Jan Moravec, autor pěti gólů: Spadlo mi tam všechno
Na střílení gólů bývají v Protivíně obyčejně jiní vyhlášení snajpři, ale proti Ševětínu je zastínil Jan Moravec. Během prvního poločasu zaznamenal hattrick, ve druhém přidal další dva kousky, za což byl zvolen Mužem 23. kola KP. Radost z toho určitě měl i trenér Juraj Kobetič, který vede jeho kariéru od počátku. Jan Moravec (29) patřil k oporám Čížové, slavil s ní přebornický titul a postup do divize. K návratu mezi krajskou elitu výrazně pomohl Protivínu.
V Ševětíně vás asi nebudou mít rádi. Pět inkasovaných gólů vám jen tak nezapomenou. Domácí obrana si vás asi moc nehlídala, zřejmě se soustředila na jiné střelce. Obyčejně takový úspěch na hřišti i bolí. Stalo se to i u vás?
Myslím si, že soupeřova obrana to proti nám nemá jednoduché, a nemůže se soustředit jen na jednoho hráče. Do ofenzivy máme Míru Vorla, který je typický střelec. Pak jeho bratra Zbyňu, který je v ofenzivní činnosti velmi dobrý. Ondra Prášil má velké zkušenosti z vyšších soutěží a techniku neztratil ani s věkem. Dále na lajně neúnavně podporuje útok Venca „Hušba“ Rothbauer. K druhé části otázky můžu jen dodat, že soupeř nehrál zákeřně, takže si každý odnesl jen normální šrámy.
Hattrick během půlhodiny jednoho poločasu, to je majstrštyk. To byli i spoluhráči tak nezištní, že vám při střelbě dávali přednost? Komu za to poděkujete?
Neřekl bych, že by mi spoluhráči dávali přednost. Spíše mi tam spadlo všechno, co jsem zkusil. Poděkovat bych chtěl celému týmu, protože já jen slízl smetanu za všechny. Jmenovitě, co se týká gólů, tak na první jsem dostal milimetrovou přihrávku od Práši, který mě vyslal samotného na brankáře. Na druhý gól mi přihrál Hušba, od kterého jsem dostal oblouček za stopery a třetí mi připravil „Káně“ (Jaromír Vorel), když jsme šli dva na jednoho a mě stačilo jen nastavit nohu.
A můžete přidat i dva další pomocníky ve druhém poločase, kdy vám asistovali?
Při čtvrtém gólu jsem se dostal k odražené střele Káněte, kde gólman neudržel jeho střelu plackou na zadní. A já pouze stál na správném místě. Můj střelecký účet jsem uzavřel samostatným únikem a kličkou gólmanovi, do kterého mě vyslal Zbyňa Vorel.
Protivín určitě patří k nejpříjemnějším překvapením krajského přeboru, jak jsem se už několikrát zmínil. Dalo by se dokonce říci, že trpělivost konečně přinesla růže. Nebyli jste už tak trochu netrpěliví, že to trvá relativně dlouho?
Pokud máte na mysli postup mezi krajskou elitu. Tak jestli se nepletu, bylo to dlouhých osm let. I když jednou Protivín asi na dvě hodiny postoupil. Když vidím sportovní areály soupeřů, tak ten náš patří mezi pět nejlepších. Pro hru a tréninky máme veškeré podmínky, abychom předváděli dobré výkony. Přidat by se dalo pouze v přístupu hráčů k tréninku. A jestli máte na mysli poslední měsíc, tak jsme si nepřipouštěli, že jsme ani jednou nevyhráli. Všichni jsme věděli, že to jednou musíme zlomit. A navíc je lepší, že nás to zastihlo v rozehrané soutěži než na startu.
Obrovskou roli na úspěších má kromě kvalitního kádru i trenér Kobetič. Velice dobře poskládal tým a naordinoval hru, která mu sedí. Na co nejvíc klade důraz?
Kluci v Protivíně hrají všichni odmala společně. Trenér přivedl nás čtyři Písecký a hlavně si vybíral, aby to sedlo lidsky. Největší důraz klade na to, aby nás fotbal bavil a bavil i lidi, kteří se přišli podívat. Samozřejmě klade i důraz na taktiku, kterou připravuje na každého soupeře. Před zápasem vždy na netu kouká na jejich zápasy.
Společně s vámi úřaduje v útoku i J. Vorel. Možná se beci Ševětína soustředili hlavně na něj. Ovšem tentokrát jste ho zastínil. Nebude žárlit?
Káně, jak už jsem řekl, je výborný střelec a zároveň je týmový hráč. Je pravda, že teď si ho s Prášou dobíráme, protože před sezonou vyhlásil soutěž na góly bratři Vorlové vs. Práša a já. A teď to mají těžké.
Na druhou stranu má určitě radost pokladník. Kdo je tím nekompromisním výběrčím daní?
Pokladníkem je u nás Martin Fiala, který se shodou okolností vrátil po zranění právě na zápas se Ševětínem. Hned se mi hlásil, ale naštěstí v tom nebudu sám, protože jsme objevili střelce Vlastu Mikulenku. A určitě něco dáme jak do kasy, tak na dokopné.
Ostatně vy sám určitě znáte Juraje Kobetiče delší čas. Provázel i část vaší fotbalové kariéry. Prozraďte kde, prosím. A jestli byl také u vašeho startu fotbalového života?
Trenéra Kobetiče znám úplně odmala. Ještě když jsem fotbal nehrál a chodil si jen kopat v Čížové na hřiště, on tam hrál divizi. Poprvé mě trénoval v píseckém dorostu, kde jsme společně byli asi dva roky. Podruhé jsme se potkali v Čížové, kde jsme se po dvou sezónách v KP radovali z postupu do divize. Já už jsem z důvodu pracovního vytížení nestíhal trénovat a chtěl jsem končit. A on mě přemluvil k našemu třetímu setkání právě v Protivíně.
O víkendu si na vás brousí zuby Dačice. Určitě i speciálně na vás, budou ostražitější. Jaká taktika bude na domácí platit?
Při pohledu na tabulku vidíte, že v zápasech Dačic padá hodně gólů. Tak doufám, že by mne mohl někdo napodobit a samo sebou, že i já bych byl rád za nějaký ten gól. Taktiku nechám na trenérovi. I když si pořád nejsem jistý, že na to má licenci. (smích).