Tomáš Zelenka si po třinácti letech zahrál po boku otce

Tomáši, s béčkem Táborska jste v minulém střetnutí remizovali bez gólů. Je to ztráta nebo zisk?
Já osobně jsem nevěděl, co mám od týmu Táborska očekávat. Po první půli bychom jednoznačně brali bod. Ve druhém poločase jsme zlepšili hru a měli jsme k vítězství blíž. Ale remíza je spravedlivá pro oba týmy.

V šesti zápasech jste dali jen pět gólů. Chybí klid v koncovce, šance si dokážete vytvořit?
Šancí si vytváříme více než dost.  Bohužel jsme poslední zápasy v koncovce marní. V zápase s Dačicemi jsme dokonce neproměnili šanci dvou našich hráčů proti brankáři.  A v zápase s Táborskem v druhé půli jsme netrefili prázdnou bránu ze dvou metrů, aniž bychom byli pod tlakem.

V tabulce vám patří třetí místo a zatím jste ještě neprohráli. Panuje u vás spokojenost?
Pokud vezmeme v úvahu změny základní sestavy z důvodu svateb, zranění nebo pracovních povinností, určitě musíme být spokojeni. Vlastně od prvního kola nejsme kompletní. Třetí místo po pěti kolech zatím nic nevypovídá. Krajský přebor je dlouhá soutěž.

Téměř každé utkání hrajete v jiné sestavě. Už jste si na to zvykli?
Na to se asi úplně zvyknout nedá. Jsme rád, že jsme dobrá parta a ať už nastoupí kdokoli, nechá na hřišti všechno. Nyní musíme poděkovat i klukům z B týmu, kteří nám momentálně vypomáhají.

V domácím střetnutí s Dačicemi jste nastoupili kvůli dvěma svatbám v hodně improvizované sestavě. Vy jste se na trávníku sešel se svým otcem, který nahradil v brance ženáče Slavíka. Bylo to poprvé, hráli jste někdy spolu v jednom týmu?
Mistrovské utkání jsme spolu už hráli, ale to bylo naposledy před 13 lety v okresním přeboru.  A potom jsme spolu hráli různé turnaje a přátelská utkání.

Co říkal otec na to, že se stal nejstarším hráčem krajského přeboru?
On to zjistil až po utkání, když musel poskytnout rozhovor. Jinak ho to velmi těší, že si mohl po 30 letech zachytat zase krajský přebor. A o to víc, že jsme vyhráli.

Dačice ale jeho kvality moc neprověřily. Vyhráli jste 2:1 a jediný gól jste obdrželi v předposlední minutě. Mrzelo tátu, že neuhájil čisté konto?
Vůbec to nebylo pro otce lehké utkání, protože nebyl celý zápas v permanenci a musel vždy po dlouhé době zasáhnout zákrokem. Trochu mrzí inkasovaný gól, ale 3 body jsou důležitější.

V zápise o utkání figuroval v ostatních zápasech jako náhradní brankář. Udržuje se, trénuje?
Už rok s námi pravidelně trénuje a do Čimelic jsem ho vlastně přivedl já. Na páteční trénink jsme čas od času neměli brankáře, proto jsem nabídl našemu trenérovi Tomášovi Smrčinovi, jestli by si otec mohl zachytat.

A kdy stál v brance v mistrovském utkání naposledy?
Naposledy v sezoně 2012/2013 v okresním přeboru za Malenice. A stále chytá za starou gardu Dlouhé Vsi.

Co tomu říká doma vaše matka? Nehubuje?
Moje matka má s námi velkou trpělivost. Mám ještě mladšího bratra, který nyní hraje za tým 17cky v Písku. Proto se u nás točí všechno kolem fotbalu nebo hokeje. V zimních měsících chodíme hrát amatérsky hokej.

V sobotu hostíte na čimelické půdě Protivín. Co na něj vymyslíte?
Čeká nás derby a to je vždy nevyzpytatelné. Protivín předvedl minulé kolo s Hlubokou výborný výkon. Náš trenér nás určitě dobře připraví, abychom zápas zvládli. Potom je to už jen na nás.

Co jste říkal na televizní utkání Protivín vs. Hluboká? Díval jste se?
Moc se mi to líbilo. Tyto projekty bych víc podporoval. Přímý přenos jsem bohužel nestihl, ale koukal jsem se hned v neděli večer.