Tomáš Vokatý: Bude to náročný týden, ale připraveni jsme dobře

Na hřišti Rudolfova jste skóroval hned dvakrát. Mohl byste ty své trefy popsat?
Před prvním gólem jsme na půlce získali míč, Honza Makoš s ním doběhl až k velkému vápnu a tam mi ho prostrčil mezi bránícím hráčem a brankářem. Já jsem ho pak skluzem dopravil do brány. Byla to pěkná akce mého spoluhráče.

A jak vypadal druhý gól?
To centroval Dominik Sedláček, Martin Bednár mi přiklepl balón a já jsem křížnou střelou dal náš třetí gól.

O přestávce musela panovat v kabině skvělá nálada, když jste vedli o tři branky?
Výsledek 0:3 po poločase, to bylo super. A mohli jsme být ještě víc v klidu, na začátku jsem ale v dobré šanci z otočky pouze přestřelil bránu.

V padesáté minutě jste vedli už 0:4, pak jste polevili, že se domácí dostali do zápasu?
Věděli jsme, že Rudolfov má nebezpečné standardky. Pouzar je kopat umí. Takhle nám dal vlastně první gól. Když si metr před vápnem stavěl míč, diváci říkali, že to bude gól. A Pouzi dostál své pověsti. Druhý gól nám dal taky on, když jeho centr skončil u zadní tyče. To byl takový dost smolný gól. Jinak nás domácí posledních deset minut mačkali opravdu dost.

Nenechali jste si příliš ukolébat tím hladkým vývojem zápasu?
Neřekl bych, že bychom byli ukolébaní. Rudolfovští ale udělali ve druhém poločase nějaké změny a posledních dvacet minut nás přehrávali. Naštěstí se domácí dostali jen k jedné standardce v blízkosti vápna. Ty jsou v jejich podání skutečně nebezpečné.

Nakonec z toho byla vaše první výhra v sezoně. Jak jste ji oslavili?
Klasicky, po zápase jsme si dali pivo a připili si na vítězství. Z prvních dvou zápasů jsme ani jeden nevyhráli, takže už jsme byli pod tlakem trenéra. Do Rudolfova jsme si jeli pro tři body, a jsme rádi, že se nám je podařilo získat.

Do krajského přeboru jste se vrátili po pětileté pauze vloni na podzim. Na jaře se kvůli koronaviru nehrálo, takže se dá říci, že jste stále nováčkem. Už jste se na nejvyšší krajskou soutěž adaptovali?
Myslím, že ano. Máme mladý a kvalitní tým a na úroveň krajského přeboru jsme si zvykli rychle. Soupeři s námi budou mít problémy, a věřím, že dokážeme potrápit i lepší manšafty.

Vy jste měl hrát na jaře v Rakousku, z toho ale sešlo. Proč?
V Rakousku jsem byl jen chvíli. Zrovna začínal řádit koronavirus a do toho jsem změnil zaměstnání. Hlavním důvodem, proč jsem se vrátil do Lažiště, bylo, že bych nestíhal kvůli práci do Rakouska jezdit na tréninky. Tím pádem bych nemusel hrát.

Čeká vás „anglický“ týden. Během sedmi dnů odehrajete tři zápasy. Bude to pro vás, amatérské fotbalisty, hodně náročné?
Nebude to jednoduché, ale bude to určitě lepší než trénink. Náročné to bude, ale fyzicky jsme myslím dobře připravení a měli bychom to zvládnout.

Ve středu vás čekají doma Dražice, kterým se zatím daří. Jaký to bude zápas?
Určitě to bude těžký zápas. Nevím přesně, co od nich očekávat, ale pamatuji si, že to byl vždycky nepříjemný soupeř. Hrajeme však doma a bodovat bychom měli.

Jaké má Lažiště v této sezoně ambice?
Jak jsem říkal, máme mladé mužstvo a občas děláme chyby. Potřebujeme získat ještě nějaké zkušenosti, ale myslím, že v horní polovině tabulky bychom se pohybovat mohli. Půjdeme zápas od zápasu a samozřejmě, že bychom chtěli všechno vyhrát (úsměv). Věřím, že na klidný střed tabulky máme.