Každá pohádka jednou končí, ví i Martin Toman

pátek, 23. června 2023, 15:38

Jindřichův Hradec – Zápas s Olešníkem byl pro střelce Martina Tomana (31) tím úplně posledním v hradeckém dresu. Na jeho výkony okořeněné góly (letos 24) se trenér Lukáč vždy mohl spolehnout. A bylo tak tomu i v zápase proti Olešníku. Toman potvrdil pověst kanonýra, dal ve druhé půli dva góly a krajský šampión vyhrál 5:3. Martin Toman je posledním Mužem kola v této sezóně. Od podzimu bude dávat góly v rakouském Heidenreichsteinu. Dačický odchovanec strávil v hradeckých službách šest let.

Jak hodnotíte utkání s Olešníkem? Soupeř prý zejména v prvním poločase hodně zlobil?

Olešník, to je kvalita sama o sobě a byl to pro nás hodně těžký souboj.

Již dříve jste avizoval, že po sezóně v Jindřichově Hradci skončíte. Nerozmyslel jste si to?

Za Hradec to byl opravdu můj poslední zápas. Divize už je na mě moc, není mi pětadvacet, abych třikrát v týdnu trénoval a jezdil takové dálky. S vedením Jindřichova Hradce jsem domluvený už delší dobu, že tato sezóna je pro mě u Vajgaru poslední.

Jaké jste měl během posledního zápasu v jindřichohradeckém dresu pocity?

Pocity jsem měl krásné. Olešník nám nabídl, jako přeborníkům kraje, štrůdl a při nástupu nám protihráči tleskali. Bylo to od kluků z Olešníku hezké. Jen tak se někomu nepoštěstí, aby mu tleskal David Lafata.

Jak jste zisk krajského titulu oslavili?

Dokopná proběhla na hřišti hned po utkání s Olešníkem a teď jedeme s klukama na vodu. Zrovna sedíme ve vlaku. Vltavu budeme sjíždět až do neděle. Pořád si to užíváme, slavíme a máme velkou radost.

V krajském přeboru už máte něco odehráno. Jak hodnotíte letošní ročník soutěže?

Letošní ročník krajského přeboru se mi líbil asi nejvíc, protože jsme ho vyhráli (úsměv). Z divize do krajského přeboru je to ale velký skok. V divizi jsme byli zvyklí úplně na něco jiného. Já osobně jsem byl v divizi mnohem lépe bráněný. Jakmile jsem převzal míč, hned byl na mě soupeř nalepený. V krajském přeboru jsem měl daleko víc volnosti. Mezi divizí a krajským přeborem by měla být ještě jedna soutěž, i když vím, že je to samozřejmě nereálné. Nejsou na to lidi ani týmy.

Kudy povedou vaše další kroky?

Hrát budu v rakouském Heidenreichsteinu. Bydlím v Dačicích a odtud to mám zhruba stejně daleko jako do Jindřichova Hradce. Budu tam jezdit jednou týdně na trénink a samozřejmě na zápasy.

Chystáte ještě nějakou rozlučku s týmem?

Už jsem si to užil na sobotní dokopné. Teď jedeme s klukama na vodu, jak už jsem zmiňoval, takže si to s nimi užívám zase. Do Jindřichova Hradce budu na fotbal dál jezdit, je to tady moje rodina. Je to pro mě trochu smutné loučení, protože je tu fajn parta a rád bych ještě v Jindřichově Hradci byl. Věk ale nezastavíte, každá pohádka jednou končí. Samozřejmě ale budu za kluky jezdit a budu jim držet v divizi palce.

Se kterými spoluhráči jste si po fotbalové stránce nejlépe sedl?

Asi bych musel vyjmenovat celou základní jedenáctku včetně náhradníků. Nemám v mužstvu žádného nejlepšího kamaráda, mám je rád všechny. Rád se budu vídat taky s předsedou klubu Vaškem Císařem a trenérem Romanem Lukáčem.

Jak hodláte strávit léto?

Léto strávím s týmem na vodě a potom v rodinném kruhu. Máme dvě děti, takže jistě naplánujeme nějakou dovolenou. Budu hlavně odpočívat a nabírat síly po náročné sezóně.