Retro: Táborskou záchranu obstaral Rakovník

V první lize, zvané tehdy Českomoravská liga, jihočeský fotbal zastoupen nebyl. V Divizi českého venkova, což byla druhá nejvyšší soutěž ve 4 skupinách, tehdy hráli Jihočeši ve skupině západ. A to SK Strakonice, který byl lepší než zbývající tři jihočeské týmy – SK ČB, SK Meteor ČB a DSK Tábor. A právě posledně jmenovaný klub, vyznávající červené dresy, se ocitl v nezáviděníhodné pozici. Měl dohráno, ovšem - jak se říká - záchranu neměl ve vlastních rukou. Táborité v kopačkách totiž museli čekat, zda jim fotbalové božstvo projeví přízeň a uchová jim divizní příslušnost, nebo zda spadnou do I. A třídy.

Nepovedený ročník

Ten ročník se DSK Tábor moc nepovedl. Po podzimu přezimoval na 8. místě z 12 účastníků a bylo zřejmé, že nic než boj o záchranu Táborské nečeká. A jaro bylo ještě mizernější. Jestliže na podzim si DSK připsal 9 bodů, pak v odvetné části jich nasbíral jen 6 (za vítězství tehdy byly 2 body, za remízu 1 bod).

Ale zbýval ještě poslední zápas, doma proti západočeskému SK Sparta Sulkov. A v té době českoslovenští vojáci, vyslaní z Londýna exilovou vládou, uskutečnili úspěšný atentát na kata českého národa, zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Co následovalo, bylo už tisíckrát popsáno. Takže jen připomeňme, že od 3. června do 3. července 1942 vyhlásili nacisté výjimečný stav. Fotbal se samozřejmě hrát nesměl a na táborském popravišti, jen pár stovek kroků od tehdejšího hřiště U sloupu (!), vyhasly životy zavražděných sto třiceti šesti českých vlastenců a dvaceti českých vlastenek.

Nakonec 3:0 a čekání…

Když bylo opět povoleno hrát fotbal, vyřídil DSK Tábor doma Spartu ze Sulkova hladce a po dobrém výkonu poměrem 3:0. Byl to pro oba soupeře existenční boj, oběma hrozil sestup a Sulkov porážkou definitivně zahučel z posledního místa do 1. A třídy.

A jak dopadli Jihočeši? Už víme, že velmi dobře si v tom ročníku vedl SK Strakonice, který obsadil konečné 2. místo za jasným premiantem SK Rakovník. Na 6. příčce tabulky najdeme SK ČB a na 7. příčce SK Meteor ČB. Táborští dokončili divizi na 10. místě se 17 body a skóre 47:72.

Připomeňme si aspoň některé výraznější osobnosti táborského fotbalu z té doby – Láska, Dřevo, Karpíšek, Polák, Hňup, Brožek, Konvalinka, Trnka, Beran…

Aspoň jiskřička naděje

Za jiných okolností by 10. místo v divizní tabulce znamenalo záchranu, ale v tom ročníku z Českomoravské ligy sestoupila spolu s Polabanem Nymburk i Viktoria Plzeň. A ta teritoriálně patřila do divizní skupiny západ. Svým pádem z ligy tedy vlastně „vyšoupla“ DSK Tábor o třídu níž.

Ale byla tu pořád jiskřička naděje. A to taková, že SK Rakovník, vítěz Divize – skupiny západ, postoupí do 1. ligy a tím zachrání pro DSK Tábor divizní příslušnost.

Napřed se ovšem SK Rakovník musel do rozhodujícího turnaje kvalifikovat. Dokázal to. Po remíze 1:1 přehrál v odvetě vítěze Divize – skupiny východ, a to Mladoboleslavský SK, poměrem 6:3. V Táboře si oddychli. Ale jen málo, protože teď ještě čekalo Středočechy šest kvalifikačních, dnes je moderní říkat barážových, mačů.

Rakovník nezaváhal, Tábor slavil

Spolu s Rakovníkem sehrál kvalifikační turnaj o dvě postupová místa i vítěz Středočeské divize SK Nusle a první dva týmy z Moravskoslezské divize – SK Slezská Ostrava (dnešní Baník) a SK Rolný Prostějov.

Jak ukazuje závěrečné pořadí a bodové zisky, bojovalo se tvrdě, na ostří nože, o každý bod a gól. Do ligy chtěli všichni účastníci. Postoupit ale mohli jen dva. Od Jordánu tolik sledovaný Rakovník byl první. Druhý skončil SK Nusle. Ostravští i Prostějovští měli smůlu. Ty napříště čekaly zase „jen“ divizní boje.

Konečná tabulka kvalifikace:

Pozn.: O konečném pořadí na 1. a 2. místě rozhodoval tehdy lepší podíl vstřelených a inkasovaných branek. U Rakovníka 1,25, u Nuslí 1,21. Na postup obou mužstev do ligy to ale nemělo vliv.

U Jordánu se konečně mohli radovat, slavit a děkovat ligovému nováčkovi do Rakovníka. Divize městu husitů tedy přece jen zůstala. Ovšem pouze na jeden rok. Což už je ale jiná kapitola.