Skvělý podzim roudenského dorostu. V České divizi přezimuje druhý

Mladší dorost Malše U-17, trenéra Jiřího Vlčka, přezimuje se 22 body na 9. místě a tvoří silný střed tabulky. Tu vedou hráči pražského Motorletu.

„Nevěděli jsme moc, do čeho půjdeme. Přeci jenom od doby, kdy hrál náš dorost divizi, už pár let uběhlo. Ale když se kluci v soutěži rozkoukali a nabrali zkušenosti, začala to být vítězná jízda,“ říká Pavel Cepák.

Bodové ztráty počítal hlavně v úvodu: jediný vyloženě nepovedený zápas v Hořovicích („Tam jsme se vůbec nemohli dostat do zápasu. Od začátku jsem věděl, že dobře nedopadneme.“), zbytečné ztráty na Motorletu a na plzeňském Petříně („V Praze jsme čtvrt hodiny před koncem vedli 0.3, ale zápas skončil 3:3 a domácí vyhráli na penalty. To byla cenná škola. V Plzni jsme prohráli po naší chybě gólem z poslední minuty. Remíza by tomu utkání slušela víc.“)

Cení si nejen výher v derby zápasech se zbylými jihočeskými týmy z Tábora, Třeboně a Strakonic, ale především těch domácích nad lídrem z Rokycan 3:2 a hlavně pak nad Domažlicemi 4:3. „To jsme už prohrávali 0:3, hráli v deseti a měli řadu žlutých karet. To jak se hráči vzepřeli osudu, bylo obdivuhodné. Jiní by to možná zabalili, ale oni ne. Šli jsme na riziko a otočili to.“

Buldočí vůle pak mladým malšanům zase pomohla v Rakovníku, kde na hřišti předposledního nerozhodný stav zlomili v poslední minutě. Naopak dvougólová výhra v Sedlčanech, do té doby druhém celku, byla úplně jasná.

„Už v kraji jsme dokazovali, že tenhle ročník je silný. Díky vstřícnosti okolních klubů se nám ho podařilo ještě doplnit, a i přes zranění nebo vyloučení jsme hráli pořád to svoje. Kabina je semknutá, takže i když hodně trénujeme, docházka je někde na 95 procentech, takřka stoprocentní. Ke konci sezony jsme ale museli ubrat. Dost kluků nastupovalo i za áčko a béčko mužů, a měli toho plné zuby,“ říká Pavel Cepák.

Hráče proto uvidí až na startu zimní přípravy 15. ledna. Předpokládá, že pohyb v kádru nastane. Klub počítá s tím, že špílmachr Vochozka posílí ligový dorost SK Dynamo ČB, zájem je i o další talenty.

„Rozhodně tři, čtyři by se v dorostenecké lize uplatnili. Na druhou stranu, fotbal dělám přes čtyřicet let, ale takovou rodinnou atmosféru, jaká panuje v Malši, jsem nezažil,“ říká Jiří Vlček, legendární mládežnický trenér, který se v čase své sedmdesátky ujal v létě mladšího dorostu. I v tom lze hledat důvod, proč ne každý kývne na nabídku z vyšších soutěží. Podle něho by divize staršího dorostu neměla unikat pozornosti vyhledavačů talentů, protože prakticky v každém týmu z čela tabulky se najde rozdílový hráč.

O svých svěřencích s nadsázkou říká, že měl o prázdninách dojem, že budou s asistentem trénovat sami sebe. Od září ale mužstvo už šlape a má takřka stoprocentní tréninkovou docházku. Náročný kouč, který v Dynamu vychoval pro ligu řadu hráčů, se ani netají, že dobrá příprava je základ a že získané body ho těší. Mohlo jich být i víc, ale ani v jednom penaltovém rozstřelu po čtyřech remízách mužstvo další bod netrefilo.

„Žádný z rodičů mi ale ještě nevynadal. Na rozdíl od manželky. Ta mi vyčetla špatné střídání v závěru zápasu, po němž jsme inkasovali,“ říká s úsměvem. A dodává, že to je daň za to, když se dá šance i klukům, kteří fotbal milují, ale výkonnostně v divizi třeba trochu zaostávají. Jiný recept na zlepšení, než trénink a zase trénink, ale nemá. Právě kvalitní příprava podle něj pomohla do „šestnáctky“ Dynama obránci Horejšovi. „Viděl jsem ho v utkání s Jihlavou a podal hodně slušný výkon,“ těší kouče, který proto zase bere „nahoru“ šikovné kluky ze starších žáků Malše a také hledá talenty v krajských soutěžích. Jeho svěřenci se představí ještě na vánočním turnaji v Třeboni a na dvou turnajích v Rakousku.

A cíle pro jaro? „Zachráněni jsme, tak asi hrát pořád tak, aby nás, kluky i jejich rodiče fotbal pořád bavil,“ shodují se oba trenéři. Pak prý přijdou zase i výsledky.