Jiří Orlíček vrátil do Týna pohodu a postupové naděje
Už je to šest let, co týnská Olympie naposledy válela v krajském přeboru. Na střídačce se vystřídala plejáda trenérů, ale plány o rychlém návratu vzaly za své. V mimořádné těžké konkurenci Týnští vždy ostrouhali. Byť někdy jen o pověstný vlásek (o 3 body za Čimelicemi či na vzájemný zápas s Olešníkem). Z výčtu postupujících jasně vychází, jak byla I. A třída (sk. A) mimořádně kvalitní – Osek a Sedlice (2012), Čimelice (2013), Želeč (2014), Katovice a Olešník (2015), Protivín (2016), Dražice a Sokol S. Ústí (2017).
Poslední dva ročníky se Olympie zařadila jen do průměru. Dvakrát skončila na sedmé příčce. Minulá sezona byla se ziskem 33 bodů vůbec jedna z nejhorších v novém tisíciletí. Vedení klubu angažovalo v létě zkušeného Jiřího Orlíčka, který prošel řadou mužstev a sám si svého času zahrál první ligu v Dynamu ČB.
Orlíčkovi svěřenci střídali ze začátku dobré výkony se špatnými, ale v polovině podzimu naskočili na vítěznou vlnu, na níž pluli i s jarní předehrávkou posledních šest zápasů. Výsledkem bylo přezimování na druhém místě za vedoucími Bavorovicemi. „Hodnocení podzimní části je příjemné,“ těší Jiřího Orlíčka.
Týn je jedním ze tří hlavních aspirantů na postup do kraje. „Jsme po prvním jarním kole druzí se ztrátou čtyř bodů na Bavorovice. Uvidíme, jak dopadne zápas s Bavorovicemi,“ uvádí k zápasu, který může v úvodu jara mnohé naznačit. Postupu by se zřejmě nebránili. „Kdybychom vyhráli I. A třídu, nechal bych rozhodnutí na vedení a hráčích. Zažil jsem postup do kraje v Ševětíně, kde to moc dobře nedopadlo, ale zkusit se musí vše,“ naráží na historický postup se Ševětínem, který strávil v kraji jen rok.
Skolili Bavorovice i Slavii ČB
Za největšího favorita postupu považuje Orlíček Bavorovice, hrou se mu líbila Slavia ČB. Celkovou úroveň soutěže vidí jako odpovídající I. A třídě. A co ho během podzimu nejvíc trápilo a co naopak udělalo největší radost? „Největší problém vidím v některých venkovních zápasech s rozhodčími. Konkrétně zápasy Vacov a Vimperk. Radost jsem měl po zápasech s Bavorovicemi 5:1 a Slavii ČB 1:0,“ vzpomíná nejraději na dvě domácí výhry s nejsilnějšími protivníky. Prvního přemožitele našel na týnském stadionu strakonický Junior. Body odsud odvezla jen Blatná.
Na kterého svěřence v sestavě se mohl týnský kormidelník nejvíce spolehnout? „Hráli jsme jako tým. Od obou brankářů až po náhradníky. Vynikli Josef Brom a Jakub Plojhar, který ze studijních a zdravotních problémů bohužel chyběl v šesti zápasech.“
První půlrok nového trenérského angažmá má Orlíček za sebou. Působení u vltavotýnského klubu si chválí. „V pohodě. Za půl roku se zrušil jeden trénink. Při mé absenci mě zastoupil Jan Meidl, který mi dělá asistenta a stará se o hrací plochy, které jsou ve vynikající kvalitě,“ oceňuje. Na lavičce má pomocníky v podobě místopředsedy Zdeňka Hrdiny a jeho švagra, vedoucího mužstva Vladimíra Dobala, zraněného legionáře.
Zimní přípravu odstartuje Týn 5. února 2018. „Odehrajeme osm přátelských zápasů. První čtyři týdny budeme trénovat čtyřikrát. Využijeme posilovnu, spinning, terény k běhání a v pátek na Hluboké umělou trávu,“ říká k náplni v zimních měsících. „Byl bych rád, kdyby se nám podařilo přivést dva až tři hráče. Problém je, kde je vzít,“ uvažuje nad posílením mužstva.
