Tři roky přípravek v Akademii SK Dynamo

Jak vypadá filozofie, kterou se ubíráte?
Svou prací v přípravkách sledujeme dlouhodobé cíle. Ne aktuální výsledky. Jdeme cestou koncepční práce, kde se každý s filozofií ztotožní a ví, co a jak má dělat a dělá to. Každý věk dětí má své přirozené specifické potřeby a respektovat je a vycházet z těchto potřeb, je doslova povinnost každého trenéra nebo učitele. Věk přípravek je mimo jiné o samostatnosti, sebevědomí, individuálním herním výkonu, kvalitě jednotlivých individuálních herních dovedností. Požadavků na trenéry, aby věděli, co a jak trénovat, není málo a je nutné se vzdělávat. Prostředkem je nám naše tzv. Interní klubové vzdělávání. Věk přípravek je také věkem, kdy jsou děti na kvalitě dospělých autorit závislé, proto spolupráce s rodiči pro nás není jen moderním heslem. Za přípravky mohu říct, že tato sezóna je pro nás, po třech letech stabilizací a příprav, první načisto. 

Jakou formou pracuje trenérský tým?
Tým trenérů, který se učí kooperovat na základě společných, společně vykomunikovaných principů a pravidel, se nám za tři roky stabilizoval. Abychom mohli začít s nutnými změnami ve způsobech vedení tréninků, museli jsme nejprve dát dohromady skupinu lidí, která je ochotna jít společným směrem a svoje postojové i trenérské stereotypy měnit ne z příkazu „shora“, ale z pochopení podstaty. Až teprve ve chvíli, kdy jsou trenéři ochotni konstruktivně přijímat zpětnou vazbu, můžeme efektivně zpětnou vazbu k tréninkovým procesům nabalovat. K pochopení a ztotožnění jdeme cestou interního vzdělávání trenérů. S trochou nadsázky tři roky neděláme nic jiného, než se společně učíme a stavíme základy. Letošní rok můžeme věnovat intenzivní, konstruktivní, vzájemné zpětné vazbě. Postupně chceme v Dynamu vytvářet konkurenční prostředí i trenérům, dveře otevřené má každý, kdo má zájem v duchu principů, o kterých mluvím, pracovat. 

Přiblížil byste tréninkový proces v přípravkách? 
Tři roky zpátky neměl tréninkový proces jednotnou podobu, principy a zásady. Dnes má náš tréninkový proces podklad v Metodice výchovy přípravek. Metodika se skládá z několika částí, které na sebe navazují. Jedna část podmiňuje druhou a vše vychází z možností a potřeb, které v daném věku děti mají. Máme definovaný obsah tréninku v jednotlivých kategoriích i způsoby, jakými v jednotlivých kategoriích s dětmi pracujeme. Výsledek, za jakým jdeme v podobě toho, jak má osobnost hráče na koncích U7, U9, U11 vypadat, potom staví základ, z něhož vychází práce a požadavky v žákovských kategoriích. V jednom z dalších dílů se o principech našeho tréninkového procesu rozepíšu více. V kostce řečeno, v tréninku jdeme, respektive učíme se jít, cestou přirozenosti, tzn. cestou rozvoje individuálního herního výkonu přes individuální přístup ke každému jinak. Očima zvenku – stereotypy v herním chování a herní projevy jednotlivých kategorií Dynama mají postupně více a více společných rysů. 

Co obnáší dynamácká pohybová školička a předpřípravka?
Velké množství úsilí a energie věnujeme naší předpřípravce, kde pracujeme s dětmi ve věku od tří do šesti let. Nejmladší děti (U6), pod vedením dynamáckých trenérů, si hrají a cvičí spolu se svými rodiči, starší děti (U7) s podobným obsahem, už samy. Rozhodně není kam spěchat, cílit děti příliš brzy na výkon nebo na výsledky, je doslova zlo páchané na dětech. Všestranná pohybová průprava, hra, emoce, vztah k pohybu a vše v bezpečí a spolu s rodiči, to je v Dynamu jednoduchý motiv obsahu práce s dětmi ve věku tři až šest let. Tento model, který jsme s kolegy založili před lety v Třebíči, získává více a více příznivců a jsem si jistý, že jej do budoucna přebere většina klubů i sportů. 

Jak funguje spolupráce s partnerskými kluby? 
Snažíme se často velmi negativní pověst Dynama v očích okolí otáčet. V oslovování a komunikaci s okolními kluby nejdeme standardní cestou, kdy si kluby z pozice silnějšího berou, koho chtějí, a nazývají to spoluprací. Druhým rokem budujeme tzv. spolupráci s partnerskými kluby, která má svá pravidla, role, přínosy a profity pro všechny zúčastněné. V současné chvíli je mezi partnerskými kluby patnáct klubů z regionu, se kterými jsme v pravidelném kontaktu, a kde společně plánujeme řadu, pro menší kluby přínosných aktivit a akcí. 

Spolupráce probíhá také s rodinou i rodiči, že? 
Před třemi lety v podstatě neexistovala. Dnes máme jasně dané, pro každého trenéra téměř povinné postupy, jak s rodiči komunikovat a spolupracovat. Pohybujeme se v prostředí, ve kterém je výchova postavena na hledání chyb a kritice, zároveň dětem život nesmyslně ulehčujeme děláním všeho za ně a do toho chceme, aby z dětí rostli tvořiví, samostatně se rozhodující lidé, kteří mají motivaci a umí se s životem poprat. Vše, co jako dospělí, ať už rodiče, učitelé nebo trenéři do dětí „zaséváme“, také v podobě jejich chování, postojů, aktivity a dovedností sklízíme. Spolupráce s rodiči je v našich přípravkách jedna z priorit a má několik rovin, o kterých budeme informovat v dalších článcích, které budeme této součásti naší práce samostatně věnovat. I zde bouráme řadu mýtů a předsudků a chci touto cestou rodičům velmi poděkovat. Děkuji a přeji si, abychom i v další sezóně měli podobnou ochotu si naslouchat a diskutovat jako doposud.

Podobně je tomu i u mateřských a základních škol? 
Během roku se nedílnou součástí naší práce stala spolupráce s mateřskými školami. Hlavní osobou zodpovědnou za spolupráci je naše neúnavná trenérka Anička Matějková. Pravidelně navštěvujeme mateřinky a pro děti ve věku od tří do šesti let organizujeme pohybové hry. Tato iniciativa má více rovin. Jednak přispíváme obecně všem dětem, které mají zájem k motivaci se hýbat a vytvářet si kladný vztah k pohybu a zároveň děti, které mají zájem, zveme na odpolední „tréninky“ v rámci našich nejmladších kategorií, kde si v duchu výše popsaných principů, s dětmi hrajeme a rozvíjíme jejich všeobecný pohybový základ. Ředitelé a učitelé mateřských škol naše aktivity hodnotí velice pozitivně, také jim budeme věnovat jeden z řady následujících článků. Od letošního září startujeme podobnou činnost i pro první stupně ZŠ, i když ne v takovém množství jako směrem k MŠ. 

Co byste dodal na závěr? 
Vše, o čem informuji, se reálně děje a postupně se s kolegy učíme umět naši práci lépe a lépe. Za strukturu a obsah výše zmíněného za poslední tři roky vědomě nesu a spolu s trenéry neseme plnou zodpovědnost. V letošní sezóně se budeme zaměřovat zejména na zdokonalování všeho zmíněného.