Fotbal mi hodně chyběl, říká po tříleté pauze čerstvá posila Roudného Daniel Frnoch

Jak jste se vlastně dostal do Roudného?

Letos v únoru jsem dokončil studia a přemýšlel jsem, co budu dělat dál. Věděl jsem, že v Praze zůstat nechci. Naopak jsem snil o tom, že se vrátím do jižních Čech. Nepočítal jsem ale s tím, že se to podaří ještě letos. Hodně jsem totiž cestoval a neměl jsem stále místo, kde bych se mohl usadit a začít pravidelně hrát. Proto jsem začal v Budějovicích hledat tým, který by pro mě byl dosažitelný a kde by byla dobrá parta. Tohle roudenský klub splňuje a jsem rád, že jsem si ho vybral.

Jak proběhl kontakt s klubem?

To bylo tak, že jsem studoval soupisku Roudného a všiml jsem si, že tam hraje Vašek Míka, se kterým jsem se potkal v Aritmě Praha. Spojil jsem se s ním a zeptal se ho, jestli bych mohl přijít na trénink. To se stalo a s Malší jsme se domluvili na spolupráci.

V Praze jste hrál divizi. Nezvažoval jste oslovit některý z jihočeských divizních týmů?

Abych pravdu řekl, fotbal jsem téměř tři roky nehrál a vůbec si nejsem jistý, jestli bych na divizi stačil. Říkal jsem si, že krajský přebor je meta, kterou bych snad chtěl především rychlostně zvládnout. Tříletá pauza je znát.

Co jste dělal ty tři roky? Trénoval jste individuálně?

Úplně jsem se odklonil od dynamických sportů a fotbal jsem nehrál. Ale běhal jsem, hodně jezdil na kole a celkově jsem se snažil nějak udržovat. Fotbal mám ale rád, hlavně komunitu lidí kolem něj. Chybělo mi to, a proto jsem se chtěl k fotbalu vrátit.

Jaká byla premiéra v roudenském dresu?

Popravdě řečeno byl jsem nervózní, protože jsem to nechtěl klukům zkazit. Měli skvělou sérii a hrají super fotbal, a kdybych udělal nějaký kiks, moc by mě to mrzelo. Kluci mě však podpořili. Řekli mi, že jsme jeden tým a hned jsem se cítil dobře. Přijali mě mezi sebe opravdu skvěle. Strakonice ale byly těžkým oponentem.

Přišel jste ve chvíli, kdy to Malše zrovna moc nejde. Dá se vůbec po dvou prohrách hovořit o poklesu formy?

Udělali jsme nějaké chyby a dostali hloupé góly. Jakmile tyto chyby odstraníme, nevidím důvod, proč by nám to nemělo jít. Už v tréninku jsem se přesvědčil, že kluci jsou technicky a rychlostně skvěle vybavení. Máme kluky, kteří umí dávat góly. K Viktoru Kadlecovi a Vašku Míkovi se přidávají i ostatní, a já věřím, že budeme vyhrávat.

Nyní vás však čeká další velice silný protivník, a tím je Olešník v čele s Davidem Lafatou. Jak se na souboje s bývalým reprezentantem těšíte, tedy pokud nastoupí?

Počítám s tím, že David Lafata bude hrát a na souboje s ním se těším. Je to pořád neskutečný fotbalista a pro mě je výzvou dostat od Olešníku co nejméně gólů. Pokud duel s Olešníkem zvládneme, mohli bychom se odpíchnout dál.

Znamená to, že se zaměříte na bránění?

V posledních dvou zápasech jsme dostali šest gólů, a to je dost. Zápas se Strakonicemi jsme si vyříkali a k utkání s Olešníkem chceme přistoupit jinak. Nechci říct, že do zápasu půjdeme s nějakou defenzivní taktikou, rozhodně se ale budeme chtít vyvarovat těch hrůzostrašných chyb z posledního utkání.