Po hattricku s Milevskem chce Vladimír Uher oplatit jarní porážku Oseku

Milevsko jste rozstříleli i hlavně díky vašemu hattricku pěti góly. Připomenuli vám je i vaši spoluhráči? Zavzpomínejte i s námi.
Prvotně bych rád poděkoval za ocenění. Tentokrát jsem byl třikrát na správném místě a přispěl svými trefami k vítězství, což je nejdůležitější. První branku jsem vstřelil, když jsem byl první u brankářem vyraženého míče po Hajdově hlavičce a povedlo se mi ho prostřelit. U mé druhé branky rozjel akci Honza Chylík, prostrčil míč na Repiče, který ho pěkně vrátil pod sebe na Požiho, jemu ale brankové zakončení brankář vyrazil do tyče. No a mně se pak povedlo halfvolejem míč vrátit do branky kolem obránce. U poslední branky opět zafungovala spolupráce Chylda – Repič, druhý jmenovaný se pak zbavil obránce a pěkným obloučkem mě našel za bránícími hráči a ačkoliv jsem to chtěl hlavou trefit trochu jinak, do branky to prošlo.

Bylo to snazší útočit, když Milevsku chyběla opora v obraně Vakoč?
Tomáš je kvalitní a zkušený hráč a určitě hostům chyběl. I tak ale věřím, že s tím jak jsme hráli, bychom Milevsko porazili i s ním v sestavě.

Předtím jste si vybral s Roudným kopec smůly. Co se tam všechno dělo?
Smůla byla jen u jedné situace, kde se míč po mojí střele odrazil od obou tyčí a v bráně neskončil. Ostatní situace jsem prostě neřešil dobře. Minimálně jedna gólem skončit měla, pomohlo by nám to. Bohužel se tak nestalo a prohráli jsme. Šlo to za mnou, ale musí se jít dál, další víkend je přece další zápas.

Návrat Požárka z půlroční štace v divizních Klatovech zřejmě zvětšil sílu útočné formace. Jak vám to spolu ladí dohromady?
S Michalem jsme naprosto v pohodě. Jak po fotbalové stránce, tak po lidské. Máme stejné názory na fotbal a oba jsme se sebou věčně nespokojeni. Chceme víc a věřím, že se nám to vrátí. Jemu je teprve dvacet let, ještě toho dokáže hodně.

Z druhé vlny vás bezpochyby mocně zásobuje svými pasy Repa. Svoji zkušenost a přehled prokázal i proti Milevsku. Mozek vaší hry?
Na této úrovni to byl vždy vynikající fotbalista. Teď má formu a je vidět, že pravidelně trénuje. Doufám, že mu to vydrží co nejdéle, pro útočníky jedině dobře. V zápase s Milevskem ale zahráli dobře úplně všichni. Je třeba takhle pokračovat.

Začátek sezony ale měly Katovice trochu rozpačitý. Nějak jste se po horkém létě necítili ve své kůži?
To ani ne. Stojím si za tím, že v Olešníku to bylo minimálně na bod. Na konci zápasu jsme trefili břevno a herně jsme určitě za domácími nezaostali. Zápas s Roudným byla ještě větší facka, hlavně kvůli těm neproměněným šancím. Pak už přišly dvě výhry.

Jen tak mimochodem, s jakým přáním jste do sezony šli? Kam až to s vaším týmem po zlepšení dotáhnete?
První cíl byl neprohrát prvních pět utkání, jako loni na podzim. To se povedlo, teď půjdeme zápas od zápasu a uvidíme, na co to bude stačit. Dalším cílem je, aby chodilo čím dál více fanoušků, kterým můžeme udělat radost výhrou.

Jak vám pomáhají nové posily? Asi to chvilku trvalo, než si to sedlo.
Všichni zapadli bez problému do kolektivu. Teď bylo zápisné, tak i krásně zazpívali. Nemyslím si, že se na hřišti nějakou dobu hledali. Tuška (Tušer) teď hrál s menším zraněním, tak doufám, že bude v pořádku na další zápas. No a Jany (Janoch) hrál zatím výborně v každém zápase, skvěle vyztužil obranu vedle Tomáše Hajduška.

Kdo nebo co vás zase vrátili do běžných kolejí a očekávaných výkonů? Trenér Roman Malý měl asi těžký úkol vlít vám novu optimismus do žil.
Myslím, že to ani tak těžké neměl. Všichni jsme cítili, jak už jsem uvedl, že v prvních dvou zápasech jsme herně za kratší konec netahali. Proto jsme věřili, že to zlomíme už v Čimelicích, což se povedlo.

Jak hodnotíte prozatímní průběh krajského přeboru? Jak do něho zasáhly exdivizní týmy? Měly by zvýšit kvalitu.
Kvalita se zvedla určitě. Podle výsledků je vidět, že to asi bude hodně vyrovnané a kdo si udrží koncentraci a nasazení, bude na tom nejlíp. Český Krumlov zatím potvrzuje kvalitu a Jankov půjde taky nahoru. Výborný vstup má také Lom u Tábora.

Jak jde ve vašem případě skloubit dohromady tréninky a zápasy s prací či studiem?
Mám už rok dostudováno. Díky mému zaměstnání stíhám všechny tréninky. Jsem za to rád. Pár kluků pracuje mimo město a nemůže na trénink, pak už je to jen o nich, kolik času si pro sebe najdou. Podle mě se to vždy dá udělat, člověk musí chtít. Jinak jsme ale povětšinou ze Strakonic.

V sobotu jedete do Oseka, se kterým máte po jarní porážce nevyřízené účty. Jak na to zareagujete?
Rádi bychom jim domácí porážku oplatili.

Vás také pojí, pokud se nemýlím, s Osekem nějaké společné vzpomínky.
Ano. V roce 2012 jsme skončili úspěšný dorostenecký rok v SK Strakonice 1908 a poté klub zanikl. Osek mi dal hned šanci v mužském KP. Byl jsem tam do léta 2016. Vzpomínám rád.

Je to okresní derby, asi bude hodně sledované. Tlak bude značný. Navíc Osek bude muset napravit reputaci po vysoké porážce v Lomu. O to to určitě bude těžší.
Je to vždy speciální utkání, všichni se známe. Hlavní je, abychom i po konci zápasu zůstali dál kamarády. Domácí budou hodně chtít, ale věřím, že budeme lépe připravení. Doufám, že si na zápas najde cestu hodně fanoušků a udělají pěknou atmosféru. Hlavně ti naši zaslouží poděkování.