Smutný hrdina Jiří Štecher. Vítězný gól odnesl zraněním

Dražičtí dokonale rozebírají rudolfovskou obranu a Jiří Štecher obětavým skokem doráží míč do domácí brány a střílí vítězný gól svého mužstva. Zdá se, že je rozhodnuto a hráči Dražic jásají. Radostnou euforii ovšem záhy střídá napětí. Autor vítězné branky Jiří Štecher leží bezvládně za brankovou čárou, kolem něho postává hlouček hráčů, a na trávníku se objevují nosítka. Vypadá to na zlomeninu v horní části těla. „Jirka dorazil míč do prázdné brány. Ležel na zemi a v tom na něho dopadl domácí brankář. V tu chvíli jsem viděl, že je zle,“ popsal pro Dražice šťastný a zároveň nešťastný moment hrající kapitán Marián Horka, který byl v tu chvíli velice blízko.

Rozhodčí nastavil kvůli dlouhému ošetřování ještě šest minut, utkání se dohrálo, ale na hráčích obou týmů již bylo vidět, že fotbal není v tuto chvíli nejdůležitější. Hráči Dražic také okamžitě po závěrečném hvizdu spěchali místo do šaten za svým kamarádem, pro kterého mezitím přijela sanitka. Na vítězný pokřik nakonec došlo přímo na hřišti. „Co jsou nám platné tři body, když jsme minimálně na půl roku přišli o kamaráda,“ říkal s rozpaky v hlase při návratu do kabin Horka. „Naštěstí jsme je ale pro Jirku vybojovali,“ dodal. Připomněl také, že to není poprvé, co se jim na Rudolfově ošklivě zranil spoluhráč. „Rudolfovské hřiště je pro nás asi zakleté,“ krčil rameny dražický hráč a lodivod v jedné osobě.

Momentu ze závěru utkání litoval i trenér Rudolfova Otakar Matouš. „To se nám nemůže stávat, aby nám dvě minuty před koncem volný hráč na malém vápně takto dával gól hlavou do prázdné brány.“ Na domácím kouči ale bylo vidět, že tento okamžik považuje za nešťastný i z jiného důvodu. Zraněného protihráče utěšoval ještě dlouho po konci utkání a ze hřiště odcházel, až když Štechera naložili do sanitky. „Přeji mu, aby se dal brzy dohromady, protože vím, že podobná zranění jsou nepříjemná,“ uzavřel Matouš.