Deset hráčů stálo ve zdi. Jeden velký a draze zaplacený kiks
Fotbal dokáže přinést mraky neopakovatelných zážitků. Vlastně žádný další zápas nemůže být stejný. Kopii už těžko někdy uvidíte. A právě v tom je jeho jedinečné kouzlo. Jedné straně přináší radost, druhé smutek. Pikantní událostí, kdy si při standardce stouplo do zdi všech deset hráčů, zavzpomínáme na jeden ligový duel, který se odehrál na Střeleckém ostrově před více než třiceti lety.
Pro Dynamo Č. Budějovice to byl v závěru sezony 1986/87 existenční duel. Opět se potvrdilo, že druhý rok bývá pro nováčka daleko těžší. Pět kol před koncem první ligy se Českobudějovičtí propadli na dno tabulky, avšak situace nebyla beznadějná. Každý zbývající zápas na vlastním trávníku velel bezpodmínečně zvítězit. S takovou šli černobílí i do střetnutí 26. kola s Vítkovicemi, úřadujícím mistrem. Hrálo se ve středu 20. května 1987 a utkání řídil mezinárodní rozhodčí Štefan Czetö z Michalovec.
Hned v úvodu střetnutí dostal do varu necelé čtyři tisícovky diváků Roman Sokol. Po akci Dušana Kuby s Jiřím Nesvačilem už v osmé minutě prostřelil vítkovického gólmana Zápalku. U hostujícího slávisty Sokola, který válel ligu v Jablonci až do osmatřiceti pod bývalým spoluhráčem Jiřím Kotrbou, stojí ještě za zmínku, že téhož roku (1986) vyhrál i pro ženy „zajímavou" soutěž časopisu Stadion o nejhezčí nohy! S celkovými osmi góly byl nejlepším klubovým střelcem jihočeského týmu.
Dynamo (s věkovým průměrem 28,5) zatlačilo hosty ke svému vápnu, ale kýžený druhý gól ani po řadě vyložených šancí stále nepřicházel. Obraz hry se nezměnil ani po obrátce. Domácí jedenáctka se tlačila dopředu, ale hostující obrana s Grussmannem, Škareckým, Kadlecem a Vlkem nadále odolávala. Po hodině hry však nastal okamžik, který se jen tak nevidí a na který pamětníci místního fotbalu určitě dodnes nezapomněli.
Příští kapitáni repre proti sobě
V 65. minutě potrestaly Vítkovice neuvěřitelnou chybu celého českobudějovického souboru. Na hranici pokutového území byl faulován vítkovický útočník. Do zdi si nepochopitelně stouplo všech deset hráčů v černobílých dresech (Karoch, Jodl, Holý, Hermer, Trněný, Nesvačil, tehdejší reprezentant do 21 let Němec, Kuba, Sokol, Urban) a celá domácí lavička a fanoušci v ochozech, sešlo se jich 3849 (na tribuně nechyběl ani autor těchto řádek), jen bezmocně sledovali, jak hosté přišli lacino k vyrovnávací brance.
Vítkovičtí rozehráli Šourkem míč do strany na osamoceného Jeřábka a ten zasadil Jihočechům první hřebíček do jejich rakve. „Byl to jeden z momentů, který rozhodl o našem sestupu,“ tvrdil po pádu z ligy trenér Bohumil Smolík, jemuž u kormidla asistoval Karel Melka. „Možná jsem měl při tom trestném kopu vběhnout na hřiště, i za cenu disciplinárního trestu. To byla neskutečná chyba,“ uvědomoval si Smolík, bývalý hráč Slavie Praha a osminásobný reprezentant, který budějovickou lavičku po sestupu opustil.
V závěru Dynamo vsadilo vše na jednu kartu, otevřelo obranu, čehož vzápětí využil střídající Kovačík, jenž byl na trávníku sotva čtyři minuty. Od poloviny hřiště se řítil sám na domácího strážce svatyně Mikeše a s přehledem skóroval. Kalich hořkosti vypili černobílí až do dna. Na obou stranách odehráli devatesát minut pozdější kapitáni národního týmu a vicemistři Evropy 1996 Jiří Němec a Miroslav Kadlec.
„Osud Č. Budějovic se naplňuje,“ psaly druhý den noviny. Vítkovičtí už do konce ligy neprohráli a vybojovali si druhým místem Pohár UEFA, zatímco tým z kraje rybníků se z porážky nevzpamatoval. Prohra s Bohemians dvě kola před závěrem definitivně podepsala sestupový ortel.
