Pokračovatel dynastie Rynešů, rudolfovský David, chytil střeleckou fazónu

Asi není moc optimistické začínat postavením vašeho týmu, ale nedá se nic dělat. Proč se Rudolfovu na podzim nedaří?
Nejvíce nás trápila a trápí množství zranění od začátku sezony. A také špatná tréninková morálka.

Na druhou stranu vaše divoká remíza s Krumlovem naznačuje, že jste se se svým postavením nesmířili.
Už předešlé zápasy ukázaly, že máme dobrý tým, jen máme velkou smůlu v domácích zápasech, kde jsme vyhráli jedno utkání, a to nás hodně mrzí. Jelikož jsme na našem hřišti v předešlých sezonách byli opravdu silní. A snad nám tenhle výkon, jaký jsme předvedli proti Českému Krumlovu, pomůže, a doma začneme vyhrávat. Hned teď to další utkání s Třeboní bychom potřebovali zvládnout za tři body.

Vlastně jako první jste se v utkání trefil vy, bohužel vám to moc dlouho nevydrželo. Dost veliký v obraně vám dělal průvan Tomáš Tauber, který stihl dvěma rychlými góly stav otočit. To vám asi bylo ouvej. Kolem té dvacáté minuty to byl dost fofr. Zkuste si na ty okamžiky vzpomenout.
Věděli jsme o síle Krumlova hlavně v ofenzivní části, kde se to hodně točí kolem Václava Nováka, a vepředu Tomáše Taubera. Je velká škoda, že jsme neudrželi vedení 3:2 až dokonce, protože bychom si tu výhru zasloužili. Takže bohužel se ale musíme se připravit na Třeboň, a tu jednoznačně doma porazit.

A po pauze jste to byl zase vy, kdo pohnul ukazatelem skóre na domácí straně a vykřesal novou naději. Tím jste nastartoval další etapu utkání, které po gólové přetahované skončilo remízou. Popište i váš druhý zásah.
Druhý gól padl po skvěle zahrané standardní situaci v podání Radima Pouzara. Tam to prodloužil, myslím, že Jan Novotný, a já už byl před gólmanem sám. Snažil jsem se už jenom trefit bránu, a to se podařilo.

Na jaká nebezpečí vás trenér Matouš před zápasem upozorňoval a jakou taktiku stanovil? Oba týmy vyznávají spíš kombinací, útok než obranu. Tomu ale povrch vašeho trávníku moc nepřeje. Nebo se mýlím?
Trenér nás upozorňoval hlavně na jejich ofenzivní hráče, a že se to hodně točí přes jejich středního halva Václava Nováka, a vepředu hodně spoléhají na schopnosti Tomáše Taubera. Takže byla velká škoda, že zrovna Tomáš Tauber nám dal dva góly. A jinak nám trenér říkal, že máme hrát zezadu jednoduše, a hlavně nic vzadu nevymýšlet. A jinak, co se týče terénu, tak ten byl opravdu hodně těžkej. Těžko se na něm dalo kombinovat, takže to chvílemi byl i velkej boj.

Jméno Ryneš se na fotbalových trávnících objevuje už drahně let. Kdy to vlastně začalo, víte? To se snad hrávalo ještě s koženým balónem se šněrováním. Sám můžu prozradit, že trefit to šněrování hlavou nebyla slast.
Můj děda hrával dlouhá léta za zelenobílý Meteor Č. Budějovice, který se pak přejmenoval na Slavoj. Táta byl od šesti let v Dynamu, hrál za Vodňany a za Dívčice. A pak řadu let trénoval v Dynamu. A když jste mi to připomněl, tak je i rozhodčí. No, kdybych měl jmenovat všechno, co dělal, bylo by to ještě delší…

Ani pro vás není určitě Rudolfov první fotbalovou zastávkou. Kdo mohl už předtím využívat vašich služeb?
V mládeži jsem hrál od žáků v českobudějovickém Dynamu, pak jsem dorost prodělal v budějovickém SKP. V mužském fotbalu hrál devět let za Malši Roudné. Zažil jsem tam i dva roky v divizi. Poté jsem šel na rok a půl do Rakouska a po návratu do Čech jsem zamířil do Rudolfova, kde kopu doteď, a jsem tu maximálně spokojený. Vyjmenoval jsem jenom ty nejdelší pobyty v týmech, byly i kratší, třeba půlroční.

Co všechno jste na Perštátě prožil? Těch lepších vzpomínek asi bude dost.
Na Rudolfově jsem poznal mnoho skvělých lidí, kteří se tu starají o fotbal. A co se týče úspěchů, tak bylo to, že jsme dlouhé roky a pravidelně hrávali okolo sedmého až pátého místa. Takže teď mě moc mrzí, kde jsme. Ale věřím v to, že pak přes zimu hodně potrénujeme, budeme zase vyhrávat a stoupat tabulkou výš a výš. Ještě musíme hlavně zvládnout ty poslední dva zápasy, jelikož hrajeme s Třeboní a pak končíme v Protivíně. Moc bych si přál, abychom z těch dvou kol uhráli šest bodů, aby se nám přes zimu lépe dýchalo.

Letošní rok jste toho moc neodehrál, zranění vás vyřadilo z fotbalu na hodně dlouho. Co se vám stalo?
Na podzim jsem prvních šest kol nemohl nastoupit, protože jsem z minulé sezony v Třeboni měl hodně těžký výron v kotníku a promarodil jsem přes čtyři měsíce. Tak jsem rád, že už jsem v pořádku a že můžu týmu zase pomoct. To se holt ve fotbale stává.

Doma jste zatím vyhráli jenom jedno utkání, zato jste čtyřikrát remizovali. Domácí plichty jsou určitě ztrátou, která mrzí vás osobně? Přece jenom těch bodů mohlo být víc a sbohem, předposlední příčko.
Na domácím trávníku bychom měli vyhrávat, ale měli jsme hodně i smůly, a hlavně jak už jsem říkal, hodně nás limitovala od začátku sezony zranění.

Máte šanci tuhle bilanci vylepšit proti Třeboni. Jenže u té člověk nikdy neví, jak zrovna zahraje. Krumlov měl Taubera, kdo vás bude trápit v dresu Třeboně tentokrát?
My se hlavně musíme kvalitně připravit, a tenhle zápas jednoznačně zvládnout. Nejlepší by bylo získat tři body, abychom se trošku dotáhli na týmy před námi. A pak zvládnout ještě to poslední utkání v Protivíně a přivézt výhru. Jinak, s Třeboní si musíme dát pozor vepředu na Davida Růžičku a Martina Průchu, a hlavně na standardní situace. Snad líp zvládneme pokyny trenéra.