Strakonický fotbal stoupá soutěžemi jako raketa. Junior se připravuje na A třídu a založil béčko

Strakonický Junior vstoupil do podvědomí fanoušků díky úspěchům v mládežnických kategoriích. Potom byl založen tým mužů a svými úspěchy své mladé kolegy i zastínil. Jak vlastně vznikl nápad, aby vznikl celek mužů?
Stalo se, když pan Horňák koupil od Michala Káníka práva na strakonický fotbal. Tam to začalo a možná jsme ani netušili, kam až se postupně dostaneme. Ale ukázalo se, že ten projekt má budoucnost.

Když se začíná něco nového, co by pomohlo udržet tradici, většinou se do akce zapojí ti, kterým na tom sportu záleží. Narážím tím na obnovení slávy hokejového českobudějovického Motoru, kdy se jako první znovu obuli do bruslí ti starší, kteří už si mysleli, že s aktivní kariérou skončili. Je potom následovali ti mladší. Jak tomu bylo u vás?
No, asi to bylo podobné. Mezi těmi prvními se sportovním strakonickým srdíčkem byli například Bohouš Mára, Víťa Reiser, Honza Liška, Standa Šíp, Jarda Tyl, Kratochvíl, moje maličkost a další. Začínali jsme v té nejnižší soutěži, ve čtvrté třídě. No a pak jsme postupně šli nahoru.

To zní až příliš skromně, když jste dokázali každý rok postoupit o soutěž výš. A dá se říci, že pokaždé dost suverénním způsobem. Dá se tipnout, kde to pro vás bylo nejobtížnější?
Samozřejmě, že čím vyšší soutěž, tím větší kvalita týmů a hráčů. Třeba v posledním ročníku B třídy nás dost potrápily Mirovice, které nakonec skončily druhé. U nich jsme uhráli remízu a doma jsme s nimi dokonce prohráli. To byl jediný tým, nad kterým jsme neuměli vyhrát. V téhle soutěži už nastupují i hráči, kteří za sebou mají i divizní zkušenosti.

Přesto jste dokázali být nejproduktivnější ve střílení gólů a nejméněkrát jste inkasovali. To také svědčí o kvalitě kádru.
To je asi pravda. Ale i díky složení mančaftu a práci trenéra Cimrhanzla  jsme podávali nejvyrovnanější výkony. Samozřejmě, že nějaké výkyvy přišly, ale nebylo to nic fatálního.

Oslavy tomu asi odpovídaly.
Pochopitelně. Sám jste určitě viděl fotky od Honzy Škrleho, jak se vezeme na voze, který táhnou koně. Zajeli jsme k soše dudáka, kde jsme si také toho Dudáka dost dopřáli. Je to snad nová tradice po úspěšné sezoně.

Další vyšší soutěž předpokládá i větší nároky na hráčskou kvalitu. Určitě bude zapotřebí sehnat nějaké posily. S čím se může Junior pochlubit?
No, řekl bych, že máme kým. Do přípravy se zapojí zkušený střelec Honza Zušťák a podařilo se nám v Německu ulovit Pavla Krejčího, který by měl vyztužit naši obranu. Oba Strakonice velice dobře znají. No a další zatím neřeknu. Navíc máme v záloze kvalitní širokou mládežnickou základnu, kterou můžeme využívat.

Nezapomněl jste na zkušeného Tomáše Kostku? Jakou roli vlastně budete hrát?
Samozřejmě, že pokud zdraví dovolí, tak budu nastupovat i já. A zároveň plnit i roli sportovního manažera. To je další důležitá úloha. Vlastně jako spoluzakládající člen Junioru tyhle úkoly plním od začátku.

Tak co jste společně s trenérem Cimrhanzlem na sebe i spoluhráče pro léto připravili?
Soustředění absolvujeme už tradičně v Chanovicích, jsme tam spokojení. Přípravné zápasy odehrajeme s Osekem, se západočeskými Žichovicemi a generálku budeme mít se Sousedovicemi.

Pak už ostrý start do sezony. Plánujete i tady po ročním působení další postup? A výlet koňským povozem k soše dudáka?
Tak s tím opatrně, ne tak rychle. Nejdřív se tam budeme muset rozkoukat, abychom si ověřili naše možnosti. Uvidí se až potom, podle toho, jak na tom budeme třeba po podzimu. Budeme se snažit.