Stíháním Pelty přišel SK Rudolfov o patnáctimilionovou dotaci!

Museli jste asi zažít obrovské zklamání, když aféra v nejvyšších fotbalových kruzích udeřila i na vás. Po mnoha a mnoha letech jste konečně měli na dosah peníze na vytouženou rekonstrukci areálu, ale nakonec jste zase zůstali stát před cílovou páskou. A to, bohužel, nebylo poprvé, že ano?
No, k naší škodě máte pravdu. Už před sedmi lety jsme měli z parlamentu příslib dotace už ve druhém čtení. Tenkrát šlo o šest miliónů. Pak ovšem na nás nějak peníze v rozpočtu nezbyly. A letos jsme měli přiklepnuto patnáct miliónů od MŠMT. Odeslali jsme všechny potřebné doklady, které byly schváleny. Takže už zbývalo jenom převést peníze. Jenže než se tak stalo, byl zatčen Miroslav Pelta a ministryně Kateřina Valachová stopla veškeré dotace pro sportovní kluby, které měly z ministerstva odejít. Takže zase nic.

Říkal jste, že byly hotovy všechny náležitosti. Takže to se týká i projektu a podobně?
Samozřejmě. Měli jsme už uzavřené smlouvy s firmami, které měly rekonstrukci provést. Všichni jsme se už těšili, že se konečně splní náš sen. Už jsme do toho vložili dost peněz, jenom projekty stály asi dvě stě čtyřicet tisíc. Zatím tedy veškeré snažení i peníze přišly vniveč. Bylo to jako blesk z čistého nebe. V plánu bylo kromě revitalizace hlavního hřiště, vybudování nových střídaček, tribuny pro diváky a automatické závlahy i výstavba hřiště s umělým povrchem a multifunkčního hřiště. Zatím máme jediný trávník pro osm mužstev.

Nehrozí vám za situaci, kterou jste nezpůsobili, ze strany firem nějaké sankce?
To nebezpečí tady hrozí, nějaké výdaje už pochopitelně měly. Ale snad se nějak domluvíme.

Co teď?
Trochu jsme se z toho šoku oklepali a zkusíme podat naši žádost o dotaci znovu. Máme na to lhůtu do patnáctého srpna. Jenže má to háček, že se vyžaduje spoluúčast čtyřiceti procent místo původních třiceti. A to je pochopitelně dost peněz, tím se to komplikuje. Ale budeme doufat, že nám bohové budou opět příznivě nakloněni. V pondělí zasedal náš výkonný výbor, který o tom jednal. Musíme se znovu obrátit na město Rudolfov, jestli nás znovu podpoří. To by mělo proběhnout příští týden.

Ale rekonstruovaný areál by přece nesloužil jenom fotbalistům, ale těžit by z něho měly i další subjekty.
Samozřejmě, vždyť rudolfovská škola má zatím jenom tělocvičnu, žádný větší venkovní prostor, kde by se děti mohly sportovně vyžít. A to nepočítám okolní obce jako třeba Hůry nebo Adamov. Děti si potřebují vybít svoji energii, získat i určitou obratnost a fyzickou odolnost. Sám jsem učil, takže znám problémy. Vždyť ty děti pomalu neudělají ani, lidově řečeno, kotrmelec. Leda tak snad životní, pardon.

Ale dotace z jiných zdrojů jste inkasovali, pokud se nemýlím.
To je pravda. Pomohl nám kraj, díky čemuž se podařilo kompletně zrekonstruovat rozvod elektroinstalace, který byl v havarijním stavu, a prostor klubovny a sociálů s bufetem, aby vyhovovaly hygienickým podmínkám. A jedna menší dotace z ministerstva na částečné pokrytí nákladů na vybavení mládežnických družstev, dopravu a energie. Tyhle peníze měly tu výhodu, že přišly hned a jsme za ně vděčni.

Nezbývá, než obdivovat vaši energii, s jako se neustále rvete za zlepšení podmínek pro sportovní vyžití na Rudolfově a nejenom fotbalistů všech kategorií. To musí brát spousty energie. Ale snad se konečně doberete úspěšného konce.
Děkuji. A to si pište, že občas člověk ztrácí chuť o něco se snažit. Ale tenhle projekt za to stojí, naděje pořád žije. Bože dej, ať se dočkám i já, jak se třeba u nás například po tartanu prohánějí děti v rámci tělesné výchovy nebo i odpoledne. Nebo využívají i dalších možností multifunkčního hřiště. A vyrostou tady další sportovci. Nemusí se propracovat někam do špičky nějakého sportu, ale nikdy nezapomenou, kde s ním začínali.