Strunkovice si poprvé zahrají krajský přebor. Trenér Václav Beneš má k soutěži respekt

Není to tak dlouho, co se strunkovický fotbal pohyboval maximálně v I. B třídě. Co stojí za výkonnostním vzestupem?

Je to výsledek několikaleté mravenčí práce lidí, kteří se pohybují okolo fotbalu ve Strunkovicích. Já, Petr Kortus a Roman Žurek jsme postupně mužstvo budovali, původní záměr však nebyl dostat ho až do krajského přeboru. Naše píle ale přinášela výsledky, a to nás motivovalo k ještě intenzivnější práci. Výsledkem je, že od příští sezóny budeme hrát krajský přebor a největší zásluhu na tom připisuji zmíněným kolegům a všem podporovatelů našeho klubu. V této souvislosti bych rád poděkoval zejména Obci Strunkovice a sponzorům, kteří nám pomáhají realizovat naše plány. Vyzdvihl bych také práci všech členů výboru a dlouholetého předsedy klubu Miroslava Motla.

Dvakrát vám utekl postup do kraje jen o vlásek, a to jste vždy podzimní část vyhráli. Byla vaše motivace o to větší uspět do třetice?

Určitě, je to tak. Rovněž se nám podařilo přivést šikovné fotbalisty se zkušenostmi z vyšších soutěží a také oni nás hnali dopředu za nějakým cílem. Myslím si, že pokud by se nám postoupit nepodařilo, tak by u nás minimálně dva nebo tři kluci skončili. O tyto hráče je zájem i jinde, a kdybychom neměli ambice hrát o nejvyšší příčky, pravděpodobně by odešli.

Podzimní polovinu jste projeli bez jediné porážky jako nůž máslem. Devítibodový náskok se nakonec ukázal v odvetách jako klíčový, protože do formy se dostali i pronásledovatelé…

Myslím, že ano, ale v úvodu podzimu se na nás podepsal nepovedený závěr předchozí sezóny. Bylo obtížné kluky znovu nastartovat a v prvních dvou kolech jsme to neměli jednoduché. Nebyli jsme v tom správném rozpoložení, ale se štěstím jsme ty první dva zápasy vyhráli, i když jsme nepodali dobrý výkon. Úvodní výhry nás povzbudily a opět jsme dostali chuť hrát o nejvyšší příčky. Pak už jsme si šli za naším cílem.

Dvojice Roman Žurek a Tomáš Koloušek nasázela dohromady 48 gólů. Nadstandardní tandem patřil k nejlepším v celé soutěži?

Je pravda, že bez těchto kluků bychom se neobešli. Paradoxní přitom je, že Tomáš Koloušek za nás na podzim nehrál, protože po minulé neúspěšné sezóně odešel do Vimperku. Zřejmě mu ale bylo líto, že u nás není, když viděl, že na jaře budeme hrát o postup, a během zimní pauzy se vrátil. Jsme za to moc rádi, protože ve druhé polovině sezóny jsme měli v týmu dva nadstandardní fotbalisty na I. A třídu. Na podzim nám ale Tomáš vyrovnávacím gólem na 1:1 v 94. minutě sebral dva body, což je docela paradox (úsměv).

V brance kraloval Zdeněk Vojtíšek, který obdržel pouhých šestnáct gólů. I on patřil ke klíčovým hráčům Strunkovic?

Zdeněk Vojtíšek byl velkou oporou v bráně a u něho to všechno začíná. Na obranu jsme kladli důraz, protože minimum inkasovaných gólů je základem úspěchu. Potom stačilo dát jeden, dva góly a měli jsme nakročeno k vítězství. Soupeři pak ve snaze o vyrovnání otevřeli obranu, okénka v jejich obraně však dokázali rychlí hráči, jakými jsou právě Roman Žurek, Tomáš Koloušek či Adam Kadlec, využít.

Který moment v sezóně považujete za jeden z nejdůležitější?

Na podzim byla důležitým momentem výhra nad Zlatou Korunou, které jsme v ten moment odskočili. Dále byly rozhodující všechny venkovní výhry na půdě těžkých soupeřů v průběhu jarní části. Spoléhali jsme především na domácí prostředí a každá výhra venku nás posunula dál. Po domácí výhře nad Vodňany tři kola před koncem už jsem hodně věřil, že tentokrát nám to vyjde. A to nejsem žádný velký optimista.

Strunkovice si poprvé v historii zahrají nejvyšší krajskou soutěž. Jak moc velký úspěch to pro všechny lidi v klubu je a jak probíhaly oslavy?

Nikdo u nás v obci takový úspěch nepamatuje. Postupové oslavy byly pěkné a nikdy jsem takovou euforii nezažil. Všichni okolo si to užívají, jsou optimističtí, já osobně mám ale z krajského přeboru obavy. Mám z této soutěže respekt.

Těšíte se velké přízni fanoušků. Jak velký podíl mají na vašem historickém úspěchu právě oni?

Fanoušci jsou pro nás hodně důležití a na domácí utkání chodili v hojném počtu. Na některé atraktivní zápasy přišlo i dvě stě lidí. Skalní fanoušci s námi jezdili i ven a bylo příjemné cítit jejich podporu. O to horší bylo koukat na smutné příznivce, když se něco nepovedlo.

Kdy rozjedete přípravu na nový ročník?

Přípravu zahájíme 16. července, tedy čtyři týdny před startem soutěže. Zatím nevím, jestli budeme trénovat dvakrát nebo třikrát v týdnu, to je na domluvě s hráči, určitě ale odehrajeme tři přípravné zápasy. Myslím, že to bude stačit, protože sezóna byla náročná a potřebujeme si odpočinout.

Pracujete na posilách? Dojde na změny v kádru?

V tuto chvíli máme jednu jistou posilu, a tou je Marek Hromíř ze Sousedovic, kde byl rozdílovým hráčem. Je to šikovný kluk, který má předpoklady hrát vyšší soutěž. Dále se s námi do přípravy zapojí čtyři kluci, kteří mají zkušenosti z lepších soutěží, zatím je ale nechci jmenovat. Pokud by se nám podařilo jejich příchod dotáhnout, nemuseli bychom mít úplně špatný kádr. Nemáme však vůbec jednoduchý los, a pokud se nám začátek nepovede, může to i na sebelepších hráčích zanechat stopy.

S jakým přáním půjdete do krajské premiéry?

Chtěli bychom samozřejmě uhrát co nejlepší výsledek. Podle rozlosování máme začínat v Olešníku, ale u nás bude pouť a možná se pokusíme s Olešníkem domluvit na změně pořadatelství. Každopádně Olešník bude na začátek velice silným protivníkem a mám obavu, že se nám nemusí podařit uhrát dobrý výsledek. Uděláme ale všechno pro to, abychom aspoň remizovali. Samozřejmě, že do každého utkání jdeme s cílem vyhrát, uvažuji však realisticky a jsem raději opatrnější.