Pohled do historie: Krajské soutěže nepřerušil jen koronavir, v minulosti to byly mobilizace i válka

Mobilizace 1938 (Podzimní pohár)

Mistrovství JŽF 1938/39 začalo počátkem září, ale už po dvou kolech byla v noci z 23. na 24. září 1938 vyhlášena všeobecná mobilizace a na hřištích zavládl klid. Kluby pořádaly sbírky na obranu státu.

„Mimořádné bezpečnostní opatření v našem státě vztahuje se i na sportovní podniky, neboť se při nich schází větší množství diváků. Jihočeská župa footballová vydala v těchto dnech provolání, v němž oznamuje, že veškeré podniky footballové (hlavně mistrovství) se odkládají na neurčito, až bude samotnými úřady zákaz o shromažďování zrušen,“ stálo v tisku.

Po následné Mnichovské dohodě velmocí o odstoupení pohraničních území Československa Německu a jejich zabrání sport utichl na čas nadobro. Vedení župy na sobotní schůzi 29. října 1938 vyhovělo žádostem většiny klubů a rozhodlo o zastavení podzimního mistrovství obou tříd. „Valná hromada župy patrně nařídí na jaro příštího roku mistrovství jednokolové,“ odhadoval regionální Republikán. Zatímco krajské soutěže ustaly, celostátní pokračovaly dál.

Na Českobudějovicku se v listopadu 1938 rozběhl třítýdenní turnaj o Podzimní pohár, v němž hrála osmička mužstev vylučovacím způsobem. Až do semifinále s SK Suché Vrbné (0:5) se dostala Sparta ČB.  Meteor přešel přes Rapid (3:0) a ve finále na vrbenském hřišti v Ďolíčku porazil domácí po drtivé převaze 8:1 a získal trofej. Ostatní kluby zaplnily podzimní program přátelskými zápasy.

Po novém rozlosování se na jaře, 5. března 1939, začínalo od nuly. Vítězem I. A třídy, která se při malém počtu klubů hrála dvoukolově až do začátku srpna, se stal SK Strakonice 1908.

Konec války 1944 (Podzimní hry)

Další dějinný okamžik, který soutěže přerušil, nastal na podzim 1944. Politická a vojenská situace, provázená třeba i nedostatkem pohonných hmot, ovlivnila s blížícím se koncem války nejen civilní, ale i sportovní život.

„Mistrovská soutěž župy se s okamžitou platností zastavuje,“ uvedl Josef Dvořák, předseda Jihočeské župy, 4. září 1944. Neznamenalo to sice absolutní nečinnost, ale o body se nehrálo. Kluby dostaly možnost hrát přátelské zápasy ve skupinách pod názvem Podzimní hry, které začaly 24. září 1944. „Kluby se důrazně upozorňují, že zájezdů k zápasům mohou se drahou zúčastniti jen hráči a nezbytní činovníci, dohromady nejvýše 14 osob, soukromí účastníci nesmí mužstvo vlakem provázeti!“ upozorňovala župa.

K projednání všech podmínek nové soutěže, na jehož vítěze čekal pohár, se sešli zástupci klubů z Českobudějovicka v Besedě. K návrhu na rozdělení klubů I., II. a III. třídy do hracích okrsků došlo několik připomínek a přání o přeřazení. Hrálo se dvoukolově v okrskových skupinách – budějovická (A + B), táborská (A + B), strakonická (A + B), zlivská, blatenská, pacovská, veselská, písecká, protivínská, týnská, opařanská, třeboňská, jindřichohradecká, milevská, chotovinská, doudlebská a hlubocká. Šlo o akci dobrovolnou pro kluby v okruhu 30 kilometrů, aby se k zápasům vůbec mohly dostat. Podobnou možnost měly i dorosty.

Vítězem Podzimních her se stal Meteor ČB, který v derby divizionářů porazil SK ČB před čtyřmi tisíci diváky jasně 6:0. I když se hrálo jen „přátelsky“, po fotbale byl hlad. Dvojzápasy na hřišti u plynárny vidělo pravidelně na 1500 diváků!

Léto 1945 (Jihočeský pohár osvobození)

Pouze přátelsky se hrálo i na jaře 1945, kdy se II. světová válka už blížila ke konci. V červnu 1945 pak fotbalové trávníky ožily přátelskými zápasy a Jihočeským pohárem osvobození, do něhož župa zařadila všechny kluby I. třídy a divize. Ve finále se utkala obnovená Volyně s MAS Sezimovo Ústí. První duel skončil překvapivou remízou 2:2 a tak se v šumavské odvetě dávaly větší šance domácím. Jenže ti podlehli 3:4. Do mezižupní fáze postoupili sezimovoústečtí ševci.

A pak už počátkem září mohlo začít nové Mistrovství JŽF I., II., a III. třídy.

Věřme, že totéž bude po překonání koronavirové epidemie platit i pro krajské soutěže nové sezony 2020/21.