Radost jsem měl já i pokladník, říká k hattricku proti Ševětínu olešnický Radim Štos

Překonat gólmana, který dva zápasy po sobě neinkasoval ani gól, to musel být pěkný pocit. Ale na druhou stranu, kdo měl větší radost, vy nebo klubový pokladník?

„Na to, jestli se brankáři daří, opravdu nekoukám. Chci dávat góly každému gólmanovi. Co se týče radosti, tak tu jsem měl já i pokladník. U nás se za hattrick sice něco z pokut odečte, ale jelikož jste mě zvolili Mužem kola, tak stejně budu muset něco doplatit.“ (smích)

Trenér Táborský, který vůbec nemívá ve zvyku nějak moc někoho vyzdvihovat nad ostatní, se podřekl, že váš gól z konce prvního poločasu pomohl týmu hlavně psychicky a položil základ vítězství. Pohladí vás to po duši?

„Samozřejmě, že mě to těší. Ale určitě to neberu tak, že by mě tím vyzdvihoval nad ostatní. Jsme jeden tým a vítězství nad Ševětínem je práce celého mančaftu. Jinak se tréňovi vůbec nedivím, že to nemá ve zvyku, protože někdy je to spíš na škodu.“

Podle referátu z utkání vašemu úspěchu předcházel docela náročný souboj. Je tomu tak? A kdo vám kladl takový odpor. Pamatujete se?

„Ano, je tomu tak. Nebylo jednoduché si pokrýt balon, ani se zbavit obránce abych mohl vystřelit. Ale naštěstí se to povedlo a byl z toho gól. Ale vůbec nevím, koho jsem v tom souboji měl na zádech.“

Ve svém gólovém představení jste pokračoval i po přestávce a nedovolil jste nikomu, aby se vám mezi tři góly v řadě vmísil. Kteří spoluhráči v tom byli nápomocni? Poslední krok jste stejně musel udělat sám. Bylo to náročné, nebo vám předkládali balon na zlatém podnosu?

„Jak už jsem řekl, byla to skvělá práce celého týmu. Ale přece jen to trochu popíšu. Na druhém gólu měl velkou zásluhu Rabi (Rabiňák, pozn. aut.). Nejprve sice celou akci zpomalil, ale pak se výborně uvolnil přes tři hráče, a předložil mi balon na vápno, kde jsem se ocitl sám před gólmanem a zakončil k tyči. No a třetí gól byl už celkem jednoduchý, když po pravé straně utekla „netolická raketa“ Pavel Jirkovský, a předložil mi balon před prázdnou bránu.“

Olešník se tuhle sezonu ocitl v situaci, na kterou nejsou zvyklí nejenom hráči, ale zejména nároční fanoušci. A vaše tři góly mohly pomoci zahájit lepší budoucnost. Co vy na to?

„Určitě, už se zvedáme nahoru a věřím, že to takhle půjde dál.“

Trenér Táborský také poznamenal, že by mohl stačit jeden úspěšný výsledek, aby se probudilo i vaše poněkud spící sebevědomí. A možná jste k tomu našlápli už v Želči. A střetnutí se Ševětínem asi tuhle teorii potvrdilo. Nebo se mýlím?

„Je pravda, že v Želči jsme odehráli na jaře zatím asi nejlepší zápas. Se Ševětínem se nám sice v prvním poločasu moc nedařilo, ale v tom druhém už se to zase zlepšilo.“

Měli jste trampoty nejenom v defenzivě, když jste inkasovali hodně laciné góly, ale ty největší trable byly vidět hlavně v ofenzivě, když ani vaši elitní střelci nedokázali proměnit i ty nejvyloženější šance. Jindy samozřejmá jistota byla zničehož nic fuč. Proč ztráta klidu a ta hlava dole?

„To víte, když se ze začátku sezony pár zápasů nevede, tak už se to s váma veze. Hráči si tolik nevěří a hlavně je člověk potom pod tlakem, protože už musí bodovat. A když se to pořád nedaří, tak je to čím dál tím horší. Ale věřím, že teď nastoupíme na vítěznou vlnu a půjdeme tabulkou nahoru.“

Pokud se nemýlím, vy jste přišel do Olešníka z Týna, prakticky ze sousedství. Tam jste vyrůstal nejenom fotbalově? Padaly góly i ve službách Olympie?

Tak já začal s fotbalem až ve svých osmnácti letech, ale je pravda, že už tam góly padaly.“

Kdo vás tam od začátku proháněl? A měl jste od začátku v knize osudu pozici střelce, nebo jste se k ní propracoval postupně?

Jak už jsem řekl, s fotbalem jsem začal až poslední rok v dorostu, takže pro mě byly začátky poměrně těžké. Od začátku mě proháněl trenér Jiří Cihla, který ze mě okamžitě udělal útočníka, a sám vidíte, že v útoku hraju dodnes. Trenér Cihla mi v začátcích hodně pomohl, a to, že dnes dávám góly, je z velké části jeho zásluha.“

Byl tohle váš první přestup, či jste už oblékal i dresy jiných klubů?

„Ano, byl to můj první přestup.“

Mohlo by, nebo spíš mělo, vítězství nad Ševětínem a bod ze Želče znamenat vzkříšení Olešníka a postup do vyšších pater tabulky?

„Určitě. Potřebovali jsme už vyhrát za tři body, a to se povedlo. Takže teď už to vidím tak, že se určitě budeme posouvat výš.“

Ovšem teď jsou na pořadu dne Dačice v jejich domácím prostředí, a to bude těžká facha. Těžko se na ně připravit, když člověk neví, jak se jejich hráči zrovna vyspí a jaký výkon potom předvedou. Dokáží překvapit jak příjemně, tak i nepříjemně. Obtížná příprava a těžko odhadovat výsledek. Zkusíte to?

„Ano, máte pravdu, Dačice mají hodně nevyrovnané výsledky, ale my určitě budeme chtít navázat na naši hru v předchozích dvou kolech a odvézt si všechny tři body.“