestli budou v budoucnu dělat fotbal, plavat nebo jezdit na kole… Proto rodiče nečekejte, že v naší školičce vedeme děti k výkonu, řešíme výsledky apod. Řešíme vztah k pohybu, všeobecnou pohybovou průpravu, správné základy pro jakoukoli další pohybovou činnost. Máme na to svou metodiku a postupně se učíme to s dětmi umět lépe a lépe.

Dynamácká předpřípravka je stejná jako školička co do obsahu, zaměření, ale s dvěma menšími rozdíly. Zaprvé trénink už probíhá bez rodičů, zadruhé klademe větší důraz na kontakty s míčem nohami. Stále platí – emoce, všestrannost, všeobecná pohybová průprava + o pár procent více míče u nohy a první turnájky, kde se se „zápasovou“ atmosférou děti seznamují. 

Obě kategorie školičky jsou o kvantitě dětí, o emoci dětí, o prostředí, do kterého se mezi sebe těší jak děti, tak rodiče, o poskytnutí všestranného pohybového základu všem dětem bez rozdílu. Neexistuje zde žádná selekce nebo podmínky. Výsledkem v těchto kategoriích je úsměv dětí, chuť do pohybu, těšení se na pohyb, ne výkon nebo výsledek v podobě skóre a hlavně podpora samostatnosti tak, aby vše, co může dítě dělat samo, dělalo samo.

V obou kategoriích je součástí každého „tréninku“ část věnovaná správnému držení těla a v obou kategoriích mají rodiče možnost konzultovat úroveň emoční a sociální zralosti svých dětí, tedy připravenost na školní prostředí, popř. na jaký typ sportu se jejich dítě hodí (individuální X týmový) s odborníkem. Společné semináře pro rodiče a trenéry jako základ pro společnou komunikaci jsou standardem.

Závěrem kategorie U7 jsou výběry pohybově nejnadanějších dětí do nejmladší kategorie přípravek, do kategorie U8. V souvislosti s tím je velmi významná spolupráce s okolními kluby. Klubů, které se zajímají o to, jak lépe nebo efektivněji s dětmi pracovat, díky spolupráci přibývá. Především tyto kluby rodičům a dětem, které u nás v Dynamu po výběrech nepokračují, doporučujeme. Tzn., všechny děti, které v U7 končí, pokračují samozřejmě dále. Ať už v Dynamu nebo v doporučeném klubu nebo kdekoli jinde.

Přípravky, kategorie U8-U11

V minulé části jsem psal o tom, jakou cestou a proč v práci s dětmi jdeme. Přípravky jsou především o „já“ a individuálních dovednostech, individuálním herním výkonu a individuálních herních činnostech. Od nejmladší kategorie jdeme cestou rozvoje zejména individuálních herních dovedností, podporou samostatného rozhodování, samostatnosti jako takové. Alfou a omegou je individuální přístup a snaha s každým pracovat jinak v rámci, pro všechny stejně platných, pravidel.

Z uvedeného logicky vyplývá, že výsledek je dovednost, kvalita dovedností a kvalita jejich růstu. Toto platí pro všechny nejen ve fotbale, ale v každém sportu, protože to zkrátka vyplývá z věkových potřeb dětí. Výsledek sám o sobě v podobě skóre na prvním místě je velmi krátkozrakým měřítkem. Bez nadsázky lze říct – v dynamáckých přípravkách prohráváme tehdy, pokud je soupeř dovednější v individuálních herních činnostech a herní odvaze. Jistěže chceme vítězit, ale skóre je druhořadé.

Vše, o čem píšu zní jako samozřejmost, nicméně když dva dělají totéž, nikdy to není totéž. Rozdíly v přístupech k dětem mezi kluby, jsou obrovské. Do cca 11/12 let jsou děti na dospělých autoritách a jejich kvalitě závislé. To samo o sobě vynakládá na trenéry přípravek a jejich dovednosti velkou zodpovědnost. Jedno z všeobecných klišé je, že by u přípravek měli dělat ti nejlepší. Když ale realitu známe, víme, že skutečnost je jiná, obzvlášť v menších klubech, kde jsou vůbec rádi za to, že někoho mají, natož se zabývat kvalitou. Právě zde hraje velmi důležitou roli cesta s tolik zmiňovanými přesahy, na kterou jsme se v Dynamu vydali. Cítíme povinnost nabídnout pomoc okolním klubům formou setkání/vzdělávání trenérů tak, abychom společně ovlivňovali prostředí s ohledem na potřeby dětí a nepodporovali zaryté stereotypy a zájmy trenérů, které jdou proti zájmu dětí.

V dalších pokračováních Rostislav Helštýn podrobněji rozebere téma, co vidí jako výsledek v přípravkách a ve školičce a proč…