Jan Pavlíček se zotavuje po zranění
Tahounem chotovinského A týmu v I. B třídě byl v posledních sezonách určitě záložník Jan Pavlíček. Velký dříč, který umí strhnout celý tým. Ale také fotbalista, kterého zdobí přehled, technika a dobrý fyzický fond. V letošní sezoně ale kouč Křížka jeho služeb využít nemohl, fotbalista s číslem 16 na zádech podstoupil operaci kolene a na podzim ho fanoušci na trávníku neviděli.
Jak to s tebou vypadá ohledně zranění? Operace pomohla?
Operace dopadla dobře, bylo tam vrtání do kosti, vyštípání menisku, odstranění chrupavky, ale koleno mě teď netrápí. Takže zdravotně bych měl být fit na 100%.
Už si tělo začalo zase zvykat na zátěž?
Na zátěž běžného života jsem byl připraven tak tři týdny po operaci. K té sportovní zátěži jsem se bohužel ještě nedostal. Řekl jsem si, že si dám podzim bez fotbalu a motivaci ke sportování jsem v sobě zase až tolik nehledal.
Jak se chystáš přes zimu sportovat?
Jelikož mi po Vánocích váha ukázala děsivé číslo, tak jsem v sobě tu motivaci musel vykopat. Koupil jsem si spinningové kolo a hodlám doma „točit nohy“ a plánuji i výběhy. Tam se teprve pořádně ukáže, jak na tom kolena jsou.
Pokud to půjde, plánuješ návrat nebo budeš vzhledem ke zranění a věku zvažovat co dál?
V tomto směru nic neplánuji, protože rozhodující slovo má teď bohužel koronavirus. Skončit by bylo to nejpohodlnější a nejsnazší. Možná vzhledem ke všem operacím i nejrozumnější. Ale když hrajete fotbal od pěti let, tak to není tak snadné. Navíc mě motivují starší borci jako Roman Slabý a Láďa Bondarev. Nechávám to otevřené.
Nechybí ti fotbal a kluci?
Chybí. Ta parta, sranda, hecování. Radosti z vítězství, naštvání z prohry. Oba případy vždy kvalitně zapité s našimi skvělými fanoušky. (smích)
Jsi s týmem nebo fanoušky v kontaktu?
Máme skupinu, kam občas napíšu, pochlubím se loveckým úspěchem, nebo přepošlu nějakou srandičku. Z fanoušků jsem v kontaktu s Honzou Jindou a Mírou Píglem. Tady ale cítím příležitost pozdravit fanouškovská esa a mé velké oblíbence, což jsou paní Passlerová a pan Procházka. Takže je na dálku zdravím!
Jak jsi vyplnil podzim bez fotbalu?
Fotbalu jsem si odvyknul, místo toho jsem se s o to větší vervou pustil do budování rybníčku a myslivosti.
Co říkáš na situaci? Bude se hrát podle tebe?
Situace není nic moc. Lidi to unavuje. Jsme společenský národ, umíme se parádně bavit, dělat srandu, žít naplno. A to teď nemůžeme. Ale moc si přeju, aby se brzy zase hrálo a aby se vše vrátilo do starých kolejí.
