Katovický fotbal zažil v roce 2024 veliký restart. Kádr se skládal za poklusu, ohlíží se Tomáš Hajdušek ml.

Katovice oznámily, že půjdou z divize do I. A třídy už kolo před koncem minulé sezony. Měl jste tedy na složení nového mužstva dostatek času, nebo jste ho musel – jak se říká – šít horkou jehlou?

Nejdříve to byla trochu hektika, protože se otevíraly volné přestupy a spoustu kluků chtělo mít jasno. Jak těch, co byli v té době v kádru, tak těch ostatních. Takže období těsně před a během volných přestupů bylo náročné a kádr se skládal za pochodu, nebo spíš za poklusu.

Jak vůbec skládání nového kádru probíhalo? Dal jste si dohromady nějaký seznam hráčů, kteří mají ke Katovicím vztah?

Ze začátku mi hodně pomohlo, že bylo pár kluků, kteří řekli, že do toho jdou, aniž nějak řešili, kdo v kádru zůstane, kdo bude trénovat apod. To byli především Ondra Koutský, David Zoubek a Vašek Křivanec, a mladíci Pavel Hlava s Vojtou Braťkou. Měl jsem seznam, nějaké jádro, a s dalšími možnými jmény i komunikací mi pomáhal táta a Jarda Tomšovic. A třeba na Filipa Dubu a Michala Mertla mě prvně přivedl Ondra Koutský. Určitě to nebyla jen moje práce, těch telefonů a rozhovorů bylo třeba udělat opravdu hodně.

Kolik jmen na tom seznamu původně bylo? A mrzí vás, že se vám některé hráče nepovedlo přesvědčit?

Na seznamu bylo skoro 50 jmen. Určitě mě mrzí, že se mi nepovedlo přesvědčit v létě k přestupu Štěpána Fáberu ze Sousedovic. Protože to je úplně modelový Katovičák. Jeho děda i táta dlouho hráli za mužské A i B týmy, v Katovicích bydlí, a v neposlední řadě je to výborný střední záložník, který by se nám hodil. Pak mě štve, že se mi nepovedlo s výjimkou Jardy Vondráška přesvědčit vlastně nikoho z minulého kádru (když nepočítám Jindru Kadulu a Káju Cibulku, kteří už ale byli prakticky mimo kádr). Upřímně, na začátku jsem si říkal, že musíme alespoň pět lidí udržet, jinak to bude hodně těžké dát dohromady. Ale všechny ty kluky a jejich individuální situace naprosto chápu a ani s jedním jsme se, doufám, nerozešli ve zlém. A možná úplně nejvíc mě mrzí, že se nám pořád nedaří přesvědčit Sašu Kahuje k návratu k fotbalu, protože to je skvělý kluk do party a na hřišti by nám taky pomohl. Tak snad někdy v budoucnu ještě diváci uvidí vyběhnout novosedlsko-štěchovickou kliku Požárek, Kahuj, Repa v našem dresu. Na druhou stranu mě těší, že se k fotbalu víceméně vrátil Kája Cibulka, i když to původně odmítal. On s Tomášem Švehlou jsou v Katovicích od léta 2011 a prošli s klubem celou tu skvělou dekádu, která vrcholila divizními sezonami. Pro tým jsou tyhle dva strašně důležití.

Většina hráčů se do Katovic vrátila z nižších soutěží. Neměl jste obavy, jestli budou výkonnostně na I. A třídu stačit?

Budu upřímný, trochu měl. Ale hned první přáteláky ukázaly, že to nebude špatné. Samozřejmě jsme nechtěli být v A třídě do počtu, ale i kdybychom nesbírali tolik bodů a spadli třeba do B třídy, tak pro mě bylo absolutně primární, aby kádr tvořili kluci z Katovic a okolí, kteří budou mít ke klubu a k týmu dlouhodobý vztah. Jenom to podle mě zajistí, že v dnešní době volných přestupů se nebudeme každý červen strachovat, zda nám půlka kádru nerozuteče někam jinam, kde zrovna „nakopli zlatou žílu“. Nemáme aktuálně dorost, ze kterého bychom mohli áčko doplňovat, takže je třeba mít poměrně široký a stabilní kádr.

Jaká jste měl osobně očekávání? A co říkáte na šesté místo po podzimu?

Říkal jsem si, že když se budeme scházet v plné sestavě, tak by to na umístění kolem 8. místa mohlo v klidu stačit. Což se nakonec potvrdilo. Šesté místo je super, nad plán. Přestože jsme spoustu bodů zbytečně poztráceli (doma Lhenice, Čkyně, venku Kamenný Újezd), tak jsme stejně tak vyhráli dost zápasů se štěstím (doma Prachatice, venku Sousedovice a Blatná). Na jaře nás čeká těžká práce tuto pozici udržet, protože tabulka je našlapaná a hrajeme jen pět zápasů doma, přičemž dva z nich jsou s favority celé soutěže ze Zlaté Koruny a Dolního Dvořiště.

Na čem budete muset během zimní přestávky zapracovat, abyste těžké jaro zvládli?

To je věc trenérů Michala Brabce a Tomáše Švehly. Já se vlastně tréninkového procesu vůbec neúčastním a nebyl jsem ani na všech zápasech. Fyzicky na tom podle mě špatně nejsme, určitě by trenéři chtěli do hry dostat nějaký jasnější systém. Spoustu zápasů to byl takový hurá-fotbal, ale to s sebou nese i samotná soutěž.

Budete se snažit oslovovat další hráče, nebo plánujete, že Katovice odehrají jaro ve stejném složení?

Rádi bychom kádr o jednoho až dva hráče doplnili. Libor Blatský je po operaci s kolenem, já už s největší pravděpodobností nenaskočím, tak abychom pak nemuseli někam jet ve dvanácti lidech. Ale teď v zimě je to samozřejmě těžké. Musíte se domluvit nejdřív s hráčem a pak s klubem. A hráčů je teď nedostatek všude, což vidí všichni, kdo se okolo fotbalu pohybují. Průměrný věk hráčů se zvyšuje, kluby ruší béčka nebo rovnou i hlavní týmy. Je to trochu smutné, snad se ten trend obrátí nebo alespoň zastaví.

Do hry už nejspíše nenaskočíte ze zdravotních důvodů?

Já jsem na podzim naskočil k mnohem víc zápasům, než jsem původně chtěl. Ale když jsem kluky přemluvil, tak jsem chtěl i pomoct s rozjezdem. Po přátelácích jsem cítil, že i s bídnou fyzičkou můžu zezadu pomoct s organizací hry a ještě k tomu se hned první zápas naskytla možnost si zase zahrát s bráchou. Ale s každým dalším zápasem se mi zhoršoval stav mojí levé kyčle. Mám určitou vrozenou vadu a ta v kombinaci s třiceti lety hraní fotbalu způsobila, že mám v kyčli silnou artrózu. Po zápasech mám bolesti, které mě omezují v běžném životě, takže přestože bych rád hrál třeba do padesáti, už to prostě nejde. Čeká mě teď rezonance a konzultace s odborníkem na kyčle, tak uvidíme, ale šance, že ještě nějak výrazněji naskočím i na jaře, je minimální.

Co říkáte na to, že Katovicím zachovali přízeň fanoušci, přestože tým spadl o dvě patra níže?

To podle mě navazuje na jednu z předchozích odpovědí – zásadní je mít kádr z hráčů z okolí, se kterými se mohou fanoušci identifikovat. Ze začátku jsme to tak měli i v divizi, ale poslední sezonu už spousta hráčů dojížděla a kdybychom bývali nešli z divize dobrovolně, tak by tu hrál tým ze všech koutů jihočeského a západočeského kraje, jen ne z Katovic a okolí. To není dlouhodobě udržitelné. Snažíme se i v A třídě dělat pro fanoušky vše stejně jako v divizi – sociální sítě, doprovodný program při zápase, zázemí.