Začátek podzimu nám nevyšel, ale zvedáme se, říká Muž kola Filip Votava

Zkušený tým proti nováčkovi, to často bývá partie, která nemívá jasné rozuzlení. Navíc to bylo okresní derby a Nová Včelnice není zase až tak daleko. Utkali jste se s ní už předtím, a co jste o ní věděli?
Máte pravdu, derby vždy bývají speciální utkání, a proto jsem rád, že jsme zápas zvládli. Kluky ze Včelnice dobře známe, jelikož jich dost prošlo hradeckým fotbalem, takže jsme o sobě věděli navzájem. Náš A-tým se Včelnicí nehrál, ale předešlou sezonu působila Včelnice a náš B-tým ve stejné soutěži, takže nějací hráči proti sobě nedávno hráli.

Vy jste skóre utkání nejenom otevřel, ale zároveň i uzavřel. Jak se vám hrálo? Možná pomohlo i to, že Pacholík v samotném začátku svoji tutovku neproměnil. Asi vás to nakoplo k větší ostražitosti a úsilí.
Hrálo se mi dobře, i když jsem nastoupil pro mě na novém postu, a to levé obraně, Moc jsem nevěděl, co od toho mám očekávat. Na Pacholíka jsme se v kabině speciálně připravovali a on ve druhé minutě jde sám na Hejníčka. To by se nám stávat nemělo. Kdyby Pacholík proměnil svojí šanci, mohl to být jiný zápas. Naštěstí nedal a myslím si, že nás dostatečně probral, a pak jsme hráli to, co jsme si řekli v kabině.

Po počátečních rozpačitých výkonech po sestupu z divize to vypadá, že se váš tým opět dostává do obvyklé formy s ofenzivním pojetím hry.
Na začátku sezony jsme chtěli navázat na výkony z konce minulého ročníku KP, ale to se nám moc nepovedlo. Nyní se ale opět postupně zvedáme (krom zápasu s Želčí) a doufáme, že v nastoleném trendu budeme pokračovat.

Doma jste prohráli jediný zápas, a to hned v úvodním kole s Dražicemi. To zřejmě na podzim stačilo.
Ano, vstup do soutěže se nám vůbec nepovedl, což znamenalo zatím jedinou domácí porážku. Přál bych si, aby to tak zůstalo i do konce celé soutěže, ale to je ještě daleko. Na podzim nás doma čeká poslední utkání, a to s B-týmem Táborska, což je nepříjemný a nevyzpytatelný soupeř, ale musíme to zvládnout.

Patří vám druhá příčka, před vámi se drží už jenom Želeč. Jak dlouho bude trvat, než jí šlápnete na paty a ocitnete se před ní? Pokud?
Rádi bychom se na nejvyšší stupínek dostali co nejdříve, ale Želeč má vše pevně ve svých rukách. Musíme se především soustředit na naše výkony a doufat, že Želeč zaváhá. Nejdůležitější samozřejmě bude umístění na konci soutěže a do toho zbývá ještě mnoho zápasů.

Trenér Marek Černoch poznamenal, že vás vedl už v žácích a možná ještě v přípravce. Takže vás má dokonale přečteného a věří vám.
Přesně tak, trenér Černoch mě vede od mladších žáků až do teď. Právě on mě stále posouvá dopředu. Oba dva se za společně strávenou dobu dobře známe a navzájem si důvěřujeme. Samozřejmě ne vždy je to ideální, ale to dle mého názoru ani být nemůže.

Pokud jsou mé informace správné, právě v žácích o vás projevila zájem pražská Sparta. Zatrénoval jste si na Letné? Kdo si vás vyhlédl?
Jelikož jsme hráli žákovskou ligu, tak jsme měli možnost měřit síly s nejlepšími týmy v republice. Hrál jsem v útoku, dával jsem celkem dost branek a tak se začali zajímat větší a známější týmy. Konkrétně Sparta se na mě ptala a zajímala se, ale žádné konkrétní jednání myslím ani neproběhlo.

Možná se vaše fotbalová kariéra mohla vyvíjet jiným směrem. Ale vy jste zůstal Jindřichovu Hradci věrný. Nebo jste se někam také zatoulal?
Ano, odmala jsem věrný jen Hradci. Jiné nabídky byly, ale všechny jsem odmítnul. Uvidíme, jak to bude dál.

Každopádně trenér říkal, že jste mladý a můžete pořád hodně dokázat.
To že jsem mladý, je pravda. Ve fotbalu bych rád hrál co nejvyšší soutěž, buď s Hradcem, nebo jiným týmem. Musím na sobě tvrdě pracovat a věřím, že výsledek přijde.

Vaše rodina má zástupce i v béčku, kde bojuje o body váš bratr Matěj. Jeho týmu se už tolik nevede, uzavírá tabulku A třídy, skupiny B. Že byste jim trochu vypomohl? I když váš brácha se také prosazuje v ofenzivě. Váš otec se prosazoval v útoku stejně jako vy? Předpokládám, že vás uvedl do fotbalové arény.
Bratr Matěj má zkušenosti i s A-týmem, ale jelikož je přes týden v Praze, tak hraje za béčko. To že se jim nedaří, je škoda, ale hrají tam převážně mladí hráči, kteří se teprve učí hrát dospělý fotbal. Často herně výkon není špatný, ale výsledkově utkání nezvládají. Já osobně toho mám vždy po svém zápase dost, takže na nějakou velkou pomoc to nevidím. Priorita je A-tým. Otec fotbal nikdy na vyšší úrovni nehrál, ale obecně ke sportu má velmi blízko, takže to byl právě on, kdo nás k fotbalu přivedl.

V příštím kole zajíždíte do Dačic, kterým se v současnosti moc dobře nevede. Jenže to bývá ošidné a žádný soupeř nejde předem odepsat.
I když se Dačicím nedaří, tak to bude okresní derby, a to je vždy těžký zápas, hlavně pro favorita. Dačice momentálně trápí velká marodka, ale na nás to může být už jiné. Určitě svojí fotbalovou kvalitu mají a nebudou chtít dát kůži lacino. Na zápas se musíme pořádně připravit a v žádném případě nesmíme nic podcenit.