Brankář Lukáš Coufal udržel druhou nulu v řadě. Hluboké chytil i penaltu

Můžete přiblížit vaši dosavadní kariéru?
Začínal jsem ve Strunkovicích a pak jsem dva roky hrál za Tatran Prachatice. Ve třinácti jsem odešel do Dynama České Budějovice a tam jsem vydržel s výjimkou krátkých hostování až do svých dvaadvaceti let.

Prošli jsme mládežnické kategorie, co bylo potom?
Pak už jsem odešel do zahraničí, nejprve do Německa a před svým příchodem do Prachatic jsem hrál naposledy v Rakousku.

Kde konkrétně?
Konkrétně v Ulrichsbergu, tamní Union hraje Erste Klasse. Pár dobrých fotbalistů tam je, jinak bych ale řekl, že náš krajský přebor má lepší úroveň.

Co vás motivovalo k návratu do vlasti?
Chtěl jsem se vrátit zase do české kabiny a znovu se fotbalem bavit. Kromě toho jsem chtěl být blíž své rodině a malému synovi. Ale hlavně u nás v kabině je prostě s kluky lepší zábava.

Tomu rozumím, mluvil jste ale o tom, že se chcete fotbalem bavit. Přitom prachatický Tatran byl po podzimu bez jediné výhry jednoznačně poslední. Dalo se tedy očekávat, že na jaře ho čeká víc starostí se záchranou než zábavy.
Právě proto, že jsem místní a pocházím nedaleko od Prachatic, tak jsem chtěl Tatranu pomoci. V zimě nás přišlo pět nových kluků a děláme všechno pro to, aby atmosféra v týmu byla dobrá. Ještě nás čeká hodně práce, ale věříme, že budeme body sbírat a že se nám soutěž podaří zachránit.

K pěti novým hráčům přivedlo vedení Tatranu taky nového trenéra. To už je docela zajímavé oživení mužstva?
Přesně tak, pan Bajčík je další nová tvář v týmu. Ordinuje nám výborné tréninky a nás to baví. Odráží se to i v dobré účasti na trénincích, a to je super. Jsem optimista.

Začínal jste ve Strunkovicích, které na jaře naopak budou usilovat o postup do krajského přeboru. Návrat do mateřského klubu vás nelákal?
Ve Strunkovicích jsem s nikým v kontaktu nebyl. Když jsem se rozhodl, že přestanu dojíždět do Rakouska, tak jsem se přes nevlastního tátu dozvěděl o možnosti hrát za Prachatice a o ničem jiném jsem vlastně ani neuvažoval. Tatranu chci pomoci krajský přebor udržet.

Po prvním jarním utkání a debaklu 7:0 na hřišti Táborska se moc nezdálo, že to myslí Tatran se záchranou vážně. Pak ale vaše výkony měly vzestupnou tendenci?
První utkání v Táborsku bylo z naší strany strašný, tam jsme vůbec neměli šanci na nějaký bodový zisk. Táborsko však hrálo výborně a v takové formě by zřejmě porazilo i Jindřichův Hradec. S Třeboní to ale byla vyloženě smůla, ten zápas jsme měli vyhrát. Prohráli jsme ho kvůli individuálním chybám. Už se nám nesmí stávat, abychom vedli o dva góly a utkání prohráli. Snad nás ta prohra s Třeboní nebude v konečném účtování mrzet.

Je vidět, že v následujících utkáních jste se skutečně poučili. S Týnem i s Hlubokou už jste vedení 2:0 neprohospodařili…V Týně jsme to ale v hlavách ještě trochu měli. Domácím se však to utkání moc nepovedlo a do nějakých vyložených šancí jsme Olympii nepustili. Chtěli jsme zápas odehrát s nulou vzadu, a jsme rádi, že se nám to podařilo.

S Hlubokou to bylo podobné?
Ani Hluboká nás nepřehrávala. Byla možná víc na míči, my jsme ale hráli přesně to, co jsme potřebovali a byli jsme o něco lepší.

Hluboké jste navíc chytil i penaltu…
Pavla Hájka trošku znám a vím, že to vždycky kope po mé pravé ruce. Tušil jsem, že nyní udělá změnu, a proto jsem šel doleva. Jsem rád, že se mi to podařilo chytit, z jeho strany to ale nebyla úplně dobře zahraná penalta.

Máte za sebou sto osmdesát minut bez obdrženého gólu. Vedete si statistiky, jak dlouho jste vydržel bez inkasované branky?
Popravdě řečeno nevím, tyto statistiky si nevedu. Myslím ale, že nějaké tři nebo čtyři zápasy v řadě bez obdrženého gólu už jsem odchytal. Nevím to ale přesně.

Zabrali jste a jistě jste pořádně znejistili vaše rivaly, kteří jsou před vámi?
Poslední výhry nás nakoply. Myslím, že teď už máme hlavy dobře nastavené a budeme v naše vítězství víc věřit. Snad jsme se odrazili k lepším výsledkům a budeme takto pokračovat dál.

Hned v příštím duelu budete mít zase velkou příležitost bodovou ztrátu umazat. Hrajete se Strakonicemi a v případě výhry budete za Juniorem zaostávat už jen o čtyři body.
Doufám, že teď v sobotu se nám podaří se Strakonicemi znovu zabodovat. Strakonice jsou spolu s Jankovem našimi hlavními konkurenty v boji o udržení a tak potřebujeme, aby tyto týmy moc nebodovaly, pokud se chceme zachránit.

Před startem jara vám už nikdo příliš nevěřil. Vidíte vaše šance na udržení jako reálné?
Od začátku jsem tomu věřil, že se můžeme udržet. Nepřišel jsem do Prachatic sestoupit. Všichni máme stejný cíl a nálada je nyní hned lepší než po debaklu s Táborskem. Ještě ale potřebujeme získat hodně bodů, abychom mohli být v klidu a nemuseli se nervovat do úplného konce. Moc bychom si to všichni přáli.