Před 70 lety vyhrál jihočeský přebor Žižka Tábor

Prvním jihočeským mistrem byl v roce 1920 SK Písek, zatím posledním letos TJ Hluboká nad Vltavou (více zde).

Rok po vzniku přeborníkem kraje
Přesně před 70 lety se stal přeborníkem kraje tým DA Žižka Tábor. Poprvé, ale taky naposledy.

Pro nezasvěcené - byl to příběh z prazvláštních padesátých let minulého století, z dnešního pohledu se blížící téměř sci-fi. DA Žižka byl totiž armádním klubem, vznikl v roce 1953 a rok poté už triumfoval v krajském přeboru. Jak to bylo možné?

V roce 1952 přišlo velení tehdejší československé armády s novou koncepcí vojenské tělovýchovy a sportu. Na jejím základě vznikly v jižních Čechách tři kluby - Dům armády České Budějovice, Dům armády Písek a Dům armády Žižka Tábor.

Na tomto místě je třeba poznamenat, že dva roky povinně strávené na vojně se zdrcující většině mladých mužů zajídala - považovali je za zbytečně ztracený čas.

Ne tak ovšem mnozí rukující sportovci. Ti dostali šanci během dvou let v zeleném zapracovat na kondici, disciplíně i znatelně vylepšit své sportovní dovednosti. Platí to samozřejmě i o fotbalistech.

Konkrétní a přesvědčivý příklad najde čtenář v následujících řádcích.

Než byl zahájen krajský přebor 1953, hraný jen jednokolově systémem jaro - podzim, rozhodl krajský řídící orgán, že armádě náleží právo nasadit do soutěže jeden její tým. Rozhodnout musel kvalifikační turnaj mezi DA České Budějovice, DA Písek a DA Žižka Tábor.

Někdejší sekretář vojenského klubu z Tábora JUDr. Miroslav Gründl kdysi vzpomínal: „Turnaj se konal v Českých Budějovicích a nakonec ho vyhrál tým z Tábora pod vedením trenéra Břetislava Brabce. Tím si vybojoval právo začít hned v krajském přeboru. České Budějovice fotbalový svaz zařadil do krajské soutěže a na třetí Písek zbyl okresní přebor.“

Vojáci z Tábora si v prvním ročníku krajského přeboru vedli nad očekávání dobře. Nakonec obsadili 2. místo s dvoubodovou ztrátou na vítězný Slavoj České Budějovice, když nečekaně klopýtli doma s Tatranem Větřní.

Rok nato už táborský Žižka přebor vyhrál a získal pro husitské město čtvrtý titul, když v roce 1921 triumfoval SK (pozdější Lokomotiva) Tábor, v letech 1930 a 1940 DSK (pozdější Vodní stavby) Tábor.

DA Žižka za sebou nechal o 6 bodů (za vítězství se tehdy připisovaly 2 body) druhé Dynamo ČB, dále pak Spartak Strakonice, RH ČB, Spartak Sezimovo Ústí… Tatran Tábor (další dobový název budoucích VS) skončil sedmý a táborská Lokomotiva až jedenáctá.

Neměli domácí hřiště…
Přitom se armádní fotbalisté potýkali s nemalým, klíčovým problémem. Opět citujeme už zmíněného sekretáře Gründla: „Lokomotiva nás odmítla, až Tatran nám povolil dvakrát týdně trénovat a sehrát jedno utkání na Svépomoci. Trénovalo se tedy na hřišti v Čekanicích, které ovšem tehdy připomínalo louku…“

Znalci jihočeského fotbalu se teď patrně zeptají - a co známý stadion Míru, který v té době už delší čas také existoval? Tam už v minulosti - na mizerné škváře - občas své zápasy hrávaly SK Tábor i DSK Tábor, ale v době vzniku DA Žižka nebyla hrací plocha upravena pro potřeby fotbalu a nebyla tudíž k dispozici. Někdejší trenér táborských vojáků Karel Horský vysvětloval: „Do jara 1957 se na stadionu Míru fotbal nehrál pro nezpůsobilý povrch. Kopali jsme na Svépomoci. Až na jaře 1957 bylo hřiště na stadionu Míru zatravněno a areál byl slavnostně otevřen při dojezdu etapy cyklistického Závodu míru.“

Bican našel u Jordánu oporu sešívaných
V rámci oslav Dne armády 1954 přijela do Tábora Slavia Praha, tehdy pod vnuceným názvem Dynamo. V její sestavě se 3. října objevili reprezentanti Jonák, Kocourek, Ipser a také věhlasný kanonýr Bican.

Jihočeský přeborník DA Žižka před dvěma tisíci diváků na Svépomoci čestně prohrál 2:4 a Bican si v obraně vojáků dobře všiml Jiřího Hildebrandta, civilním povoláním pokrývače ze Stodůlek, který si u Jordánu odbýval základní vojenskou službu. Ten za 45 minut, které slavný Bican odehrál, tuhle největší hvězdu sešívaných uhlídal a nedovolil jí ani jednou skórovat.

„Toho šikovného mladíka je třeba udělat,“ řekl po utkání Bican slávistickým výborům. Stalo se a Jiří Hildebrandt, který na vojně vyrostl v ligového obránce, se na dlouhých čtrnáct let stal stabilní, spolehlivou oporou červenobílého mužstva z vršovického Edenu.

Jediný triumf DA Žižka
A nyní se naskýtá otázka, proč DA Žižka Tábor nikdy krajský přebor nevyhrál znovu. To proto, že v roce 1955 už hrál vyšší - oblastní - soutěž za účasti jihočeských týmů Dynama ČB, Spartaku Strakonice a soupeřů ze středních a západních Čech.

K 1. říjnu 1956 došlo v armádě ke změně názvů vojenských klubů na jednotný název Dukla, takže u Jordánu začala působit Dukla Tábor. V roce 1958 si vybojovala účast ve 2. lize - ale to už by byla jiná kapitola.

My zůstaneme u krajského přeboru. Ten už si A-tým Dukly Tábor nikdy za dobu své existence nezahrál.

Zato její B-tým čtyřikrát navázal na triumf svých předchůdců, vybojovaný pod hlavičkou DA Žižka. V letech 1961, 1962, 1967 a 1981 se táborské béčko také ozdobilo titulem krajského přeborníka.

Dukla Tábor ukončila svou činnost a existenci v roce 1996 sestupem z divize do krajského přeboru, kde vlastně jako DA Žižka začínala. Ten už ale v příštím ročníku nehrála - práva na účast postoupila Spartaku Kaplice.