Soběslav přezimuje v divizi na sedmém místě. Z Jihočechů si na podzim vedla nejlépe

Jak jste spokojeni s umístěním po podzimní části soutěže?

Na to jsou dva pohledy, ale za sebe mohu říct, že jsem spokojený. Po tom všem, co nás potkalo, je sedmé místo dobré. Máme úzký kádr, trápila nás zranění, v úvodu nám ubíral hodně sil Mol cup, my jsme se s tím ale popasovali velice dobře. Vzhledem k naší formě a stavu kádru jsme tam, kde máme být.

Začněme u těch zranění. Těch bylo opravdu hodně…

Zranění nás provázela prakticky od začátku sezóny. Do hry vůbec nezasáhl pilíř zadních řad Vojtěch Zeman, nezapojil se ani další defenzivní fotbalista Jan Pavlík. Další rána přišla už ve třetím kole v Jindřichově Hradci, kdy se zranil další stěžejní hráč Aleš Kutner. Aby toho nebylo málo, tak v závěru podzimu se zranil ještě Petr Bouchal. To všechno jsou hráči vloni tak úspěšné základní sestavy. V předchozí sezóně to byli lídři, bez kterých jsme se museli nyní obejít, šanci ale místo nich dostali jiní, a řekl bych, že se toho zhostili velice dobře.

Co bylo dalším problémem?

Procházíme velkou obměnou mužstva, nové hráče nám ale bohužel nedodává dorost. Mládež nám funguje dobře právě do dorostu, mezi jím a divizním áčkem však chybí návaznost. Oproti jiným konkurenčním týmům nám nefunguje dobře vlastní základna a my tak musíme přivádět fotbalisty odjinud. I proto si myslím, že to sedmé místo po podzimu je odpovídající.

Jak se prezentovali noví hráči, kteří přišli do Soběslavi před touto sezónou?

Chodí k nám kluci, se kterými už v oddílech, ze kterých k nám přicházejí, nepočítají. To si nemusíme nic nalhávat. Velkou neznámou tak pro nás byl Honza Vítovec, který přišel ze Sokolova, a nakonec se ukázal jako dobrý střelec. Na podzim dal celkem osm branek. Kvůli zranění fotbal dlouho nehrál a v Soběslavi se do toho znovu dostával. Je to ctižádostivý kluk, dobře u nás potrénoval a byl pro nás velkým přínosem. Podobně se dá hovořit o Davidu Pravdovi, se kterým už v českobudějovickém Dynamu nepočítali. Šel hrát k nám, taky jsme nevěděli, co od něho očekávat, nakonec má ale ze všech hráčů snad největší minutáž. Také on se jevil velmi dobře. S oběma posilami jsme tedy spokojení.

Když už mluvíme o jednotlivcích, výbornou práci jistě odváděl i Filip Vaněk, který je po podzimu druhým nejlepším střelcem soutěže…

Flip Vaněk se postupně rozehrával a nakonec dal hodně gólů, což bylo super. Nebyl na to ale sám, měli jsme i jiné hráče, kteří mu ty góly dokázali připravovat. Vyzdvihl bych jak Vaňka, tak Vítovce, kteří dali dohromady dvacet branek, a to je slušná porce. Potřebovali bychom však, aby se více střelecky prosazovali i další hráči, jako Dominik Dumbrovský či Tadeáš Hájek. Jako mužstvo jsme se ale celkově prezentovali dobře.

Od Dominika Dumbrovského a Tadeáše Hájka jste čekal víc?

Dominik přišel z Týna jako výborný střelec, na podzim ale trochu stagnoval. Věřím však, že se přes zimu dostane do formy a na jaře bude na soupeře platit svou rychlostí a důrazem, které mu jsou vlastní. Tadeáše Hájka jsme po příchodu Vítovce stáhli na podhrot, což úplně není jeho pozice, dá se ale říct, že odváděl stabilní výkony.

V průběhu podzimu jste si pochvaloval působení Soběslavi v Mol cupu. Jistě ale nebylo jednoduché skloubit pohár a soutěžní zápasy?

V Mol cupu jsme zvládli těžký zápas v Hluboké nad Vltavou, kterou jsme vyřadili na penalty. Pak jsme zvládli vítězně i další těžký pohárový duel s Pískem. Utkání s prvoligovým Hradcem Králové bylo takovou tou třešničkou na dortu. Utkání s vysoce favorizovaným Hradcem bylo otevřené až do nějaké osmdesáté minuty a my i fanoušci jsme si to náramně užili. Kluci se na tyto zápasy nahecovali a měli jsme radost, že jsme s prvoligovým soupeřem nepropadli a sehráli s ním výbornou partii. Zároveň nám ale pohárové zápasy vzaly hodně sil, které nám pak chyběly v soutěžních utkáních, to je pravda. Sice jsme v nich pár bodů ztratili, ale čert to vem. Zážitky z pohárových zápasů se nedají vymazat, proto ten fotbal hrajeme.

Po vyřazení v Mol cupu přišlo zlepšení?

Pak jsme se zejména doma chytli, ale přišly těžké zápasy se soupeři, na které jsme nestačili. Pražská Aritma a Mariánské Lázně nás jasně přehrály. Na konci si to ale celkově sedlo a odehráli jsme velice vyrovnané zápasy se silnými celky z vedoucí čtyřky. Se Sokolovem a Petřínem Plzeň jsme doma  remizovali, což se může jevit jako ztráta, avšak tyto týmy mají momentálně výbornou formu a i ten bod byl pro nás dobrý.

Oproti loňské sezóně jste v domácích zápasech bodovali méně. Body z domácího prostředí jistě chybí…

V minulé sezóně jsme se upínali především na zápasy doma, ve kterých jsme byli bezkonkurenčně nejlepší. Doma jsme si přáli být silní i nyní, jenže po výhře v Domažlicích jsme první domácí duel s Hořovicemi prohráli. Už to něco signalizovalo, protože ani v Domažlicích jsme nehráli dobře. Pak jsme prohráli i druhé domácí utkání s Příbramí. V tomto zápase jsme prohrávali už 0:3, snížili jsme na 2:3 a za tohoto stavu jsme nedali penaltu. To byla škoda, protože jsme měli na to, abychom zápas otočili, nakonec jsme ho ale prohráli 2:5. Hned první dvě domácí porážky signalizovaly, že nejsme v takové pohodě, v jaké jsme byli na jaře.

Mluvil jste také o úzkém kádru. Podaří se vám ho přes zimu rozšířit?

Hlavně, aby se přes zimu dali dohromady zranění hráči, protože hrát divizi s třinácti lidmi by bylo obtížné. Taky musím zmínit, že nás přibrzdily červené karty. Po vyloučení v Tachově dostal dvouzápasový distanc Filip Vaněk a za vyloučení na Aritmě chyběl Tadeáš Hájek dokonce tři zápasy. To byla další citelná oslabení už tak nepříliš početného kádru. Mám radost, že o naše mladé kluky je zájem. Vítovce zkouší Táborsko, což mě těší, i když mi to zároveň přidělává vrásky. Na to, jak úzký kádr jsme měli, kluci odvedli maximum.

Jak vám vyhovuje spolupráce s kolegou Richardem Floriánem?

Richard Florián patří mezi trenéry nové nastupující generace. Má vše dobře připravené a nastudované, zatímco já jsem spíš praktik, takže se vzájemně doplňujeme. Richard mužstvo připravuje po taktické stránce a já přidávám své zkušenosti.