Tři góly do sítě Oseku místní fanoušci Jakubovi Řískému odpustili. Jejich někdejší oblíbenec body do Protivína neodvezl

Podal jste výborný individuální výkon, do sítě Oseku jste dal tři góly, přesto Protivín prohrál. Jaké ve vás převládají pocity?

Pro mě to byl speciální zápas, protože po osmi letech jsem přijel do Oseku jako soupeř. A jaké mám pocity? V poslední době bohužel dostáváme dost gólů, takže i když se nám nějaké branky střílet daří, na body to obvykle nestačí. Začátek sezony byl dobrý, v prvních šesti zápasech jsme neprohráli a drželi jsme se v popředí tabulky. Nyní nás ale chyby v obraně dost sráží a tabulkou se propadáme níž.

V Oseku jste hrál dlouhá léta. Jak vás přivítali jeho fanoušci?

Po mém druhém gólu jsem zaslechl nějaké narážky typu, jestli jsem se nezbláznil a jestli už to nepřeháním (úsměv). Po třetím gólu už jsem žádné poznámky neslyšel. Asi proto, že Osek vyhrál a fanoušci byli spokojení.

Závěr loňského ročníku soutěže se Oseku vůbec nevydařil. Od soupeřů jste dostávali příděly a asi jste se těšili, až sezóna skončí. Na podzim se však Osek prezentuje docela sympatickými výkony a v deseti odehraných zápasech posbíral už čtrnáct bodů. Překvapuje vás to?

Po našem odchodu s bráchou přivedli nové hráče a podařilo se jim posílit především na brankářském postu. Začátek měl Osek rozpačitý, ale poslední dobou se chytl a dává dost gólů. Mužstvo se pohybuje v klidném středu tabulky, kde se chtělo nacházet, tak si myslím, že jsou v klubu spokojeni.

Nelitujete nyní vašeho rozhodnutí odejít do Protivína?

Nelituji toho, jsem spokojený. Měli jsme dobrou letní přípravu, trénovali jsme třikrát týdně, a to bylo super. Měli jsme natrénováno, což se v úvodu soutěže projevilo dobrými výsledky. Je tu dobrá parta, scházíme se v hojném počtu, to mi v Oseku dost chybělo. Poslední dobou to ale trochu kazí horší výsledky. Přestalo se nám dařit, ale já věřím, že se ještě do konce podzimu vzpamatujeme. Taky doufám, že v zimě zase kvalitně potrénujeme a na jaře zase najdeme na vítěznou vlnu.

Protivínský předseda, pan Křišťál, si v nedávném rozhovoru postěžoval na nedobrý stav vašeho hřiště. Je skutečně příčinou vašich horších výsledků v domácím prostředí?  

Je pravda, že horší hřiště v Protivíně nám to trošku komplikuje, protože trávník chytil nějakou plíseň a hlavně ve středu hřiště se dá velice těžko kombinovat. V prostředku se drží bahno a moc se tam nedá hrát.

Venku jste posbírali víc bodů, poprvé jste prohráli až nyní v Oseku. Hraje se vám u soupeřů kvůli zmíněnému problému s trávníkem lépe?

Skoro se dá říct, že ano. Teď nás ale čekají dva domácí zápasy během jednoho víkendu. V sobotu hrajeme s Mirovicemi a hned v pondělí se Strakonicemi. Jsem zvědavý, co to s trávníkem udělá. Kvůli stavu hřiště hrajeme doma spíš takovou nakopávanou, proto se těšíme, že na hřištích soupeřů si zahrajeme lepší fotbal.

Zmiňujete, že vás čeká náročný víkend, neboť hned v pondělí jsou na programu dohrávky šestého kola. Jak velké šance na zisk šesti bodů si dáváte?

Potřebujeme zpevnit defenzivu, abychom se zase odrazili k lepším výsledkům. Mirovice i Strakonice mají kvalitní mužstva, a pokud bychom měli bránit jako v posledních zápasech, moc šancí bychom asi neměli. Budou to těžké zápasy. Strakonice nevyhrály ve čtyřech utkáních po sobě, takže u nás to jistě budou chtít zlomit. My jsme neodehráli ještě ani jeden zápas s nulou, to o něčem svědčí. Ve hře dozadu se potřebujeme zlepšit. Něco je špatně, když nám ani tři vstřelené góly nestačí na zisk bodu.

Co říkáte na dosavadní průběh krajského přeboru?

Takhle vyrovnanou soutěž jsem nečekal. Myslel jsem si, že nahoře bude odskočených pět týmů. Od prvního až do desátého místa je to bodově hodně našlapané. Ztrácejí i týmy, které jsem považoval za největší favority, ale pro celkovou atraktivitu soutěže je to jedině dobře. Dopředu není nic jasné, každý může bodovat s každým, a to je zajímavé i pro fanoušky.

V poslední době jste zažil hodně trenérů. Je to pro výkonnostní růst fotbalisty prospěšné?

Když jsem do Oseku před lety přišel, trénoval tam stabilně pan Voříšek. Pak se začali trenéři střídat a každý k tomu měl své důvody. Po přestupu do Protivína hraji pod dalším trenérem, takže je pravda, že už jsem jich zažil víc. Každý kouč má své tréninkové metody a od každého se snažím něco si vzít. Myslím, že není na škodu, že jsem jich poznal tolik. Nesmí ty změny být ale příliš často. Když trenér odejde po půlce sezóny, protože se netrénuje, tak to není dobré.

Jak se daří v Bělčicích vašemu bratrovi Davidovi?

Po sestupu do okresního přeboru se Bělčicím výsledkově daří, zatím ještě na podzim neprohrály a mají dobře našlápnuto k návratu do I.B třídy. Brácha dal v posledním utkání rovněž hattrick, tak jsme na tom byli o víkendu stejně. David dal ale na podzim víc gólů než já, takže mám co dohánět (úsměv).