Vodňany mají nového trenéra. Úspěchy sklízel v Čížové a v sousedním Protivíně
Vodňany – Zimní přípravu zahájí čtvrtý tým I. A třídy (sk. A) pod novým kormidelníkem. Petra Hrnčíře, který u týmu nadále zůstává, střídá 54letý Juraj Kobetič, který dovedl k vítězství v krajském přeboru Čížovou (2011) a Protivín po devítileté odmlce vrátil zpět do kraje (2016).
Úkol číslo jedna je splněn, mohli si říct činovníci Vodňan. „Věděli jsme, že tento problém musíme nutně řešit,“ říká na úvod šéf vodňanského klubu Karel Handšuh nejstarší. „Na podzim vedl tým stále Petr Hrnčíř s hrajícím asistentem Milanem Brožem, ale přeci jenom Petrovi je 77 let a sám už cítil, že by to měl předat mladším.“
Nutno dodat, že letošní sezonu načal na střídačce staronovic Jan Buchtele, ale sotva začal, tak po letní přípravě a prvním střetnutí K. Újezdem zase skončil. Nový trenér se hledal už od druhé poloviny srpna.
Napoprvé ale dal Juraj Kobetič zástupcům FK Vodňany košem. „Zrovna skončil u dorostu v Písku a chtěl si od fotbalu odpočinout. Uspěli jsme až teď, na začátku ledna, a Juraj na naši nabídku kývl,“ přibližuje získání nového kouče Handšuh. Petr Hrnčíř bude Kobetičovým asistentem.
Se samotným podzimem panuje ve Vodňanech velká spokojenost. Mužstvo udrželo nastavenou laťku z loňska a drží se v popředí I. A třídy. „Některé zápasy jsme doslova umydlili, přálo nám i štěstí, ale na druhou stranu jsme mu šli naproti,“ říká k přezimování na čtvrté pozici. „Pokud bychom udrželi stávající kádr a vhodně jej doplnili, mohli bychom se do budoucna pokusit o postup,“ přeje si předseda Vodňan, které odehrály řadu let mezi krajskou smetánkou a ve čtyřech obdobích i v divizi.
Juraj Kobetič, rodák z Bratislavy, se vrhnul na trénování v roce 2001 v Písku. „Byl jsem zrovna zraněný, měl jsem z divize v Čížové rozstříkané koleno, začínal jsem u mladšího dorostu a později u staršího. Odtud jsem zamířil hrát a pak trénovat do Kestřan, mezitím jsem hrál v Přešťovicích. Vrátil jsem se do Čížové jako asistent trenéra Rysa, ale ten to po půl roce zabalil a nechal mi to na krku. Podařilo se nám vyhrát krajský přebor, ale v divizi nám to nešlo, byl to moc velký skok, takže mě odvolali. Ozval se mi pan Bečvář z Protivína a strávil jsem tam krásných šest a půl roku,“ vzpomínal při nástupu do předchozí štace u píseckého dorostu Kobetič (na snímku).
