Ještě pořádně ani nemám místo v kabině, směje se posila Strakonic Karel Krejčí

Do Strakonic jste přišel v létě společně s dalšími spoluhráči ze západočeských Žichovic. Co jste napoprvé říkal téhle transakci hromadného odchodu do Junioru?
Byl jsem nejprve zaskočen, že to v Žichovicích z ničeho nic skončilo. Ale na druhou stranu Strakonice už jsou město, na dojíždění to mám blíž. Vybavení a přístup každého v klubu je naprosto na profesionální úrovni.

Zatím jen „papírově“ přestoupil i Pavel Horváth. Myslí si, že někdy přijede?
No určitě by se nám to všem líbilo. Pavel je legenda českého fotbalu. Takové přihrávky a fotbalové vidění, jaké má on, by v soutěži jistě nikdo neměl.

Co říkáte úrovni jihočeského přeboru?
Musím říct, že mě úroveň mile překvapila. Soutěž je kvalitní a v přeboru je i hodně kvalitních fotbalistů.

Důležitý zápas se Sokolem S. Ústí zvládli, byť hosté měli několik šancí...
Úkol od našich trenérů a vedení zněl jasně - jakýmkoliv způsobem získejte tři body. To se povedlo a jsme za to všichni rádi. Většinu šancí měli hosté z toho, že jsme v přechodové fázi ztratili hloupě balon, a z toho pak plynuly jejich brejky a šance. Navíc v bráně máme teď zamčeno. Brankář Lízal má neskutečnou formu.

Popište nám vaše dva góly?
První gól moc pěkný na oko diváka nebyl. Takový gól "alá" David Lafata. Přišel centr z pravé strany, já si balon zpracoval a z úrovně malého vápna jsem se štěstím "propálil" brankáře. Druhý gól jsem si navedl míč do vápna a Rosovo šajtlí jsem překvapil hostujícího gólmana.

Zvolili jsme vás Mužem kola. Co to bude stát? Už jste stihl dát zápisné?
Pokladník si mě určitě milerád vyhledá. Snad na mě bude hodný (směje se). Zatím jsem zápisné nestihl dát, ale na dokopné se to všechno vyřeší.

S fotbalem jste začínal v českobudějovickém Dynamu, když tam váš táta hrál za áčko ligu. Jak vzpomínáte na první krůčky v přípravce?
Přesně tak, rodiče mě přivedli na první trénink právě v Dynamu. Vzpomínám na to rád. Žlutý dres z přípravky Budějovic mám schovaný dodnes.

Hrál jste v Písku, vyzkoušel si fotbal v Německu. Kterou štaci stavíte nejvýš?
Jo, je pravda, že jsem toho procestoval hodně. Zkušenosti ze zahraničí, ať už v Rakousku nebo Německu, mi daly hodně po všech stránkách. Ale kdybych měl nějakou štaci vypíchnout, tak by to bylo vždy ve spolupráci s Milanem Koželuhem. Ať už v Klatovech nebo poté v Žichovicích. To mě fotbal nejvíc bavil.

Půlka podzimu je za námi. Jak jste se stačil Na Křemelce zabydlet?
Ještě pořádně ani nemám své místo v kabině, stále je to čerstvé. Ale vedení dělá všechno pro to, abychom byli stoprocentně připraveni. Vybavení je na super úrovni.

Jaké je ve Strakonicích parta? V létě se tvořil téměř nový tým.
Máme mladý tým doplněný staršími hráči. Pořád si to zvyká. Parta se bude čím dál víc zlepšovat a utužovat.

Jak stíháte skloubit zaměstnání s fotbalem ve Strakonicích?
Někdy je to těžké, ale mám podporu v rodině. Přítelkyně je tolerantní a vždycky se mi snaží pomoci. To samé platí u rodičů, jsou mými velkými fanoušky.