V prvním poločase to bylo takové mrtvé, přiznává gólman Tomáš Lerch po vítězství nad Karlovými Vary

Úvodní poločas duelu s karlovarskou Slavií působil na zívající fanoušky jako ukolébavka. Nepadl žádný gól, ani nebezpečné šance nesypali soupeři zrovna z rukávu. Pokud někdo zahrozil, byli to většinou sešívaní Západočeši. „Herně to nevypadalo úplně dobře,“ souhlasí mladý brankář. „Naštěstí jsme ustáli nějaké ty pokusy hostujícího týmu. Měl jsem pár zákroků, nic příliš těžkého. Vary si vytvořily určitý tlak, ale žádnou extra tutovku,“ ujišťuje.

Ke skromnosti Tomáše Lercha je potřeba doplnit, že budějovický odchovanec střežící písecké brankoviště zastavil akci Jaroslava Červeného obětavým pádem pod nohy, výborně zareagoval také na střelu osamoceného Sebastiana Horníka a nenechal se oklamat zdálky letícím balonem vyslaným z kopačky Pavla Maňáka.

Přestávku vyplnily trenérské připomínky a ukázalo se, že padly na úrodnou půdu. „Důležité bylo, že jsme do hry přidali emoce. V prvním poločase to bylo takové mrtvé. Nevím, ale možná to způsobilo tropické počasí. Celý předchozí týden byl pro nás hodně náročný,“ zamýšlí se.

Tátové nemohou radit

Jeho spoluhráči se probouzeli a stále častěji operovali na soupeřově polovině. Hlavičkový pokus Martina Voráčka po centru z levé strany v 58. minutě ještě nenašel cíl mezi tyčemi, ale o dvě minuty později zacentroval Ondřej Bicenc a zblízka se trefil Tomáš Arzberger, jehož premiérový střelecký zápis v ČFL vynesl píseckému týmu tři body. „Hodně pomohli střídající hráči Adam Pech a Vláďa Uher, kteří stáli u zrodu rozhodující akce,“ doplňuje Tomáš Lerch.

Zakrátko se hosté ocitli blízko vyrovnání, ale písecký gólman vytěsnil prudce letící míč nad břevno. Obavy o výsledek mohl v závěru rozptýlit výživným nápřahem Vladimír Uher, zasáhl však připraveného Jiřího Cháru. „Spoléhali jsme na obrannou činnost. Neinkasovali jsme, což považuji za důležité. Zároveň jsme věřili, že dáme gól. Byl to takový zápas na sílu, vydřené vítězství, ale máme radost,“ shrnuje letní akvizice v brankářských rukavicích.

V Písku podepsal smlouvu na rok. „Podobně to mají skoro všichni kluci. Určitě rád zůstanu déle, pokud se domluvíme. V novém působišti jsem nadmíru spokojený. Je tady krásné zázemí a super spoluhráči. Svůj příchod vnímám jako posun v kariéře. Pokračuji ve stejné soutěži, jenže už patřím do A-týmu, nikoliv do béčka nebo juniorky,“ oceňuje Jihočech, který v jarní části minulého ročníku vychytal na písecké trávě vítězství pro rezervu Dynama. „Občas mi to někdo připomene,“ usmívá se.

Perspektivní člen sestavy žlutomodrých pochází z fotbalové rodiny. Tatínek Zbyněk Lerch (54) a strýc Jiří Lerch (51) brázdili ligová hřiště, mladší z nich nastupoval za reprezentaci. Bratranec Jiří Lerch ml. (18) chytá za muže v Roudném. „Jako malý kluk jsem byl trochu línější, nechtělo se mi běhat. V přípravce jsem párkrát vlezl na brankovou čáru, když jsme neměli gólmana. Od žákovského věku jsem se tam usadil, přestože mi doma říkali, ať se tam necpu. Naši tátové hrávali v poli a teď nemohou bratránkovi ani mně příliš radit. Ale drží nám palce,“ povídá Tomáš Lerch, jenž začínal v Mladém, potom šel do Roudného a jedenáct let strávil v Dynamu.