Na kvalitní a správné výživě hráčů nám záleží
V oblasti výživy Akademie dlouhodobě spolupracuje (podobně jako další Akademie) s nutričním specialistou RNDr. Pavlem Suchánkem a jeho týmem, kteří našim hráčům pravidelně provádějí analýzu tělesné kompozice na přístroji InBody, sestavují jídelníčky či radí v oblasti správné výživy. Jak by se měl sportovec správně stravovat a další otázky věnující se této problematice nám zodpověděl sám RNDr Pavel Suchánek.
Je strava opravdu důležitou součástí tréninkového procesu sportovců?
Ano, zásadní. Otázka a odpověď je jednoduchá, ale skrývá v sobě spoustu a spoustu práce a nejde o vůbec snadnou záležitost, jak by se mohlo zdát. Základními požadavky na stravu je její pravidelnost, kvalita a množství. Stejně tak je důležité i to, co kdy jíst, co jist po tréninku, co před tréninkem, co k snídani, co před spaním.
Co vše máte tedy na starost ve fotbalových akademiích, tu naši nevyjímaje?
V rámci práce ve fotbalových akademiích, které se zaměřují na zdravý rozvoj hráče, jeho dovedností, kondice i vzdělání, mám s mými kolegy z nutriční poradny Fitbee na starosti stravovací režim. Ten spolu s dalšími složkami odpovídá za správný stav tělesné konstituce hráče, za zdraví hráče a další oblasti. V rámci akademie každý hráč podstupuje několikrát ročně měření tělesného složení, což se někdy nepřesně popisuje, jako měření tělesného tuku. Ale to je velmi zavádějící, protože daleko důležitějšími parametry, které při opakovaných měřeních sledujeme, jsou množství svalové hmoty a a pevnost kostí a zejména to, jak se tyto hodnoty mění v čase. Právě sledování dlouhodobého vývoje tělesného složení má pro hráče zásadní přínos a výsledky měření jsou důležité i pro trenéra a měly by samozřejmě zajímat i rodiče. Měření tělesného složení je kontrolou, zda ve stravě, případně tréninku, hráč nic nezanedbává. Spolu s měřením tělesného složení se snažíme hráče, případně jejich rodiče vzdělávat o správném složení stravy, hráči dostali rámcové jídelníčky s doporučeními a snažíme se vzdělávat i realizačními týmy a trenéry v rámci přednášek na téma správného složení jídelníčku. Stejně tak spolupracujeme na tvorbě jídelníčků školních svačin fotbalistů a jídelníčku na internátu.
Je nutná i evidence tedy zapisování stravy sportovce?
V rámci našich dlouhodobých sledování stravování sportovců jsem dospěli k poznatku, že nedílnou součástí stravovacího režimu sportovce, je zapisování celodenního jídelníčku včetně pitného režimu. V rámci práce v Klubové akademie Dynama České Budějovice mají hráči možnost, a měla by to být dle mého názoru spíše povinnost, zapisovat jídelníček do aplikace Beetfit, která nejen že splňuje požadavky na GDPR, ale umí počítat a evidovat jídelníček, zobrazovat trendy v příjmu živin a díky tomu je neocenitelným pomocníkem při zjišťování možných chyb v jídelníčku. Všichni hráči KA, kteří byli měření v červnu a říjnu a někteří ještě opakovaně v listopadu mají založený svůj profil v Beetfitu a měli by pečlivě zapisovat jídelníček. Při měřeních byli přítomni trenéři a asistenti trenérů, případně rodiče a výsledky měření byli zapisovány spolu s doporučeními. Součástí hráčského profilu v Beetfitu jsou tedy i písemná doporučení k jídelníčku, která hráči dostali na základě výsledků měření tělesného složení od přítomného nutričního terapeuta. Zapisování jídelníčku je nutné právě proto, aby byla možnost porovnat, jak hráč doporučení plní a zda není potřeba přidat například více mléčných výrobků, nebo ubrat příliš sladkých nápojů. Ale bez evidence, tedy zapisování jídelníčku, žádné doporučení nemá příliš smysl, protože změny ve stravě se na tělesném složení projeví až v řádu týdnů, nikoliv ihned. Dle mého názoru, by zapisování jídelníčku mělo být běžnou součásti režimu sportovce stejně důležitou jako je trénink, regenerace, nebo pravidelný spánek.
Jakých hodnot chceme v rámci doporučení dosáhnout?
U každého hráče se snažíme, aby se množství svalové hmoty dlouhodobě pohybovalo na úrovni cca alespoň o 5% (lépe o 10-15%) vyšší, než kterou měříme u osob stejného věku a pohlaví, které ovšem nemají tak vysokou sportovní zátěž. Jak množství svalové hmoty, tak pevnost kostí zásadním způsobem ovlivňuje kvalita a množství stravy. Ta by měla být přizpůsobena nejen intenzitě zátěže, ale a to je proč se mimo jiné dělá měření tělesného složení, i tělesné konstituci, nebo tomu, kam chceme, aby se hráč posunul.
A horní hranici doporučené hodnoty preferujeme i v případě kostní hmoty. Co se týká pevnosti kostí, tak měříme jejich hustotu nejen bioimpedančně, tedy na základě vodivosti iontů v kostech, ale pokud je výsledek nízký, tak můžeme potvrdit výsledek ještě ultrazvukovým vyšetřením kostí. Na základě výsledku těchto měření se opět dělají úpravy v jídelníčku.
Procentuální podíl tělesného tuku je až na třetím místě, zde totiž může docházet ještě k jedné paradoxní situaci, hráč může mít více tělesného tuku, ne proto, že je „tučnější“, ale protože mu chybí svalová hmota, a tak při dopočtu do 100% může být podíl tuku překvapivě vyšší. V těchto případech se pak snažíme navýšit množství svalové hmoty a následně se pak podíl tuků na celkovém složení těla sníží. Aby měl hráč co nejlepší výkon na hřišti, ale i proto, aby nebyl unavený ve škole, na tréninku, abychom předcházeli zraněním, únavovým zlomeninám, nebo vyčerpání chceme, aby hráči akademie zapisovali svůj jídelníček. Zásadní je, že sledujeme změny v čase, tedy opakovanými měřeními sledujeme, jestli doporučený jídelníček podporuje a snažíme se této hodnoty dosáhnout a udržet ji. K tomu ovšem opět potřebujeme mít jídelníček zapsaný. Pak je možné poradit hráči co změnit, nebo navýšit například v období velké rychlosti růstu tzv. růstovém spurtu.
Zároveň díky dlouhodobému a opakovanému měření vidíme, jak se případné hodnoty zlepšují, jak zapisuje atd., což může být třeba i pro trenéra zpráva o tom, jak vážně daný hráč bere nejen stravovací, ale celý sportovní režim.
