Mužstvo má svoji tvář, těší trenéry vedoucích Bernartic Vašíčka a Schorníka

Pohled na podzimní tabulku je jistě potěšující, že?
S umístěním panuje samozřejmě velká spokojenost. Důležité pro nás bylo dobře začít. Z prvních čtyř kol jsme měli deset bodů, kluci se uvolnili a pak už se hraje výborně. Především jsem rád, že jsme určovali ráz většiny domácích utkání. Kvalitní byl určitě náš výkon s Nemanicemi. Už před zápasem jsme o nich měli dobré reference, takže jsme se na něj dobře připravili, výborně ho zvládli a vyhráli 3:0. Jinak se mi líbila také utkání v Hrdějovicích a ve Čtyřech Dvorech. Hráli jsme sebevědomě svou hru a nepanikařili, za což pak většinou býváme odměněni. To musím hodně ocenit.

Co vás během podzimu nejvíc trápilo a co naopak udělalo největší radost?
Nejvíce nás trápil úzký kádr. Rozhodně považuji za malý zázrak, že se nám vůbec povedlo přivést tři hráče, a že navíc tak dobře zapadli. Přitom to byli všechno hráči z nižších soutěží. Ondra i Dan nám dost pomohli, také Kuba měl dobrý začátek, ale pak dostal hokejovou nabídku, kterou se rozhodl využít a upřednostnit. Hokej hrál celý život, takže to chápeme. Hlavně si vážíme toho, že jsme se s jejich mateřskými oddíly domluvili, a že nám je pustily, aby si vyzkoušeli vyšší krajskou soutěž. I kdyby se nakonec měli vrátit, tak jim přijdou jako hráči, kteří kvalitněji trénovali, a kteří nasbírali zkušenosti z vyšší soutěže, takže jim zase pomohou. Myslím, že takhle by to v oblasti kolem Milevska mělo fungovat. Jinak to ani nejde, protože jsme v malém regionu, kde je nedostatek hráčů. Nejvíc nás těší, že mužstvo má svoji tvář a plní výborně taktické pokyny.

Bernartice a historický postup do kraje. Jak to jde dohromady?
Vůbec bychom se toho nebáli, ale postup by musel mít hlavu a patu. Jsme limitováni možnostmi hráčskými a ekonomickými.  Samozřejmě, že kdybychom soutěž vyhráli, bylo by krásné postoupit, byla by to velká odměna za odvedenou práci, ale všichni si musíme uvědomit, že krajský přebor je úplně jinou soutěží. Hraje se tam více utkání, potřebovali bychom určitě širší kádr. Navíc nevíme, co by se s týmem stalo, kdyby měl nějakou sérii porážek. To jsme teď v posledních letech nezažili. Když v I. A třídě občas prohrajeme, tak se relativně nic nestane, protože už máme bodů dost. Věřím, že herně by to kluci zvládli, ale krajský přebor je i o něčem jiném.

Koho vy sám vidíte jako největšího favorita na postup? Kdo na vás zanechal hrou největší dojem?
Největšími konkurenty budou Lom a Čtyři Dvory, ale zasáhnout do boje o prvenství může kdokoliv z prvních pěti týmů tabulky. Třeba Chýnov hrál proti nám excelentně. Předčil nás v agresivitě i nasazení, byl fakt lepší. Myslím, že se mu hlavně vyplácí krok, který udělal před dvěma roky, kdy do mužstva zařadil plno talentovaných mladých hráčů.

Skupina B prošla velkou obměnou. Jaký dojem na vás udělala její kvalita a celková úroveň?
Myslím, že jsou obě skupiny zhruba stejné. Letos jsme šli do neznáma. Opravdu jsme nevěděli, jak to bude vypadat, protože jsme tušili, že budějovické týmy budou silné, přece jen Dynamo produkuje spoustu fotbalistů, kteří pak hrají po okolí. Navíc jsme věděli, že Lom bude opravdu nepříjemný, má velké finanční možnosti. Ale nikdo tak dominantní, jako byly Protivín nebo Dražice, letos v soutěži není. Ale to není ani ve druhé skupině. Na jaře se tedy máme na co těšit, protože bude v obou skupinách o co hrát do posledního kola. Nepředpokládám, že by někdo rozhodl s předstihem.

Na kterého svěřence v sestavě jste se mohl nejvíce spolehnout?
U nás nelze mluvit o jednotlivcích, výsledek je týmovou prací. Obrana se skvěle sehrála a poslední roky fakt klapala, na jaře nám bude chybět Jakub Kovář a to je obrovská škoda, dostal se do neskutečné formy a díky obrovskému fyzickému fondu měl velký přínos směrem dopředu i dozadu. Jistotou v bráně je Tomáš Fučík. Zapracovali se noví hráči Smrčina a O. Fučík, jsou znát zkušenosti Karla Trantiny a Pavla Mrkáčka. Chodí nám pomáhat hokejisté Martin Buriánek a Josef Růžek. Vůdčí roli ve středu hřiště plní David Kukrál. A nejstarší hráč Pavel Kloboučník umí svoje zkušenosti uplatnit i při kratším pobytu na hřišti. Prostě každý má svoji roli a pracuje pro tým.

Na čem budete muset v zimě zapracovat?
Spíš chceme zapracovat na fyzičce a zase zdokonalit souhru manšaftu, ale snažíme se udělat přípravu pestrou, protože už jsme spolu dost dlouho, takže by mohlo vést plno věcí ke stereotypu.

Jak bude u vás probíhat zimní příprava?
Zahájíme v půlce ledna. Máme v plánu různé formy tréninků, abychom na jaro byli dobře připraveni. Naší výhodou je, že Pavel Schorník žije v Praze, takže jedna skupina tam bude v týdnu trénovat s ním a já jsem v Bernarticích s druhou skupinou, která přes týden zůstává tady v regionu. Společně se scházíme v pátek a v sobotu, využívat budeme hřiště, tělocvičnu, okolní terény na výběhy i milevskou umělku. Důležitá je pro nás práce s míčem, která některé hráče trošičku trápí, a dobrá fyzická připravenost.

Dojde v mužstvu k odchodům či příchodům?
Odejde Jakub Kovář. Zkusíme posílit, ale bude to těžké. Zatím ještě není nic domluvené.